Možná zde procházíte aniž byste věděli, že překračujete neviditelnou hranici mezi třemi pražskými čtvrtěmi (Petrovice, Horní Měcholupy a Hostivař). Toto místo se nachází na křižovatce ulic Turínská a Novarská a právě „Trojmezí“ je cache věnována.
SOUŘADNICE KEŠE BYLY ZMĚNĚNY!!
Na úvodních souřadnicích cache NEHLEDEJTE, zde jen můžete zaparkovat či začít „lov“.V keši není tužka.
Na procházce strávíte asi hodinu.
Souřadnice multicache jsou ve tvaru:
N 50°02.ABC E 14°32.DEF
Kontrola souřadnic: A+B+C+D+E+F=34. Na každém stage vylušti příslušné číslo a dosaď je do základních souřadnic.
PETROVICE
První spolehlivá zpráva o Petrovicích je až z roku 1352 a je zaznamenána v Registru papežského desátku. Další ze záznamů již konkretizuje prvního známého vlastníka obce - byl jím pražský měšťan Mikuláš Klementer. Klementerové byl bohatý patricijský rod. Jižní a jihozápadní svahy nad Botičem s lehkou písčitohlinitou půdou a kamenitým podložím byly velmi vhodnou lokalitou k pěstování vinné révy. Tomu napovídá jednak původní historický místopisný název "Na vinici" i erbovní znamení rodu Klementerů - dva vinné listy. Erb rodu Klementerů se stal téměř beze změn znakem městské části Praha - Petrovice.Klementerové měli Petrovice ve vlastnictví až do roku 1399, kdy je Anna Klementerová přinesla věnem svému choti Johánkovi Kbelskému. Nový majitel nechal opravit kostel a provést výzdobu interiéru celoplošnými freskami, jejichž fragmenty jsou v kostele k vidění dodnes. Kbelští "seděli na Petrovicích" až do roku 1429, kdy je Kateřina - dcera Johánka Kbelského - dala připsat svému choti Janu Kunvaldskému. V následujících staletích Petrovice měnily mnohokrát své majitele, ať již prodejem nebo sňatkem či dědictvím. V jejich držení se poměrně rychle střídaly šlechtické rody i zvučných jmen. Největší rozvoj zaznamenaly Petrovice zejména po roce 1716, kdy je koupil František Peceli z Adlersheimu. Na místě původní středověké tvrze nechal postavit barokní zámek a zřejmě i barokně upravit kostel sv. Jakuba. K chrámové lodi byla přistavena zákristie a věž s původně cibulovou bání. Do této věže byl r. 1776 přenesen z opodál stojící dřevěné zvonice zvon, odlitý v roce 1694. (Druhý zvon kostel dostal až v roce 1865 díky jednomu ze zakladatelů firmy Sellier-Bellot). Při zmíněné přestavbě Františka Peceliho - v první polovině 18tého století - byla do zdí kostela proražena nová okna v barokním slohu, byl rovněž zrušen původní gotický vchod od tvrze a zbudován nový - pod přistavěnou věží. Druhá rekonstrukce byla zvolena v novogotickém stylu. Byla provedena velmi citlivě zásluhou hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy. Pro vnější vzhled kostela byla zvolena forma pozdní gotiky a pro interiér neorománský styl. Se zánikem roboty a vrchnostenské správy v roce 1848 začal být v českých zemích budován systém místní samosprávy. Petrovice, které měly v té době 27 usedlostí s 338 obyvateli, tehdy tvořily jednu politickou obec s Horními Měcholupy, územně příslušnou do říčanského okresu a to až do roku 1920. V tomto roce sice vzniká Velká Praha a k hlavnímu městu se připojují některé okolní obce, avšak Petrovice nadále spadají pod Okresní úřad Říčany. K hlavnímu městu byly připojeny až 1. ledna 1968 a připadly do desátého pražského obvodu. Po roce 1989 se Petrovice staly jednou z 57 městských částí s vlastním zastupitelstvem. Více na:
www.prahapetrovice.cz
Obec Hostivař byla připojena k Praze v roce 1922 a začleněna do obvodu Praha XIII. Od roku 1960 je součástí obvodu Praha 10. Aktuální počet obyvatel MČ Praha 15 podle ČSÚ k 30.9.2010: 30.891. Hostivař je katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15. Před připojením k Praze 1. ledna1922. Rozloha Hostivaře je 8,01 km2 (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce 2001 byl 31 000, v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů. Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží. Historie První písemná zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku. Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87). Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce 1910 měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce 1930 měla 5118 obyvatel. V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, 5. dubna1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a Základní škola Hostivař se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici. Roku 1922 byla Hostivař připojena k Praze.
Botič v historické části Hostivaře
Historická část vsi si zachovala dobový ráz a kolem roku 2000 byla v některých částech rekonstruována tak, aby její kulturní hodnota vynikla, například šedé pouliční svítilny z 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Za vidění stojí kostel Stětí sv. Jana Křtitele a okolní ulice Selská, Domkářská a Chalupnická i chodníček kolem Botiče. Západně, pod sídlištěm Košík, je Toulcův dvůr, bývalý panský dvůr a tvrz ze 14. století, dnes středisko ekologické výchovy. Stará Hostivař je památkovou zónou. Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele je románského až raně gotického původu, pravděpodobně z 11. století, a prošel několika přestavbami a úpravou po polovině 19. stol. U jižní strany zdi bývalého hřbitova je dřevěná zvonice na podezdívce z 18. století. Na staré selské jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského náměstí, někdejší Brejchovny (náměstí J. Marata) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař). Za železniční tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná V nových domcích nebo V Chotejně. Na čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. Takzvané „Depo Hostivař“ pražského metra však leží již celé hluboko na území Strašnic. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní jsou oblíbeným bydlištěm bezdomovců.
Hostivařská přehrada
Větší část údolí Botiče v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka Meandry Botiče. To je společně s Hostivařskou přehradou (dokončena 1962) a rozsáhlým lesoparkem po obou jejích stranách a sadů a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází naučná stezka Povodím Botiče. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je hájovna se zookoutkem. Východní část lesoparku tvoří vrch Kozinec. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického hradiště Šance. Více na:
www.praha15.cz
HORNÍ MĚCHOLUPY
Obec Horní Měcholupy v roce 1922 náležela k říčanskému okresu, od roku 1949 k okresu Praha venkov a v roce 1968 byla připojena k obvodu Prahy 10. Rozloha katastrálního území činí 225 ha, počet obyvatel 13 000, počet domů 362, počet bytů 3 458. První písemné záznamy se datují od 1293. Více na:
www.praha15.cz
Odlov cache: Budeš potřebovat „kouzelnou hůlku“. Na finálkách poklekni, ruce své pod schody napřáhni. Hůlka je zde schovaná, na pomoc jak dělaná. Pořádně se rozhlížej a hůlkou pak zamávej. Keška z hlubin OPATRNĚ přivolána, k logování připravena. ALE NEZAPOMEŇ – hůlku musíš opět do tajemné skrýše dát, jinak tě bude prokletí po celý život pronásledovat!!!