Kdoule / Quince Traditional Geocache

Zatisi s talirem kdouli. Olej na platne; Francisco de Zurbarán (1598 -1664), Wikimedia Commons, PD-old.

cesky

Predmluva

Proc kdoule a proc prave zde? Na to vam prozatim podrobneji odpovi listing sesterske cache Drinka / Dogberry. Ve strucnosti: Jedna se o parodii / poctu / pendant k serii Via Tutti Frutti (situovane pres kopec, na opacnou stranu od Knovize), pripomenuti dalsiho tradicniho, lec polozapomenuteho druhu ovoce a podobne nepravem zanedbane historicke polni cesty z Knovize na Rovina, kterou nyni od krovi cistime.

Cache byla zalozena v predvecer krovinorezneho CITO (Kroví, uhni s cesty! aneb Powerless Trail Knoviz), konaneho zde v nedeli 23. brezna 2014. V ramci teto akce doslo k radikalnimu procisteni pristupove cesty smerem od Knovize od nezadouci vegetace, diky cemuz klesla terenni narocnost z 3/3,5 na 1,5/2. :-)

Pri zaparkovani u zavory pokracujte pryc od silnice po ceste jeste cca 100 m, az u pasem krovin lemovane meze zahnete vlevo a k cili sledujte nejprve hlinitou, pozdeji travnatou cestu, stoupajici podel teto meze. Zacatek cesty, tj. misto odboceni naleznete v sekci Additional Waypoints), vice technickych podrobnosti pak v zaveru listingu.

Shora (od cache Drinka) zatim mezilehly usek cesty neni vycisten v cele delce, ale jen zhruba z poloviny. Od Drinky pokracujte cca 130 m stale rovne dolu vyslapanou pesinkou v trave a dalsich cca 130 metru, prozatim zarostlych, nutno uhnout vlevo, okrajem pole podel pasu krovin.

Cache je velikosti mirne nadstandardni regular (2 litry); mela by tedy byt vhodna i pro odlozeni vetsich TB. Souradnice zatim pokladejte pouze za orientacni (+- 8-10 m); nespolehejte na jejich presnost, ale rozhlednete se v okoli po geozrejmem miste. V pade nejistoty dejte predevsim na napovedu. Po dalsim prosvetleni mista od premiry krovi budou souradnice mozna jeste drobet korigovany.

Libi se vam myslenka vycistení zarostle historicke cesty a chteli byste take alespon trochu k dilu prispet? Mate moznost v ramci odlovu teto cache - po prave uskutecnenem CITO zustalo na travnate pasazi cca 100-60 metru do cache neco doposud neposecenych a neodhrabanych ostruzinovych slahounu. Pribalte si se sebou na odlov rukavice a nejaky drobny nastroj (srp, nuzky, hrabicky atp.).a pomozte kazdy nekolik kroku cesty tohoto drobneho, lec pri chuzi obtezujiciho neradu zprostit.

Detail plody obsypanych vetvi kdoulone (lokalita Kalloni, ostrov Lesbos, Recko. Foto Bj.schoenmakers; Wikimedia Commons, CC-zero.

Kdoulon obecna

Kdoulon obecna (Cydonia oblonga), je opadavy ovocny ker ci nizky strom z celedi ruzovitych (Rosaceae). Jeho nejblizsimi pribuznymi jsou kdoulovce a docynie, kere z vychodni a jizni Asie, ke vzdalenejsimu, avsak vzhledove velmi podobnemu pribuzenstvu pak patri mj. i nam dobre zname jablone a hrusne.

V plane forme se kdoulon vyskytuje na rozsahlem arealu od Stredomori pres Malou Asii az po Turkmenistan a Afghanistan; jeji pravlast bychom nejspise hledali nekde v Zakavkazi. S pestovanymi odrudami se pak lze setkat v mirne teplych obastech po celem svete, Ceskou republiku nevyjimaje.

V tuzemskych podminkach dorusta kdoulon od 3 do 5 metru vysky. Kvety, bile ci naruzovele, az 5 cm velke, se objevuji pozdeji, nez u jabloni ci hrusni, nekdy az na prelomu kvetna a cervna, diky cemuz ujdou vsem jarnim mrazikum.

Kvety kdoulone . Foto Sten Porse; Wikimedia Commons, GFDL & CC-BY-SA-3.0.

Pozde v rijnu pak dozravaji jedle plody, zvane kdoule. Jedna se o malvice,jablkoviteho az mirne hruskoviteho tvaru, s plstnatou slupkou, nejprve zelena, ve zralem stavu pak zlatave zlute barvy a vyrazne prijemne vune. Na delku kdoule meri 7 az 12 cm, prumer miva od 6 do 9 cm a hmotnost zpravidla mezi 200 až 500 g.

Podle vzhledu plodu delime pestovane kdoulone do dvou skupin:

• jablkovite (maliformis), ktera se tvarem podoba jablkum; ty vynikaji aromaticnosti, ale jejich duznina je tvrdsi a sussi (pr. 'Angerská').
• hruskovite (pyriformis), pripominajici spise hrusky; ty jsou mekci a snaze zpracovatelne (pr. 'Leskovačka', 'Vranja', 'Champion', 'Bereckého').

V porovnani s jablky nejsou sklizene kdoule prilis nachylne k otlakum, na druhou stranu vsak se nedaji ve sklepe skladovat cele mesice, ale spise jen tydny. Na primou konzumaci zasyrova jsou kdoule (vyjma nekterych exotictejsich odrud) prilis tuhe a trpke, diky vysokemu obsahu pektinu jsou vsak o to lepsim, primo vynikajicim, materialem pro konzervarenske zpracovani at uz na marmelady (kterym daly jmeno - viz nize), rosoly ci kompoty. Kdoule mozno jednoduse susit na krizaly ci z nich pripravovat vina a destilaty.

Kdoulon vynika i svymi lecivymi vlastnostmi, ktere ocenoval uz ve staroveku Hippokrates. Konzumace kdouloveho pyre, stavy ci krizal pomaha pri paleni v krku, zaludecnich a strevnich katarech. Hlavne se vsak pro svuj vysoky obsah slizovin vyuzivaji semena. Na kasel ci zaludek vnitrne ve forme caje, kdy se dve lzicky CELYCH semen asi pet minut povari ve vode (pro pripravu caje se semena nedrti, protoze podobne jako horke mandle, obsahuji tez glykosid amygdalin, ktery by se v tele premenoval na kyanovodik). Pro zevni uziti formou obkladu se ze semen necha o neco delsim varenim ziskat sliz, ktery je vynikajicim tradicnim prostredkem na osetrovani prolezenin, rozpraskane pokozky, hojicich se popalenin atp.

V minulych dobach mely kdoule siroke uplatneni i pro svou aromaticnost - vkladaly se do pradelniku, aby jejich obsahu dodaly prijemnou vuni, stejne tak slouzivyaly k provoneni vzduch v mistnosti ci jako predchudce ustnich dezodorantu..

Podelny rez kdouli.	Pricny rez kdouli
Foto David W.; Wikimedia Commons, PD-self.

Nejen pro sve vlastni plody se kdoulone pestuji, ale predevsim se masove vyuzivaji coby podnoze pro hrusne (znacna cast hrusni se stepuje prave na kdoulonovou podnoz), protoze se jimi docili mensiho vzrustu a drivejsiho nastupu plodnosti. Pro tento ucel existuji dokonce specializovane odrudy kdouloni jako 'MA' nebo 'S1'. I estetickou funkci svymi kvety, plody a celkovym vzhledem kdoulon dobre zastane; na zahradkach se tato drevina takrka idealne hodi pro vytvoreni rozhrani mezi ovocnou a okrasnou casti.

Kdoulon je teplomilna drevina, ktera sice beznou stredoevropskou zimu snese, ale za extremnich mrazu pod -20 °C u ni k namrzani muze dojit (zalezi na odrude). Ve zdejsich podminkach se tedy jeji vysadba uplatni predevsim v klimaticky priznivejsich oblastech, takovych, kde se pestuji druhy jako merunky, broskvone ci vinna reva. Stanoviste nutno volit mimo mrazove kotliny, chranena a vyslunna, aby plody mely co nejvice casu na dozrani pred prichodem podzimnich mraziku. Ani tak vsak ve stredni Evrope nelze pocitat s dosazenim takove zralosti, cukernatosti a aromaticnosti, jako v jizneji polozenych zemich. Puda by nemela byt prilis vapnita; v takove by kdoulon stradala zloutenkou (chlorozou).

Pestovani se v zasade nelisi od beznejsich druhu jadrovin, snad jen s tou vyjimkou, ze kdoulone maji melci korenovy system, a tudiz po prvnich nekolik let od vysadby bezpodminecne vyzaduji kul pro oporu. Pri vysadbe ve vetsim poctu se spon doporucuje zhruba 5 x 5 az 5 x 6 metru, tvarovani na zakrsek ci ctvrtkmen. Rezu kdoulon prilis nevyzaduje, ale v pade potreby jej dobre snasi.

Kdoule rozmanitych odrud, pestovanych ve vyzkumnem stredisku americkeho ministerstva zemedelstvi v Corvallisu ve state Oregon. Odshora: Van Deman, Cookova, Jumbo, Ekmek, a kdoulon A, kultivar uzivany jako podnoz pro hrusne. Foto Stephen Ausmus, USDA-ARS; Wikimedia Commons, PD-USDA-ARS..

Trebaze kdoule jsou od pradavna povazovana za uslechtile ovoce, dnes by zla pohadkova macecha mohla Marusku buzerovat mnohem spise poslanim pro ne, nez pro jahody. Nu, schvalne si zkuste mimo sezonu cerstvou kdouli opatrit a pochlubte se, jak jste pochodili... :-) V nekterych zemich se sice toto ovoce pestuje i velkovyrobne, i tak se vsak jedna o zanedbatelne objemy v porovnani s jablky ci hruskami. Pro predstavu: celosvetova plocha kdoulonovych sadu cinila k roku 2011 pouhych 69 tisic hektaru (tedy zhruba tolik, co rozloha okresu Kladno) a produkce 559 tisic tun kdouli. Pri vynosech od 0,5 do 1,2 t/ha se asi tezko divit, ze prednost u sadaru i obchodniku maji ovocne druhy, ktere vic "sypou"... Vetsina svetove produkce pripada na: Turecko (23 %), Cina (21 %), Uzbekistan (13 %), Iran (6 %) Maroko (6 %), Argentina (5 %), Azerbajdzan, Srbsko, Spanelsko a Alzirsko.

Pariduv soud. Olej na platne, Angelica Kauffman (1741-1807); Wikimedia Commons, PD-old..

Mezi druhy ovoce se kdoule radi k tem nejstarobylejsim; narody Blizkeho Vychodu je pestovaly uz dobre dva tisice let pred nasim letopoctem. V antickem obdobi se diky Rekum a Rimanum kdoule dockaly obliby po celem Stredomori. Prijemna vune a zlatavy vzhled vedly k tomu, ze v rovine kulturne-symbolicke se s kdoulemi pojily predstavy stesti, krasy, lasky a plodnosti. Zminme bajna zlata jablka ze zahrady Hesperidek. Ano, ta zlata jablka, pro nez byl na pych skoro na kraj sveta poslan Herakles, to zlate jablko, ktere ve zrejme prvni a uplatky poznamenane soutezi o Miss Universe vyhrala bohyne Afrodita. Nebo ta zlata jablka, ktera ukoncila zavodni karieru Atalanty, bezkyne, ktera by strcila do kapsy i Jarmilu Kratochvilovou... Dnes uz si muzeme jen hlavy lamat, ve kterem skutecnem ovoci mely tyhle bajne rekvizity predobraz - zda v jablkach, pomerancich ci kdoulich, ale faktem zustava, ze prave kdoule patrily mezi atributy, kterymi Afroditu dobova predstavivost obdarovala, a ze prave kdoule ke svatbam v antice proste patrily, jako dneska treba pochod od Mendelsohna-Bartholdyho. Od stredoveku se pak kdoule pestuji i ve stredni Evrope (ve 12. stoleti jejich vsestranne uzivani doporucovala sv. Hildegarda z Bingenu jako prostredek proti revmatismu).

Kdyz opustime "velke" dejiny, a soustredime se na ty nase "geocachingove", i v nich ma kdoule mezi nami pametniky sve cestne misto. Slusi se pripomenout a odkazat na chytlava slova z listingu dnes uz davno archivovane cache Kupte si kdouli (GCT485) od prosluleho jihomoravskeho fantoma a prukopnika tuzemskych T5 Nanutanda (priznam se, nebyl jsem ochoten se tam pro ni nasoukat, ale dodnes na ni s pousmanim vzpominam; ve sve dobe to byl pocin opravdu neotrely).

Odkud se vlastne vzalo to zvlastni slovo kdoule? Inu, zdaleka, az z Krety, kde na severozapadnim pobrezi ostrova lezi mesto Chania, za starovekych casu nazyvane Kydonia. V antickem svete bylo jeho okoli pestovanim kdouli tak proslule, ze se jim zacalo rikat "kydonijska jablka" (recky: κυδώνια μῆλα /kydónia méla/, latinsky: mala cydonia ci zkracene jen cydonia, v pozdne staroveke lidove mluve quidonea. A odtud si vzala toto slovo vetsina evropskych jazyku, byt si je prizpusobily a zkomoliky kazdy po svem. Tak ziskala francouzstina slovicko coing, italstina cotogna, katalanstina codony, anglictina quince, nemcina Quitte, no a pres praslovanske kъdunja mame dnes mj. ceske kdoule, rumunske gutui, bulharske дюля /djulja/ a srbochorvatske dunja.

Od jineho staroreckeho oznaceni μελίμηλον /melimélon/, "medove jablko" pres latinske melimelum vzniklo pro kdouli spanelske slovo membrillo a portugalske marmelo. A tak vdecime kdoulim a portugalskemu jazyku i za slovo marmelada, ktere puvodne oznacovalo zavareninu prave jen z tohoto druhu ovoce,

English

Illustrace ratolesti, kvetu a plodu kdoulone obecne z atlasu Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz in Wort und Bild für Schule und Haus, autor Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé, Gera, 1885, Wikimedia Commons, PD-old.

Podrobnosti cache: