Skip to content

Savci nasich lesu-Jezevec lesni Traditional Cache

This cache has been archived.

HERYS HERYS: .

More
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Savci našich lesů

Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa.

Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.



Jezevec lesní



Jezevec lesní - Meles meles je našim největším zástupcem z čeledi šelem lasicovitých. Váží 10 až 20 kg. Měří do 75 cm. Snadno jej poznáme pro jeho příznačnou bílou hlavu se dvěma černými pruhy přes světla (oči) . Srst má šedožlutou s černými a bílými konci, hrubou a štětinatou. Břicho a končetiny jsou černavé. Postava je zavalitá , hlava zašpičatělá. Pod štětcem nad řití má párovou pachovou žlázu se žlutým , polotekutým, mazlavým výměškem, tzv. sádelníkem. Celé tělo je svými nízkými končetinami a dlouhými silnými drápy přizpůsobeno k hrabání. Našlapuje na celá chodidla, a proto jej se stejně našlapujícími zvířaty nazýváme p l o s k o c h o d c e m . ( Kočka nebo pes našlapují jen na prsty, proto jim říkáme p r s t o c h o d c i. A lidem, kterým ujel autobus říkáme c h o d c i). " No jo..., tak se omlouvám. Chtěl jsem jen trochu "oživit" poněkud suchopárný výklad."
Jezevec lesní obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Irán, Tibet a jižní Čínu na jihu. S oblibou vyhledává lesy prostoupené poli a lukami, kde nachází možnosti budovat své složité nory a dostatek potravy.
Jezevec vede noční způsob života, ale rád se v klidu též sluní. Na skrytých místech si vyhrabává velmi složité a propletené chodby, které vedou až 5 m hluboko a jsou dlouhé kolem 10 m. Na nejvzdálenějším konci má prostorný brloh, v němž samice vrhá mláďata. V brlohu udržuje jezevec úzkostlivou čistotu.
Vystýlá jej mechem a kapradím, které dopravuje do nory pozpátku, "nacpané" pod břichem. Jezevec si svůj trus ukládá do jamky několik kroků (ale také až do vzdálenosti 100 m) od nory. Tento "záchod" nezahrnuje, ale vyměňuje ho za jiný, je-li tento již plný.
Často se do obydlené jezevčí nory nastěhuje liška, ale čistotného původního nájemníka po čase vypudí svou nepořádností. Velmi pěkně popisuje "soužití" těchto dvou druhů Karel Nový ve své knize Potulný lovec.
Zmínil jsem se již, že jezevec žije velmi skrytě a svou noru opouští jen v noci. Není tedy divu, že jej lidé neznají. A přece není tento živočich u nás nijak vzácný. Nevyhýbá se ani lidským sídlům. V publikaci Světem zvířat I. díl Savci, Hanzák a Veselovský uvádějí : " Jednou byl statný jezevec usmrcen dokonce i v Praze! V tiché ulici na Novém Městě, necelý kilometr od Václavského náměstí, má Národní divadlo skladiště kulis. Jednou tam spadla zaměstnancům kulisa, ozvalo se zakviknutí a překvapení kulisáci spatřili pod dekorací mrtvé zvíře , které nikdo z nich neznal..." V nedalekém zoologickém ústavu Karlovy university zjistili, že se jedná o jezevce. A jak se dostal do centra města? Nejspíš z Krčského lesa. Při pitvě bylo zjištěno, že uhynulý jedinec byl ve výborném stavu, doslova obalen tukem. Jak dále oba autoři uvádějí. V žaludku zmíněného jedince našli zbytky potkanů, kteří jej zřejmě do centra Prahy přilákali.
Jezevec není vybíravý strávník. Z našich šelem má nejméně přizpůsobený chrup k chytání a požírání masité kořisti. Zvláště stoličky mají široké korunky, které prozrazují, že chrup je uzpůsoben převážně rostlinné potravě i když živočišné se nevyhýbá. Za potravou vychází až v noci a vyhledává ji jemným čichem. Tlapami rozhrabuje lesní půdu, drolí ztrouchnivělé pařezy, obrací kameny nebo vyhrabuje doupata drobných podzemních obratlovců. Spokojí se i s různým hmyzem, sbírá slimáky, žáby, mršiny a tuto živočišnou stravu doplňuje lesními plody, kořínky, houbami nebo hlízami. V revíru mého "strejce" pravidelně nacházím vyhrabaná hnízda lesních včel s plásty rozházenými po okolí. Je to tedy typický všežravec. Jeho lovecké území není velké, činí v průměru obvykle jen 2 km.
Chruje ( páření) jezevců probíhá v červenci, u mladých jedinců a samic dosud neoplodněných do srpna i déle. Březost se udává 28 - 32 týdnů a z toho 5 měsíců embryonální latence, tedy pozastavení vývoje plodu tak, aby se mláďata narodila do příznivějších klimatických podmínek. Samice vrhá 3 – 5 jezevčat, která jsou holá a asi měsíc slepá. Prohlédnou po 28 až 35 dnech. V červenci loví již mláďata samostatně. S matkou zůstávají dost dlouho a ještě na podzim můžeme potkat celé jezevčí rodiny. Po roce dospívají. Jezevec se dožívá až 15 let .







Přeji přjemnou zábavu,procházku a lov,ale ještě než se vydáte lovit,podívejte se na BONUS ohledně bonusových čísel

ZDE: Savci našich lesů-BONUS


Jo a vzoreček pro výpočet je:
N: (A+C+F)° (P-2). (H*I+P-L)
E: (K+L)° (B+D). (E+G+I+J+M+N+O+Q+R+S+T)*5-R

Flag Counter
zdroj: příroda.cz , rozhlas.cz , cs.wikipedia.org

Additional Hints (Decrypt)

Iyrib fgngal ohx qb I

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)