Česky
TESLA Rožnov
Série je věnovaná historii továrny, která trvale změnila charakter města Rožnova. Z ospalého lázeňského městečka udělala díky výrobkům a schopnostem zdejších lidí během několika desítek let svého fungování pojem nejen v zemích RVHP, ale i daleko za jeho hranicemi. Zvu Vás na krátkou exkurzi tohoto místa.
Místo
Jako v každé továrně, kde pracují stovky a tisíce lidí, i v rožnovské Tesle vznikaly humorné až absurdní situace. Mnoho z nich je zachyceno v knize Tesla náš celý život, kterou napsal a v roce 2005 vydal ing. Bedřich Rous, a některé z nich za sebou zanechaly fyzické stopy až do dnešních dní.
Jednou z kuriózních pamětihodností rožnovské Tesly je tzv. Zlatá cesta.
Historie jejího vzniku je dnes až neuvěřitelná a svérázným způsobem ilustruje dobu a místo, kdy k tomu došlo. Označení "zlatá" není (jak jsme zvyklí) pouze nadsázkou, ale faktickým popisem stavu, neboť k její stavbě bylo skutečně použito (mimo jiné vzácné kovy) právě zlato.
Jak k něčemu tak absurdnímu mohlo dojít je popsáno ve výše zmíněné knize v kapitole První kroky na straně 15 (cituji):
Zato paní Tučková pracovala na plné obrátky. Jednou přišel do její dílny někdo z nováčků a vysvětlil jí, že druhá mřížka z elektronek, které se vyhazují, má nosník ze slitiny mědi a stříbra a molybdenové vinutí je pozlacené. Proto by měla vyjímat tuto součást, která je podstatně cennější než niklová katoda. Informaci uvítala a pokračovala tak až do svého důchodu.
Svými výrobky plnila jednu garáž za druhou. Firma Elite jich postavila celou řadu. Skladové prostory si dovedla vynutit, všichni z ní měli respekt. Materiál ale nikdo neodebíral, nebyla známa technologie regenerace, a proto bylo po létech tímto materiálem zavaleno aspoň deset garáží. Jednalo se již o tuny mědi a stříbra a centy zlata.
Když pan Vojkůvka z chemie vyřešil regeneraci jednotlivých složek, šli jsme se podívat do skladů paní Tučkové. Zůstali jsme stát jako opaření, všechny garáže byly prázdné. Uviděl nás pan Ekmajer a hrdě nám sděloval, že už problém "vyřéšíl".
Veškerý materiál dal navozit na cestu, navrch nahrnul buldozerem škváru, povrch udusal a cesta byla hotová. Skákal po ní a nutil nás abychom tak činili též. Cesta skutečně nebyla blátivá jako dříve, ale krásně suchá. Tím vznikl náš další unikát, zlatá cesta, která existuje dodnes.
Která z desítek cest, které se v areálu nacházejí to je nám sice pamětník neprozradil (a mě se to zatím nepodařilo zjistit :), jiný pamětník však odhaduje datum jejího vzniku na počátek 60. let dvacátého století.
Keš je umístěna na ulici 1. máje, přibližně v místě, na kterém v době fungování závodu stál plot s bránou za kterým pokračovala tzv. Štrougalštráse. Vznik tohoto názvu je rovněž kuriozní. Když byla v roce 1984 dostavena linka na výrobu barevných obrazovek (budova M12 – tvoří pravou stranu ulice při pohledu na západ), měl ji přijet slavnostně otevřít tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal. Okolí budovy však vypadalo jako okolí každé právě dokončené socialistické stavby - děsivě. Proto vedení závodu rozhodlo, že tato ulice musí být upravena terénními úpravami, vysetím trávy a vysazením stromků. Pro zaměstnance závodu to bylo něco nevídaného (úpravami areálu se do té doby nikdo nezabýval) a tak vznikl název Štrougalštráse, který se ujal natolik, že je mnohými rožnovany používán dodnes.
Keš
Keš se nachází na snadno přístupném místě poblíž rohu bývalé personální vrátnice, ve které je dnes stylový hudební klub a kavárna Vrátnice. Keš je skryta za starým (a nefunkčním) rozvaděčem.
Hodně štěstí!
Upozornění
Při lovu této keše prosím mějte na paměti, že se nacházíte ve fungujícím průmyslovém areálu, kde je vše soukromé a značná část objektů je hlídána kamerami a bezpečnostní agenturou. Keš je umístěna s ohledem na tyto skutečnosti a není potřeba cokoliv přelézat, nebo kamkoliv lézt. Krabička je běžně dostupná a umístěna tak, aby byla celoročně bezproblémově dosažitelná. Při jejím hledání i při hledání cesty k ni se nejdříve zamyslete! K tomu Vám dopomáhej OpenStreetMap.