Opatovice jsou malá zato ale velice stará obec s výjimečnou historií evangelického sboru, který sdružoval věřící z pozoruhodně širokého okolí, od Kutné Hory až po Kácov na Sázavě s desítkami přidružených obcí. Opatovice, v počátcích své existence, patřily ke zbýšovskému proboštství, které získal klášter sv. Prokopa v Sázavě od olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1083-1150).
Více informací na mých webových stránkách Opatovice-Zbýšov.eu
Upozornění: keš není vhodné lovit o nedělích dopoledne, kvůli probíhajícím bohoslužbám a tím pádem značnému zvýšení počtu mudlů.
Poté, co císař Josef II. vydal roku 1781 Toleranční patent, který umožňoval svobodnou volbu náboženství, byl roku 1784 vystavěn evangelický kostelík, třetí svého druhu v Čechách po vydání Tolerančního patentu, a o rok později fara. Obě stavby byly ze dřeva a kryté šindelem. Fara sloužila až do roku 1856, kdy byla poté roku 1858 zakoupena jiná budova od Jana Podhrádeckého, a roku 1876 k ní byla přistavěna nynější tzv. nová fara.
Kostel byl v roce 1790 zbořen a na jeho místě byl postaven nový, kamenný, se střechou z původního kostela. Pro bohoslužby sloužil až do roku 1819, kdy bylo rozhodnuto do kostela koupit varhany. Kostel byl však pro ně malý, proto byl až do základů rozebrán a vystavěn znovu. Byl postaven bez věže, s vysokou štítovou střechou zvonového tvaru.
V roce 1886 byl i tento kostel zbourán a postaven nový s věží, který stojí dosud. Pod základním kamenem nového kostela, který byl dovezen ze Senetína, je uložena plechová schránka s fotografií starého kostela a zakládající list evangelického sboru v Opatovicích. Dnešní budova je z roku 1887. V kostele se nacházejí celkem tři zvony, objednané z Bochumu v Německu roku 1886, jejichž jména jsou: největší - Luther, prostřední - Hus, malý - Komenský. Roku 1906 byly ještě pořízeny věžní hodiny od firmy K.Adamec v Čáslavi.
 |
 |
Naproti kostelu stojí budova bývalé opatovické školy, původně evangelické augsburského vyznání. Dostat povolení na vybudování školy nebylo snadné a teprve roku 1789 povolilo zemské gubernium v Praze zřídit v Opatovicích vlastní školu. Malá škola byla již však roku 1829 nevyhovující, načež byla zbořena a roku 1830 nahrazena budovou novou. V roce 1876 bylo rozhodnuto školu rozšířit, pro velký počet žáků, kteří školu navštěvovali. Nová školní budova byla otevřena roku 1879. Počet dětí v roce 1879 byl 103, v roce 1881 již 136.
 |
 |
Dne 12.dubna 1908 bylo zasazeno u kostela 20 lip, tehdy na památku panovnického jubilea. Lípy byly pojmenovány dle osob – počínaje směrem od školy: Františka Josefa I., Josefa II., Luterova, Husova, Žižkova, Palackého, Kollárova, Havlíčkova, Kučerova a Komenského (proč 20 stromů, ale jen 10 jmen to nevím). Lípy sázeli bývalí žáci: Josef Čochnář, Josef Procházka, Josef Pospíšil z Kluckých Chválovic, Karel Bohatý, Oldřich Havelka, Václav Šťastný z Krchlebské Lhoty, Josef Jelínek, Oldřich Čochnář a Jaroslav Čochnář.
| Roku 1915 při oslavách 500 leté památky upálení mistra Jana Husa byla postavena u cesty k faře mohyla z kamenů. |
Roku 1916 při oslavách 500 leté památky upálení Jeronýma Pražského byl postaven u cesty k faře památní kámen. |
 |
 |