Vrba bílá pochází z Evropy a střední Asie a ve střední Evropě je jednou z nejrozšířenějších vrb. Roste také v severní Africe. Je to statný opadavý listnatý strom rostoucí na vlhkých půdách a dosahující výšky 20 až 30 metrů. Průměr kmene může přesáhnout 1 m.
Jméno druhu je odvozeno od zbarvení listů které jsou světlejší než u většiny jiných druhů vrb. Listy jsou na obvodu jemně pilovité, 5-10 cm dlouhé a 1-2 cm široké a porostlé velmi jemnými bílými chloupky, zejména ze spodní strany. Výhonky jsou obvykle šedozelené až hnědozelené. Stromy jsou dvojdomé a kvetou na počátku jara (obvykle v březnu); samčí květy mají dvě tyčinky obklopené zelenožlutými listenci, samičí květy jsou jehnědy. K hlavním opylovačům patří včely. Plod je kuželovitá tobolka s mnoha ochmýřenými semeny, dozrává v květnu. Vrba bílá velmi dobře prosperuje na zaplavovaných místech, je jednou z hlavních dřevin lužních lesů. Dřevo vrby bílé se používá mj. pro výrobu pálek na kriket.
Roku 1838 byla z kůry vrby bílé poprvé izolována kyselina salicylová, z ní pak byl roku 1899 synteticky připraven aspirin. Kyselina salicylová má analgetické a protizánětlivé účinky, potlačuje sekreci prostaglandinu a tlumí horečku. Na rozdíl od aspirinu však nesnižuje srážlivost krve a nedráždí žaludeční sliznici.
Zejména v parcích se často vysazuje poddruh s převislými větvemi vrba bílá smuteční, Salix alba subsp. tristis L. Smuteční vrby jsou známé již ze starých čínských obrazů a pavilon se smuteční vrbou byl oblíbeným motivem na modrém čínském porcelánu. Smuteční vrba byla do Evropy dovezena z Asie kolem roku 1730. Jednalo se o vrbu babylonskou (Salix babylonica). Velice rychle se rozšířila po romantických zámeckých parcích. Od vrby bílé se liší na spodní straně lysými listy a zelenošedými větvičkami. Roku 1815 byla ve Francii nalezena vrba bílá se převislými větvemi a pojmenována jako kultivar Salix alba ´Tristis´. Také ona se velice rychle rozšířila po Evropě a později i po celém světě. Smuteční vrby jsou oblíbenými dominantami především u vodních nádrží, rybníků, kde mají možnost se zrcadlit ve vodní hladině. Ale používají se i při výsadbě stromořadí – musí se ale počítat s tím, že v dospělosti mají širokou korunu a potřebují tedy dostatek místa. Široká koruna smutečních vrb umožňuje hnízdění mnoha druhů ptáků
