Josefovo udoli - Josephstahl Traditional Geocache
Josefovo udoli - Josephstahl
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Všechny zušlechťovací podniky, které poháněly vody Huťského (Celního) potoka, ležely na území waldheimského panství. V minulosti se spodní část potoka jmenovala Zottbach a horní nad Novou Knížecí Hutí Bösebach. Postupujeme-li z prostoru zaniklého Waldheimu, kde potok přechází státní hranici, stál jako první ze starých sklářských provozů tzv. Malovcův podnik, asi 2 km nad ním ležela brusírna a leštírna v Josefově údolí z roku 1788. Až po hráz Huťského rybníka zde bylo 13 provozoven.
Poloha a pozůstatky brusíren a leštíren
1) Nepatrné stopy budov těsně při hranici patří Waldheimskému Mlýnu, který byl nazýván také Novým nebo Huťským Mlýnem. Polohu mlýna dnes připomíná litinový kříž, vyzdvižený Johannem Steinerem r. 1841. Mlýnský rybník a rozpadlá propust, kterou dnes uzavřely svou hrází bobři (hráz je čerstvě vybagrována), jediní obyvatelé této opuštěné enklávy, jsou posledními připomínkami zaniklého osídlení.
V 50. letech 20. stol. byly mlýn i leštírna, stejně jako celý Waldheim, zbořeny. K likvidaci leštírny se vztahuje událost, kterou jsem slyšel od místních starousedlíků. Většina domů ve Waldheimu byla zbořena a jejich materiál na místě rozhrnut buldozery. Dřevo bylo většinou spáleno na hromadách. Budova leštírny však obsahovala krásné, zdravé a velice dlouhé trámy, které byly pečlivě vybírány a skládány na hromady, aby se mohly odvézt do vnitrozemí. Během několika dní se u zřícenin nakupila pěkná hromada trámů, které pohraničníci nařezali na pravidelné rozměry. Když však přijely těžké nákladní automobily, byly trámy pryč. Němci, kteří vše pozorovali z jen několik metrů vzdálené hranice, všechno dřevo přes noc odvezli.
K tomuto mlýnu čp. 14, který měl být a patrně i byl v r. 1891 přestavěn na leštírnu skleněných tabulí firmy Kupfer a Glaser, se ve Státní okresním archivu Tachov zachovala podrobná stavební dokumentace vyhotovená tachovským stavitelem Joseferm Erlerem. K patrové budově staršího mlýna o rozměrech 14x9 m měla být v pravém úhlu přistavěna leštírna na půdorysu 21x10,60 m. Leštírnu, která obsahovala v přízemí strojovnu a v patře vlastní dílnu, poháněla 2 vodní kola. Na mapě, která sloužila jako příloha k vodní knize, je novostavba nazvaná jako Hüttenmühle zakreslena a označena pořadovým číslem 13, což značí, že na Huťském potoce mezi Novou Knížecí Hutí a státní hranicí pracovalo kolem r. 1900 třináct provozů poháněných vodní silou.
2) Asi 500 m proti proudu leží sevřeny mezi strmé zalesněné stráně zříceniny Malovcova podniku, nazývané v minulosti Malowetzwerk. Pracovala zde brusírna, později leštírna, která byla již v r. 1838 zděná, a kousek pod ní stála i dřevěná stoupa, využívaná později také jako mlýn. Leštírna vystavěná majiteli statku v 1. pol. 19. stol. ukončila provoz po 1. světové válce a před 2. světovou válkou byla již zříceninou. Trosky budovy, sestavené z mohutných kvádrů, pokrývá mladý hustý les. Půda v okolí objektu i zdivo samotné je výrazně zabarveno červenou lešticí hlinkou. V houštině těsně při potoce leželo přes 60 let velké ozubené kolo s hřídelí, které kdysi pohánělo transmise lešticích stolic. Kolem r. 2005, při těžbě dřeva, tuto zapomenutou relikvii šlejfířského řemesla kdosi naložil a odvezl do sběru. Dostal za ni pár stovek na pivo, místu však sebral podstatnou část jeho duchovního bohatství. Přístup k budově vede přes můstek, na němž je zasazena kamenná deska s nápisem „Erbaut (in) unserer Zeit für alle Zeiten!“, datovaná do r. 1936. Je s podivem, jak se slova starého německého nápisu vyplnila, vždyť ze všech staveb, které v tomto údolí stály, se zachoval jen tento most. Dlouhý náhon, který k Malovcově podniku přiváděl vodu, má svůj počátek v údolí u bývalé České Vsi (Böhmischdorf).
3) Jen malý kus pod mostem, po němž vedla cesta spojující Českou Ves s Českými Novými Domky, stál tzv. Josephiner Schleife. V r. 1838 se jednalo o drobnou dřevěnou budovu, která v pozdějších letech zanikla.
4) Asi 1,5 km nad Malowetzwerkem ležely v půvabné a dnes zcela opuštěné krajině zušlechťovací provozy v Josefově údolí (Josephsthal), pojmenované zřejmě po císaři Josefu II. Jejich zakladatelem byl v r. 1788 nájemce sklárny v Nové Knížecí Huti Jan Křtitel Dannhofer (Dannhof). Proti výstavbě nových brusíren ostře protestoval sklářský podnikatel František Koller, který v r. 1787 dokončil na nedaleké Střebli výstavbu stejného zařízení. Guberniální úřad proto s povolením výstavby Dannhoferových provozů otálel až do 4. 12. 1788, kdy stavbu konečně povolil. V r. 1802 zakoupil podniky v Josefově údolí za 7 000 zlatých Jan Jiří Dannhofer, bratranec původního majitele. Nehospodařil však dobře a r. 1826 musel zadlužený podnik prodat věřitelům. Dalším majitelem brusírny a leštírny v Josefově údolí se stal Emanuel Brechler, který je získal za 6 200 zlatých. Provoz, nazývaný lidově Brächtlschleif, musel ale i on v r. 1834 pro dluhy prodat dalšímu z věřitelů. Tím nebyl nikdo jiný než známý sklářský magnát Ondřej Ziegler. V r. 1837 postoupil Ziegler provoz majiteli waldheimského panství. Při prodeji panství r. 1884 získává podnik v Josefově údolí i ostatní šlejfy Albert Dub, od něhož je v r. 1890 kupuje firma Kupfer a Glaser. Kolem r. 1908 přechází Josefovo údolí na firmu Naschauer & Pollak. V r. 1938 je majetek židovských firem vyvlastněn a šlejfy zastaveny. Od té doby byl průmyslový objekt v Josefově údolí využíván jako byty.
Osobité kouzlo Josefova údolí na nás dýchne ze starých fotografií, na nichž je zobrazen panský dům – zámeček s mansardovou střechou a zvoničkou. Pod ním na náhonu ležela patrová budova čtvercového půdorysu, která v přízemí obsahovala brusírnu a v patře leštírnu skleněných tabulí s prostorem k pokládání zrcadel. Na starší fotografii stojí ještě budova, v níž byl umístěn mlýn a pila. Podnik doplňovaly další drobné stavby, např. truhlárna na výrobu zrcadlových rámů, chlévy a kolny.
Stejně jako ostatní vsi a samoty byly také budovy v Josefově údolí nesmyslně zbořeny při buldozerování tzv. zakázaného hraničního pásma v 50. letech 20. století. Zříceniny staré brusírny, napojené na koryto vyschlého náhonu, jsou dosud dobře patrné. Rozeznatelný je prostor staré strojovny i šachta, v níž se otáčelo vodní kolo. V r. 1838 byl šlejf ještě dřevěný, kamenná stavba byla vybudována kolem poloviny 19. století. Ze zřícenin nedaleko šlejfu byla před nedávnem vykopána suterénní část objektu, složená ze tří klenutých komor. Naproti tomu panský dům, vybudovaný na stráni nad náhonem, zmizel bez výraznějších pozůstatků. Zachovalo se jen základové zdivo a polozasutý sklep.
Od poloviny 90. let 20. stol. se v blízkosti bývalého šlejfu tyčí několik indiánských stanů. Jejich obyvatelé se věnují experimentálnímu pobytu v přírodě a pod vedením p. Smrže zříceniny v Josefově údolí upravují.
Dokumentaci pro výstavbu budov v samotném Josefově údolí se prozatím nalézt nepodařilo. Byly ale objeveny plány, podle nichž měl být v údolí pod Josefsthalem vybudován další šlejf. Projetk si u stavibele Josefa Erlera z Tachova objednala opět firma Kupfer a Glaser. Dokumentace byla vypracována v r. 1891, jen pár měsíců poté, co firma Josefsthal koupila. Náhon, který měl ke šlejfu vést, i vlastní šlejf ležely na území, které je na plánu označeno červenou linií. Firma zřejmě tehdy musela celý pozemek odkoupit od obce Česká Ves, na jejímž katastru se Josefsthal i nový šlejf nacházely. K výstavbě šlejfu nakonec nedošlo. Není označen na historických mapách a nepodařilo se nalézt ani jeho pozůstatky v terénu. Na dokumentaci je zachycen jako patrová budova se dvěma vodními koly o rozměrech 21x10,60 m. Přízemí obsahovalo strojovnu a obytnou místnost, patro vlastní lešticí zařízení.
Zdroj: Zdeněk Procházka - Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku
O rozsáhlém indiánské táboře v Josefově údolí se dočtete zde:
(visit link)
Je zde i 32 letních fotografií.
Kudy ke krabičce:
Doporučená procházka (okruh má cca7,5km) vede od pěšího přechodu ve Waldheimu proti proudu Celního potoka (viz. Park1) po pěšinkách, cestách a necestách. Pokud se Vám pěšinka ztratí, brzy se zase objeví. Držte se stále co nejblíže potoka a využívejte častých lávek. Od krabičky je to 200m východně po cestě podél náhonu k asflatce, kde vede červená stezka. Zpět můžete jít po signálce přes Stoupu a Horní Zahájí k přechodu, kde je německá restaurace Český les.
Additional Hints
(Decrypt)
I ebuh, 2z bq fgenfvqryarub fgebzh.
Va qre Rpxr, 2 Zrgre iba qre Trvfgreonhz.
Va gur pbeare, 2 zrgref sebz gur unhagrq gerr.