Kostel Nejsvetejsi Trojice v Hostinnem Traditional Geocache

Keš u Děkanského kostela Nejsvětější Trojice v Hostinném.

Chtěli bychom Vás pozvat na pár míst, které nás v našem krásném kraji zaujaly. Doufáme, že se Vám budou líbit nejen místa, na kterých kešky jsou, ale i samotné provedení kešek.

O keši

Tato keš Vás má přivést ke krásnému kostelu Nejsvětější Trojice v Hostinném. Prosím chovejte se opatrně, keš je dost na očích, přesto doufám, že tu chvíli vydrží. Před zveřejněním tu vydržela několik měsíců. Přesto prosím dejte pozor na to, zda vás někdo nesleduje.

Keš nenajdete v přímé blízkosti kostela, protože kolem něj se rozkládá památkově chráněný hřbitov. Pokud chcete navštívit kostel, musíte celý hřbitov obejít – viz. waypoint Přístup. Pokud nemůžete najít, prosím, použijte nápovědu.

O místě

Děkanský kostel Nejsvětější Trojice v Hostinném

Děkanský kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší architektonickou památkou Hostinného a rovněž jeho nejstarší kamennou stavbou. První zmínka o kostele pochází z roku 1270 kdy byl vysvěcen. Jeho nejvýraznější přestavby se datují k r. 1539, kdy dostal nynější pozdně gotickou podobu a k letům 1572-1610, ve kterých byl dostavěn a renesančně upraven. Presbytář je z roku 1552 a chrámová loď z roku 1573. Strop je klenutý a ozdobený znaky majitelů města a příznivců kostela. Renesanční kazatelna pochází z roku 1612 a je nesena postavami Mojžíše a Arona. Varhany byly zhotoveny roku 1785 Hlavní oltář je pseudogotický z roku 1878. Postranní oltáře pocházejí z období baroka. V postranní kapli Sv.Jáchyma jsou ve zdi umístěny vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů. Dominantou historického jádra města je kostelní věž, vysoká 53 m.

V těsném sousedství kostela je budova děkanství, rovněž přestavěná v l. 1572-1610 a vyzdobená sgrafity. Na vnitřní straně ohradní zdi okolo kostela je zajímavě řešená křížová cesta.

Hostinné

Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.

Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi. Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho.

Křížová cesta u zdi hřbitova

V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Po Valdštejnově zavraždění získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu. V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.