Kostel byl původně zasvěcen sv. Kateřině, od 18. stol. pochází současné zasvěcení. Kostel stojí uprostřed vsi na skalním pískovcovém bloku. Mírnou odchylkou podélné osy k JV se přizpůsobuje směru ostrožny. První dochovaná zmínka o farním kostelu pochází z r. 1352, kdy náležel pod arcijáhenství litoměřické. Od pol. 15. stol. byl filiálním kostelem k Holanům, v době pobělohorské k Jezvé a od r. 1753 znovu k Holanům. Bohoslužebným účelům přestal sloužit r. 1975, byl užíván jako rekreační objekt, přesto však zůstal církevním majetkem.
Podle vysoké sedlové střechy a podle jeho průčelního výstupku, jakož i podle zašpičatělých oken se usuzovalo na raně gotický stavební sloh. Na gotické stáří ukazovaly také postranní krásně tvarované konzoly se zlomky žeber, i zbytky někdejší gotické hvězdicové klenby, nacházející se za oltářem. Z původního zařízení pocházel křídlový oltář s reliéfy sv. Václava, Vavřince a Štěpána. Někdy mezi l. 1823-1838 byl tento relikt označený Heberem jako "skříňka se třemi figurami v basreliéfu" snesen z prostoru půdy a umístěn v nice pod emporou po levé ruce. Stalo se tak zřejmě v souvislosti s rekonstrukcí kostela, jejíž dokončení signalizuje letopočet 1839 na objektu. Obraz r. 1853 koupil majitel novozámeckého panství Albrecht Vincenc z Kounic a z Hostíkovic a odvezl do Prahy. R. 1837 je poprvé zmíněna sanktusová věžička.
Ve své hmotě je zachován pravoúhlý presbytář a loď do výšky štítů. Sakristie na S straně kněžiště a předsíň na Z jsou mladšími přístavbami. Na gotickou stavbu byl použit v místě snadno dostupný sbíraný pískovec ložený na žlutou vápennou maltu. Podle dochované úpravy povrchu omítky na průčelí, dnes v krovu sakristie, byla malta roztírána po povrchu tak, že zčásti zakryla líc kamenů. Nároží se uplatňovala svým režným povrchem kamenů. Okolní omítka k nim dobíhala rozetřením na stejné úrovni povrchu. Na V průčelí presbytáře se zachoval jediný relikt původního okenního ostění. Ostatní okenní otvory završují segmentové oblouky. Ve štítu odkryla konzervace objektu drobné fragmenty nástěnné malby, nedovolující již stanovit její obsah.
Presbytář, téměř čtvercového půdorysu, se mírně sbíhá stěnami k V. Ve středověku jej klenula křížová klenba o nestejné výšce čel. Po jejím snesení se jako relikty dochovaly rustikální pískovcové konzoly s výběhy žeber. Jednoduché polygonální konzoly se žlábkem vydělujícím římsu a hranolová žebra s mírně vyžlabeným okosením ukazují na přelom 13. a 14. stol. Také v protilehlých koutech prokázaly sondy stejné, dnes odsekané konzoly. Podle čitelných otisků čel klenby rekonstruujeme její lomené oblouky. S a J stěnu prolomily mladší dveřní otvory.
Jednoduchá nezdobená průčelí lodě člení pouze ve vyšším parteru na S a J straně pravidelně rozmístěné dvojice okenních otvorů. J stěnou mírně vlevo prostupuje dnes zazděný gotický vstup do kostela. Jeho profilace odpovídá pojetí sklonku 13. či poč. 14. stol.
Loď s presbytářem spojuje prostě pojednaný lomený vítězný oblouk. Prostor, stejně jako dnes, byl v gotice plochostropý. Kromě segmentového záklenku J stěny, náležejícího zazděnému dveřnímu otvoru, evidujeme další segmentový záklenek také v S zdivu. Pravděpodobně dveřní otvor byl rovněž zazděn a na průčelí zaomítnut tak, že portál není patrný. Loď zpřístupňuje dveřní otvor v Z průčelí. Úprava zdiva kolem špalet jasně ukazuje na druhotný zásah při pořizování nového vstupu. Totéž dokládá prosekání kapes pro závoru na obou stranách.
Západní štítovou zeď lodi, téměř v její ose, prolamuje okenní otvor, lemovaný kamenným čtyřlistem. Do interiéru se otevírá segmentovým záklenkem. Pod ním je další segmentem sklenutý otvor, snad po otvoru dveří, který mohl sloužit pro dopravu materiálu při stavbě. Otvor v průčelí kryje zazdívka stejné struktury jako okolní zdivo. Prosto vyššího krovu lodě a nižšího krovu presbytáře odděluje štít s mírně lomeným okoseným portálem. Náběžní štítek se v obou pohledech uplatňuje jako šikmina. Nad ním v ose štítu je prolomen obdélný světlík. Východní štítovou zeď presbytáře v ose prostupuje obdélný okenní otvor s dřevěným překladem.
Nejstarší částí je bezpochyby presbytář a loď, do které se vcházelo asi pouze portálem od J. Presbytář byl sklenut křížovou klenbou. Jedná se o typický vesnický kostel. Výrazné změny do vzhledu kostela přinesl klasicismus a mladší období, kdy vedle přehodnocení okenních otvorů, došlo rovněž k přístavbě sakristie a nartexu.
Hledej pod skalkou za rybníčkem. CWG se mění pouze kus za kus -> CWG za CWG !