Savci nasich lesu-Mysice lesni Traditional Cache

Myšice lesní (Apodemus flavicolis) je to středně velký hlodavec a jeden z nejznámějších myšovitých. Stejně i jako ostatní zástupci myšic, žije ve volné přírodě a není přímo vázán na člověka. Hřbet má zbarvený od žlutohnědé k tmavě hnědé, břicho je světlejší, rozhraní mezi hřbetem a břichem má označeno oranžově hnědou linkou. Na hrdle má velkou žlutavou skvrnu. Dospělec je velký 7-12,5 cm a váží 30 výjimečně 50 g. Čenich má protažený, uši velké a odstáté, větší než myš domácí. Oči jsou velké a černé, ocas stejně dlouhý nebo delší než tělo a je možné z něj stáhnout kůži. Rozmnožovací sezóna začíná velmi brzy, obvykle již od února nebo března, poslední vrhy spadají do října až listopadu. Samice jsou pohlavně dospělé v 6 týdnech a mají 2-4 vrhy ročně. Březí jsou 21-23 dní a rodí obvykle 4-6 holých a slepých mláďat. Mláďata kojí dva týdny, ve třech týdnech se osamostatňují a v 6-8 týdnech pohlavně dospívají. Dospělci se dožívají v přírodě 18 měsíců v zajetí 2-3 let.
Je typickým nočním hlodavcem, rychle běhá, skvěle šplhá po keřích a stromech a velmi dobře skáče pomocí dlouhých zadních nohou a to až 60 cm vysoko a 80 cm do dálky.
Menší část potravy tvoří zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní a houby, ale až 1/4 tvoří živočišná složka, zejména hmyz a jeho larvy. Na zemi si hledá semena a plody, občas si pro potravu vylézá na stromy nebo keře, kde žere žaludy, bukvice a ořechy. Nedělá ji větší problém poradit si s tvrdou skořápkou. Svou potravu si bere do předních tlapek a žere ji rychlým tempem na místě, někdy s ní odběhne do úkrytu či do svého hnízda.
Dává přednost okrajům lesa s hustou vegetací, otevřeným křovinatým prostorům v lese, kde žije v norách se dvěma až třemi vchody a skladovací komůrkou, které jsou někdy až jeden metr hluboké. Svá hnízda může mít také v dutinách stromů či opuštěných ptačích hnízdech. V nich si také shromažďuje potravu a před zimním spánkem se dostatečně nažere a zaleze do svého už připraveného a vystlaného hnízda. Zde může přezimovat i více jedinců pohromadě, kteří využívají tělesné teplo ostatních.
Žije od východní Francie, Itálie a jižní Skandinávie po Ural, Kavkaz, Malou Asii a Blízký východ, ostrůvkovitě se vyskytuje v jižní Anglii, Pyrenejích a na mnoha ostrovech. U nás se na příhodných biotopech, v horách vystupuje vysoko nad horní hranici lesa (např. Krkonoše – Sněžka, 1602 m n.m.).
Jsou to hlodavci, kteří žijí ve volné přírodě a nejsou přímo vázáni na člověka. Mohou mu ale způsobovat škody a to zejména požerem uskladněných surovin, v době nedostatku potravy v okolí.