Rád bych Vás pozval na malou procházku do nemocničního parku v Lounech a seznámil Vás se slavnou i smutnou historií tohoto nemocničního areálu , ale i na zhlédnutí zajímavých uměleckých pískovcových plastik, které se v samotném nemocničním parku nacházejí, stejně jako i jedno ze tří odběrných míst přírodního léčivého pramenu Luna.
Samotný odlov keše je záležitostí 20 - 30 minut, tedy pokud se nezdržíte léčebnou kůrou u pramene Luna, odpočinkem v parku nebo prohlídkou instalovaných uměleckých plastik…
Historie nemocnice v Lounech
Magdalénky
Přibližně ve třináctém století vzniká u nás nový druh osídlení - hrazená města. Život na nevelkém prostoru, kde se tísnilo mnoho lidí, přinášel mnoho zdravotních problémů. Průměrná délka života tehdy činila asi třicet let. Léčbu zajišťovali lazebníci, ranhojiči a židovští kramáři. Městská chudina byla odkázána výhradně na žebrotu, pro měšťanský stav ale začaly být zřizovány městské špitály. Ty byly spravovány buď městskou radou, nebo mnišskými řády. Náklady na špitální provoz se hradily většinou z darů a odkazů bohatých jedinců, jakož i z výnosů klášterů. Počátky lounského špitálu sahají do třicátých let 14. století, kdy byl v Lounech (v tzv. Benátkách, kde dnes stojí paradoxně noční erotický klub) zřízen ženský klášter řádu kajícnic sv. Maří Magdalény. Právě magdalénky měly na starosti m.j. i špitální služby.
Obecní špitál
V době husitských válek ženský klášter zanikl a roku 1437 císař Zikmund svolil k vybudování nového městského špitálu. Ten se nacházel na břehu Ohře (o něco níže než dnes stojí budova později postaveného barokního špitálu.) Jednalo se o nediferencované sociálně zdravotnické zařízení pro 16 osob. O přijetí nemocných rozhodovala městská rada. Lékařský dohled chyběl, až do rudolfínské doby byl v Lounech pouze lazebník. Koncem 16. století se v městě usadili ještě apatykář a také bradýř, který prováděl kromě práce holiče i chirurgické úkony.
Barokní špitál
V 17. a 18. století se projevila nutnost oddělovat složku sociální od složky medicínské. Vznikaly tak první nemocnice v našem pojetí a z původních špitálů se stávaly chudobince, chorobince, nalezince, sirotčince a blázince. Podobná situace nastala i v Lounech. Roku 1698 byl z odkazu Elišky Pšanské dostavěn nový městský špitál ( architekt Antonio della Porta)., v jehož rámci bylo zřízeno vlastní medicínské pracoviště. V nedávných letech byla historická budova bývalého barokního špitálu restaurována a dnes v ní najdeme zajímavé hotelové zařízení.
Veřejná nemocnice korunního prince Rudolfa
O vybudování samostatné nemocnice se v Lounech začalo uvažovat až koncem sedmdesátých let 19. století. Zásluhu o výstavbu nové veřejné nemocnice měl především mladý (bylo mu tehdy pouhých 33 let) starosta Loun MUDr. Josef Frotzel. Ten se také stal po uvedení do provozu v roce 1885 jejím prvním ředitelem a současně jediným ústavním lékařem.. Nemocnice (budova v dnešních Holárkových sadech) měla zprvu 35 lůžek, později k nim přibylo ještě 18 lůžek infekčních. Finančně si tehdy toto zdravotnické zařízení přivydělávalo provozem městských lázní, které byly včleněny do objektu.
Masarykova okresní všeobecná veřejná nemocnice v Lounech
Vzhledem k rostoucímu významu města po 1. světové válce (Louny se staly okresním, na nějakou dobu dokonce župním městem) a vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na technické a hygienické parametry léčebného procesu, bylo brzy jasné, že se v Lounech musí postavit nová, moderní nemocnice. Touto myšlenkou se radní zabývali zejména v průběhu dvacátých let a už v březnu roku 1927 byl položen základní kámen pro nový léčebný ústav (který se postupně rozrostl až do dnešní podoby nemocnice.)
Projekt vypracovala pražská firma Rösler a Stoklasa. S výstavbou se začalo v roce 1927, stavbu provedl lounský stavitel František Hieke. Výstavba nové lounské nemocnice probíhala velmi rychlým tempem a celá stavba byla uvedena do provozu už za dva roky, v září roku 1929. Nemocnice byla pokrokově projektována jako pavilónový provoz se 186 lůžky a byla na tehdejší dobu vybavena nejmodernějšímy lékařskými přístroji. Náklady na stavbu a vnitřní zařízení se vyšplhaly k bezmála dvanácti milionům korun. V areálu byl vybudován chirurgický, interní a infekční pavilon, hospodářská a administrativní budova, pitevna, márnice a kotelna
Nemocnice s poliklinikou (NsP) v Lounech
Další větší rozvoj lounské nemocnice můžeme zaznamenat až v polovině 80. let 20. století. Tehdy proběhly celkové rekonstrukce některých oddělení a do provozu byla uvedena zcela nová, velkoryse řešená budova moderní městské polikliniky. To už dlouhou dobu pracovala lounská nemocnice jako jedno ze zařízení tehdejšího Okresního ústavu národního zdraví. Pokud jde o novější historii nemocnice v Lounech, za zmínku stojí zejména výstavba (v polovině devadesátých let) nového dětského, hematologicko-transfúzního a hemodialyzačního oddělení. Zajímavým detailem je i skutečnost, že do areálu nemocnice byl doveden nedaleký vývěr unikátního léčivého minerálního pramene LUNA.
Novější historie lounské nemocnice je spjata s jejím přechodem pod správu Ústeckého kraje. Vzhledem k silné předluženosti zařízení došlo v roce 2003 ke zrušení některých lůžkových oddělení (dětské, gynekologicko-porodní a ARO) a vývoj směřoval k privatizaci zařízení.
Nemocnice sv. Alžběty spol. s r.o. - Nemocnice Louny
Od července 2004 byla lounská nemocnice z rozhodnutí Ústeckého kraje privatizována a stala se součástí nestátního zdravotnického zařízení Nemocnice sv. Alžběty spol. s r.o. se sídlem v Praze. Jednou z prvních významných novinek bylo zřízení oddělení lůžek následné péče (v jehož rámci začal později působit také úsek tzv. sociálních lůžek). Během posledních let byly do budov a jejich vybavení investovány značné prostředky. Nemocnice začala postupně obnovovat zdravotnické přístroje, k největším investicím patřilo např. zakoupení nové RDG stěny.
Nemocnice Louny, a.s.
S účinností od 1.1.2009 došlo k prodeji Nemocnice Louny jako části podniku společnosti Nemocnice sv. Alžběty spol. s r.o. Novým vlastníkem a provozovatelem nemocnice se stala společnost Nemocnice Louny, a.s. Tato změna neměla žádné dopady na činnost nemocnice. Na počátku roku 2010 se nová společnost dostala do neřešitelných potíží v oblasti zajištění kvalifikovaného zdravotnického personálu pro lůžková oddělení, poskytující akutní lékařskou péči. V souvislosti s tím byl zřizovatel nucen transformovat toto zdravotnické zařízení tak, aby nadále zajišťovalo pouze následnou léčebnou péči a dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči. Součástí dalšího působení lounské nemocnice má být i širší zajišťování sociální péče.
Zdroj:www.nemlouny.cz/ a Státní okresní archiv Louny
Přírodní léčivý zdroj LUNA Louny
Historie
Při výzkumu podloží české křídy byl v roce 1963 uskutečněn vrt o hloubce 1200 m, při němž byl odkryt zdroj samovolně vyvěrající silně mineralizované vody, která byla podrobena chemickému a radiologickému rozboru. Na základě shrnutí prvních poznatků byl pramen roku 1966 prohlášen MZČR za přírodní léčivý zdroj, s tím že tohoto zdroje může být využíváno v rámci léčebné preventivní péče, v rozsahu daném kapacitou přírodního léčivého zdroje a nesmí být porušena vydatnost zdroje, jeho léčivé účinky a hygienická nezávadnost. Vrt byl však ještě téhož roku neúspěšně cementován, přičemž došlo ke snížení jeho kapacity z původní hodnoty 1,6 l/s na současných 0,3 - 0,6 l/s.
Popis a charakteristika pramene Luna
Pokud jde o srovnání s ostatními prameny, Luna má unikátní složení. V některých aspektech může být srovnávána se skupinou Karlovarských pramenů, dále s prameny Bílinky a Vincentky a celkovou charakteristikou se blíží vodám z francouzského Vichy díky podobnému geologickému charakteru krajiny.
Z opakovaných analýz, provedených odbornými pracovišti v letech 1963 – 1992 byla Luna klasifikována jako přírodní, silně mineralizovaná (17,6 g solí na litr vody) kyselka hydrouhličitano-sodného typu se zvýšeným obsahem lithia, barya, fluoridů, bromidů a radioaktivních složek, studená, hypotonická. Voda je čirá, bez pachu, bez zabarvení, silně proplyněna, chuti mírně slané. Při výtoku má teplotu od 16 do 22 stupňů Celsia.
Technický stav pramene Luna
Vrt je průchodný do hloubky 1196 m. Voda vyvěrá z rozpukaného žulového podloží mohutné prvohorní sedimentární pánve. Minerálka proniká do trubní kolony v posledních 96 metrech vrtu, především v horizontu 1100 m.
Využití pramene Luna
Nejobsáhlejší studii o pramenu Luna vydala balneoložka MUDr. M. Chvátalová v roce 1994, ta však doporučovala další lékařské posouzení, odborný posudek Státního ústavu pro kontrolu léčiv, popř. speciálního balneologického pracoviště. Skutečné účinky pramene se tak vědeckými metodami snažili zkoumat jen tehdejší primáři interního a dětského oddělení lounské nemocnice MUDr. J. Zeiss a MUDr. L. Singer. Nejvíce prokázané a žádnou studií a posudkem nezpochybněné jsou alkalizační účinky pramene na lidský organismus. Dále by se jej dalo využít k prevenci hrozící urátové obstrukce ledvinných tubulů po jednorázovém podání velkých dávek urikosurik respektive při cytostatické léčbě. Dále k alkalizaci moče u prokázané urátové litiázy. V dosud nikde nepublikované zprávě MUDr. J. Zeisse jakož i v publikovaných pracích MUDr. L. Singera jsou uváděny účinky pitné léčby Lunou v oblasti chorob respiračního traktu (vleklé záněty cest dýchacích a u bronchiektásií), kde je udáván protizánětlivý, sekrekční a mukolytický účinek, při aplikaci „šňupáním“ dojde údajně k úlevě nemocných s rhinitidami a pharyngitidami, Lunu lze podávat i při acetonemickém zvracení a při zvládání dětských průjmů. U chorob jater a žlučových cest byly MUDr. J. Zeissem údajně prokázány účinky při léčbě chronických cholecystopathií, zároveň udává výsledky i při léčbě malého vzorku diabetiků a dále doporučuje vyzkoušet účinky vody na léčbu dny, artrózy a prozkoumání anabolického efektu pitné léčby lounskou vodou. V závěru své práce MUDr. J. Zeiss uvádí bez důkazu i léčebné účinky lokálních zevních aplikací Luny v oblasti dermatologické (ekzémy, dermatidy, intertriga a bércové vředy). Žádná studie nezpochybňuje zevní balneaci. A koneckonců mě vychlazená minerálka pomáhá při kocovině…
Samotnému pramenu Luna je věnována keš : Pramen Luna - GC24ZRW
Umělecké plastiky v nemocničním parku
Pokud informační zdoje neklamou, tato umělecká díla byla instalována do prostorů nemocnice v rámci projektu "KÁMEN A LIDÉ" a to prostřednictvím Mezinárodní umělecké společnosti - Galerie "H".
Zdroj:www.nemlouny.cz a www. louny.eu
Několik málo poznámek k odlovu i keši samotné
Samotná keš je uložena na takovém místě, byste při hledání finálky unikli zvídavým mudlopohledům pacientů i lékařského personálu, ale i tak buďte obezřetní, trpěliví a maximálně nenápadní! KEŠ se nachází na souřadnicích:
N 50° 20.(A+B) (C-D) (E-C-D)
E 013° 48.(D-F) (C-G-F) (E-D-B)
Kontrolní součet indicií je:
A + B + C + D + E + F + G = 49
Souřadnice k jednotlivým indiciím (A až G) a s nimi spojené úkoly naleznete ve Waypointech. Pevně věřím, že se Vám bude procházka i samotná keš líbit.
DŮRAZNĚ Vás ale žádám, abyste se nepohybovali v blízkosti starých nemocničních objektů v zadní části areálu a vůbec do nich nevstupovali. Neuposlechnutím se jednak vystavujete riziku úrazu a jednak se budete touto svou neukázněností vystavovat riziku nepříjemného vysvětlování ostraze nemocničního areálu a případnému postihu ze strany policie - i když jsou budovy opuštěné a víceméně zdevastované, stále jsou nemocničním zařízením, majetkem nemocnice a elektronicky zabezpečeny!!! Respektujte proto toto upozornění, způsobili byste zbytečně samozřejmě problémy nejen sobě, ale i mě.
Malá poznámka závěrem: správce nemocničního areálu a ostraha objektu o keši ví, tzn. pokud budete personálem nebo ostrahou vyzváni, abyste sdělili, co v nemocničním parku pohledáváte, raději se zcela otevřeně hlaste ke geocachingu, vyhnete se tak případným mrzutostem - bohužel v areálu se občas pohybují různé "pochybné existence" a ostraze tak nemusí hned dojít, že jste počestní kačeři.
ŠŤASTNÝ LOV A HODNĚ ADRENALINU PŘEJÍ
LOVEC100 * MOZKOMOR08 * M@K@J@V@To