NOVÝ KNÍN
Nový Knín je město na Příbramsku, asi 10 km od Dobříše. Jako dvorec je připomínán již roku 1186, kdy zde pobýval a jednal kníže Bedřich. Městem protéká říčka Kocába. Jádro původního Nového Knína leží na jejím pravém břehu, na levém břehu pak leží jádro v minulosti samostatné vsi Starý Knín, která po roce 1960 s Novým Knínem administrativně splynula, a to včetně číslování domů (proto není uvedena níže ve výčtu místních částí, je základní sídelní jednotkou v rámci místní části Nový Knín); zachováno zůstalo pouze katastrální území. Katastrální hranice mezi oběma částmi však tok říčky nerespektuje, a tak menší část zástavby původního Nového Knína se nachází i na levém břehu (Masnerova a Tylova ulice) a část zástavby Starého Knína na břehu pravém.
Historie
Knín, tehdy ještě bez rozlišení na Starý a Nový se uvádí poprvé v roce 1186, a již tehdy se tak stalo při významné příležitosti. Na zdejším knížecím dvoře byla totiž podepsána mírová smlouva (Knínský mír) mezi českým knížetem Bedřichema moravským markrabětem Konrádem Otou Znojemským. Nejvýznamnějším důsledkem smlouvy bylo definitivní začlenění Moravy do svazku zemí Koruny české, čímž byly posíleny základy české státnosti. V letech 1218 a 1219 dlel v Kníně král Přemysl Otakar I. se svými syny Václavem, Vladislavem a četnou družinou a vystavil tu listiny milevskému klášteru Zlato se zpočátku dobývalo v bezprostřední blízkosti města: v lokalitě na Vrchu (jihozápadně od náměstí), pod vrchem Chvojnou, pozůstatky štol byly objeveny i v historickém intravilánu města.
Od husitských válek do třicetileté války
Předzvěstí rozsáhlých změn bylo už působení Husova současníka kazatele Matěje z Knína. Jeho působení ve městě je doloženo k roku 1408. Toho roku byl vyslýchán inkvizicí, které se tehdy podvolil. 24. června 1445 bylo město postiženo jednou z největších, ne-li největší povodní ve svých dějinách, kdy se po dlouhotrvajících deštích protrhaly rybníky u Dobříše. Král Jiří z Poděbrad obnovil roku 1461 Novému Knínu práva královského města. Další privilegium udělil městu král Vladislav II. Jagellonský na sv. Vincence (22. ledna) 1479. Od téhož krále pochází i současný městský znak. Další Vladislavovo privilegium přineslo městu mj. právo pečetit červeným voskem. Roku 1524 město vyhořelo, poměrně rychle se však vzpamatovalo.
Od třicetileté války do roku 1848
Počátek třicetileté války znamenal především násilnou rekatolizaci. V říjnu roku 1639 bylo město vypáleno Švédy, zničeny byly i doly. Z této pohromy se vzpamatovávalo jen velmi zvolna, tím spíš, že obnova báňských prací nebyla příliš úspěšná. Úpadek byl takového rázu, že se nakonec nevědělo, kde ležely kdysi výnosné kamlovské doly, a znovu objeveny byly až ve 20. letech 20. století. Mor řádil ve Kníně v letech 1599, 1613 a 1680. Morové epidemii v letech 1711 až 1714 podlehlo 25 osob. Na památku této události byl v roce 1715 zbudován velmi prostý morový sloup v sousedství nynějšího Tylova náměstí. Roku 1776 obdrželo od Marie Terezie první včelařskou školu v Čechách
Od roku 1848 do roku 1918
V červnu roku 1848 šla na pomoc Praze novoknínská městská garda.. V roce 1868 poškodila vichřice věž kostela, ta poté dostala neslohové zastřešení. Železniční trať na Dobříš, dokončená v roce 1897, město míjí ve vzdálenosti 3 km; přičemž nejbližší zastávky jsou v Malé Hraštici a Mokrovratech. V roce 1882 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1898 byl založen novoknínský Sokol.
Od roku 1918 do roku 1948
Ve třicátých letech 20. století byl Nový Knín jedním z měst, kde chtěl Baťa postavit filiálku svého podniku. Pro odpor majitelů vyhlédnutých pozemků z toho sešlo. Asi největší ztrátou z té doby bylo zboření původně barokního domu č.3 na náměstí, nahrazeného poté Baťovou prodejnou obuvi. Válečná léta znamenala transport židovských spoluobčanů do vyhlazovacích táborů (většina skončila ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec u Minska. Od roku 1948 do roku 1989 Po roce 1948 došlo k postupnému potlačení soukromých živností a několik obyvatel se po politicky motivovaných procesech ocitlo ve vězeních Po roce 1989 Dne 20. července 1996 se Nový Knín dočkal navrácení městského statusu. 2. června 2013 bylo město postiženo povodní, která postihla domy přiléhající ke Kocábě.
Pamětihodnosti
Mincovna
Název budovy je poněkud matoucí, protože mince se zde s největší pravděpodobností nikdy nerazily. Nicméně sídlil zde horní úřad, kde se vytěžené zlato shromažďovalo, než bylo odesláno do královské pokladny.
Radnice
Budova pochází nejpozději ze začátku 17. století. Radnice zde prokazatelně sídlí nejpozději od roku 1800.
Kašna
Stojí uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad. Je kamenná, empírová z roku 1837. Na kamenném chrliči vytesán znak města.
Morový sloup
Stojí poblíž Tylova náměstí. Byl vybudován roku 1714 jako poděkování za odvrácení moru
Sokolovna
Nachází se v Tyršově ulici. Byla vybudována v letech 1927 až 1928
ZDROJ WIKIPEDIE http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Kn%C3%ADn