Vyobrazení nehody v pražském telegrafu z května 1900
Psal se rok 1900. Přesně před třemi lety, roku 1897, vyjel z továrny Ignáce Schustaly v Kopřivnici první automobil Rakouska–Uherska. Nesl jméno NW Präsident. Vzhledem připomínal kočár, ovšem bez koní. Jeho zkonstruováním byl pověřen Leopold Sviták, který se nechal novým světovým vynálezem inspirovat při svých cestách po Západní Evropě. Výsledkem jeho práce byl automobil, který měl na místo volantu řídítka, sloupek řízení byl využíván i pro řazení rychlostí pro pohyb dopředu, kdy středová poloha byla neutrál, odtažení sloupku od sebe bylo pro nižší rychlost, přitažení k sobě pro vyšší. Zpátečkou nebylo vozidlo vybaveno. Čtyřtaktní ležatý dvouválcový motor byl umístěn vzadu v místě, které u kočáru slouží pro zavazadla. Poháněna byla zadní kola. Nádrž byla umístěna pod sedadlem. Vodní chlazení motoru bylo na principu odpařovacího efektu, bylo ale neefektivní a způsobovalo vysokou spotřebu vody. Palivem byla směs lékařského benzínu a éteru.
NW President – první automobil Kopřivnice
První zkušební jízda Präsidentu přišla záhy po zahájení prací, kdy Sviták prohlásil, že nový stroj vyzkouší. Odjel s několika techniky směrem k Příboru, po čtyřech hodinách byli všichni zpět, ale za asistence koňského potahu. Sviták byl sice řádně navztekaný, ale přesto začal ihned s jedním z mechaniků pracovat na závadě.
Dne 1. května 1900 se Leopold Sviták s dalšími třemi kolegy - Braunerem, Kuchařem a Bayerem, rozhodl k další zkušební jízdě, tentokrát po tzv. „císařské silnici“ z Příbora do Místku. Cesta plná srázů a nebezpečí skončila pro posádku V Rychalticích u mostu přes řeku Ondřejnici. V prudkém klesání a v zatáčce se auto z neznámých důvodů převrátilo a řidič s dvěma spolujezdci z něj byli vymrštěni. Svitákův spolupracovník Jan Kuchař se na místě zabil (zřejmě nárazem hlavou na patník), Montér Viktor Bayer byl těžce zraněn. Sám Sviták utrpěl při nehodě poranění nohy, kterou mu museli posléze amputovat. Pouze čtvrtý z posádky, Romuald Bruner, měl štěstí a nehodu přežil bez újmy.
Celé neštěstí mělo ještě soudní dohru. Svitákovi hrozilo obvinění ze zabití spolujezdce. Těžko soudit, jaký by byl průběh událostí, kdyby nebylo svědectví libereckého průmyslníka a předsedy rakouského autoklubu barona Liebiga. Ten před soudem potvrdil, že zná Svitáka jako krajně opatrného a spolehlivého jezdce a řidiče, a že tedy neštěstí rozhodně nezpůsobil on. Mimochodem – auto bylo ihned po havárii z příkazu generálního ředitele Fischera rozebráno a Leopold Sviták se nikdy nedozvěděl, co bylo pravou technickou příčinou neštěstí.
Záznam z vysílání poradu Osudové okamžiky CT
1. část
2. část
PODĚKOVÁNÍ: Děkuji těmto kačerum, za podporu ...
johniiik -autor původní keše -za svolení použít část listingu -rady a doporučení
Evka:-) -za doladění listingu a pevné nervy
AliMosta -za betatest