Tělocvičná jednota Sokol K prvním nově vznikajícím spolkům patřily ve velké míře nejrůznější tělocvičné jednoty. Mezi ty úplně první patřila Tělocvičná jednota Sokol, která byla založena 25. října 1903. Účelem jednoty bylo: povznesení tělesných a mravních sil v lidu českém, čehož členové dosahovali organizováním veřejných cvičení, vyučováním tělocviku mládeže, ale rovněž pořádáním výletů nebo zřizováním knihoven s knižní fondem zaměřeným na tělovýchovnou problematiku. Členem se mohl stát každý, kdo dosáhl 16let a byl, jakožto bezúhonný, přijat výborem. Heslo spolku znělo: "Tužme se" a ve znaku měl sokola. Při veřejných vystoupeních používali členové jednoty zvláštní stejnokroj, který nesměli zneužít použitím při jiných příležitostech, než které byly povoleny výborem. Zneužití se trestalo vyloučením z jednoty. Ke cvičení využívala jednoty různých míst jako například Lysůvky - Ševčíkův kopec, louku Josefa Pěgřima a místní hostince: Karkošky, Mokroše, Bernatíka a v nouzi nepohrdli stodolou. Vyvrcholením předválečné činnosti byla účast petřvaldských sokolů na sletu v Brně. Do roku 1913 cvičily pouze mužské složky. Dne 5. února 1913 byl založen ženský sbor.
Veřejná cvičení sokolů na Pěgřímově louce
S vypuknutím první světové války byla sokolská jednota rozpuštěna. Činnost byla ilegální. Po vzniku samostatného Československa znovu začala drobná tělovýchovná práce. V roce 1920 byl zakoupen pozemek o výměře 60 arů a založen stavební fond. V roce 1922 bylo přikoupeno dalších 10 arů. V den oslav Mistra Jana Husa v roce 1925 byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě sokolovny, která byla slavnostně otevřena 1. srpna 1926.
Stavba Sokolovny v letech 1925 - 1926
Činnost jednoty byla všestranná. Organizovala hudební vystoupení, divadelní představení apod. Tím sokolská jednota velkou měrou přispívala k rozvoji kulturního života v obci. Vyvrcholením obětavé práce cvičitelů a poctivého nácviku cvičenců byly vždy jednotlivé slety. Petřvaldští cvičenci se účastnili VII. až IX. sletu v letech 1920, 1926 a 1932.
Aktivní byl rovněž sportovní klub Slavoj Petřvald, jehož členové organizovali nebo se účastnili mnohých fotbalových utkání. Dalším fotbalovým oddílem bylo mužstvo SK Petřvald (Hepo).
V roce 1938 byla činnost Sokola opět násilně ukončena. I když se členové jednoty rozešli po celé republice, snažili se udržet vzájemný písemný styk. Mnozí se zapojili do odbojového hnutí a někteří se již osvobození nedočkali. Pamětní deska umučených byla odhalena na průčelí sokolovny v Petřvaldě při veřejném cvičení po druhé světové válce 22. 9. 1946.
Podobnými spolky byly například: Jednota proletářské tělovýchovy (1908), Towarzystwo Gimnastyczne Sokoł (1910), Mezinárodní dělnická tělocvičná jednota (1914), Jednota československého Orla (1922) nebo Klub československých Junáků.
Po osvobození se začala znovu aktivovat činnost různých spolků a organizací. V roce 1948 přecházeli dělníci hromadně do Komunistické strany Československa a tím došlo v obci Petřvald k likvidaci strany národních socialistů. Strana lidová a strana sociálně demokratická se sloučily v jednu. Buržoazní vedení sokolských jednot (jak bylo nazýváno vedení z první republiky) bylo likvidováno a na jejich místa přišli lidé, kteří se podle tehdejších názorů ujali vedení sokolských jednot skutečně v duchu Tyršově. Sokolské jednoty byly ustaveny rovněž v závodech a byly vedeny v duchu lidové demokracie a podle Tyršových zásad. Nejvyšším spolkovým orgánem v obci byl akční výbor Národní fronty, který sdružoval veškeré spolky a masové organizace a usměrňoval jejich politiku v rámci Komunistické strany Československa, která byla vedoucí stranou ve státě.
Zdroj:
Text a fotografie zveřejněny se souhlasem autorky.
HAJZLEROVÁ Irena, Kapitolky z historie Petřvaldu. 1. vyd. Petřvald: Město Petřvald; Debora, 2001. 96 s. ISBN 80-86388-01-8.
Současnost
Po revoluci se prvním starostou TJ stal pan Věroslav Nieč spolu s paní Jarkou Luberovou. První starosta se zasloužil o to, že TJ je znovu vlastníkem sokolovny a celého okolního areálu včetně hřiště. Pan Nieč po dlouhých letech vedení předal svůj post panu Jiřímu Miruškovi. V současné době má TJ již třetího starostu Ing. Josefa Němce, který chce historickou budovu postupně rekonstruovat avšak udržet její historický ráz. Sportovní základna se v současné skládá z hráčů stolního tenisu, badmintonu a volejbalu. Nejvíce se daří hráčům nohejbalu, florbalu a tarokářům, kteří pravidelně vozí medaile či poháry z různých turnajů. Před sokolovou se nachází fotbalové hřiště, které je volně přístupné široké veřejnosti a také kačerstvu :-)
Současnost 2013...
Poděkování za cenné rady při zakládání první keše a za betatest patří Koulou.
