Vodni nadrz Kriz Traditional Geocache

Z historie rybářství a rybníkářství na Královehradecku (dle naučné tabule u v.n. Kříž)

Mezi českými městy v 15. - 17. století mělo město Hradec Králové významné postavení po všech stránkách a rozvíjelo se v něm i rybářské řemeslo. Jeho poloha na soutoku Labe s Orlicí s rozsáhlou soustavou ramen, průlivů, blat, močálů byla k provozování rybochovu přímo stvořená.

Roku 1496 se hradečtí měšťané zřídili pod svým lesem velký rybník nazývaný Na Obci u nynější Hrázky (protože ležel na pastvinách občinách, které městu daroval král Václav IV.). Voda do tohoto rybníka byla vedena Bělečskou strouhou z rybníka Nadýmače (dnes Mlýnského rybníka). Jeho název napovídá, že byl určen k udržení zásob vody pro hlavní rybník, ale roku 1495 dostal Vilém z Pernštejna od krále Vladislava pozemky s rybníkem Nadýmačem a následně byly vedeny neustálé spory o napájení městského rybníka Na Obci Bělečskou strouhou.

Kromě toho byly největšími rybníky města Svinarský rybník sousedící s rybníkem Na Obci (oba napájeny z rybníka Nadýmače), rybník Březhradský u vsi Březhradu, Hunšovský u mlýna Temešváru, Bejšťský (Biřička) a Ruský (dnes Rusecký). Již tehdy byl také známý rybník Výskyt a rybníky Jáma, Plachta, Kříž. Pro rybník Roudničku a Datlík daroval král Jiří roku 1496 městu pozemky z pozůstalosti způstošeného opatovického kláštera. Oba rybníky napájel Černý potok dříve Býšťský potok (dnes Biřička) a na něm v první polovině 16. století vznikají další rybníky Cikán a Býšťský rybník (Biřička).

Za účast v prvním stavovském odboji zkonfiskoval král Ferdinand I. roku 1547 městu Hradci Králové četné vesnice, lesy a také rybníky. Některé rybníky byly městu brzy vráceny, ostatní město postupně kupovalo zpět.

Zásadní zlom nastává se zahájením výstavby královehradecké pevnosti v roce 1766. Obyvatelé z téměř celého Slezského Předměstí a z velké části Pražského Předměstí byli přestěhováni do nově založených předměstí Kuklen, Pouchova, Nového Hradce, Plácek a Farářství. V souvislosti s tím v podstatě zaniká rybářský obchod i živnosti. Výstavba rozlehlé pevnosti znamenala rušení sádek, regulaci obou řek, zasypání průtočných říčních ramen, a také vysušení mnoha rybníků. Tak zaniká obraz Hradce Králové jako "Benátek východních Čech" a končí rovněž éra velkého rybničního hospodářství města, které se ještě v první polovině 18. století odhaduje na 200 ha. Roku 1785 byl vysušen a zalesněn rybník Výskyt, později také rybník Na Obci a rušení pokračovalo roku 1804 rybníkem Biřičkou (nejprve přeměna v ornou půdu, později zalesněna), roku 1818 rybník Temešvár (přeměněn v pastvinu), roku 1824 byl zrušen rybník Roudnička, roku 1827 rybník Březhradský a dále i Jáma, Plachta, Kříž a rybník Svinarský (zalesněny).

Na konci 19. století se však i na Hradecku znovu budují rybníky, protože cena ryb značně stoupla (dodávaly se do Vídně) a jejich chov přinášel větší užitek než louky, pole a lesy. Roku 1897 jsou obnoveny rybníky Roudnička, Datlík a Cikán a roku 1905 rybníky Plachta, Jáma,Kříž a Biřička. V Těchto rybnících se chovali především kapři pravidelně po tři roky a jako doplňkové ryby lín, candát nebo štika, dokonce úhoří monté.

Po komunistickém převratu 1948 se městské rybníky dostávají do obhospodařování podniku Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou.

V roce 1991 se vracejí lesy i rybníky městu Hradec Králové a začíná na nich hospodařit nejprve příspěvková organizace Městské lesy Hradec Králové, později akciová společnost Městské lesy Hradec Králové a.s. Tu v současné době i v budoucnu čeká nelehký úkol - odbahnit, prohloubit a rozšířit dlouhá léta neudržované soustavy rybníků o rozloze okolo 40 ha. Dnes se v městských lesích nachází 12 vodních ploch a dvě nově vybudované retenční nádrže "Cesta myslivců" a "Na Olšině".

Záměrem odbahnění průtočné vodní nádrže Kříž na Zámostské svodnici bylo obnovit její funkci, kterou by bylo možno manipulovat s vodou a zajistit dotaci vody pro povodí svodnice vedoucí do rybníku Jáma a Plachta, které jsou bez vlastních vodotečí. Toto bylo zcela znemožněno dvěma historickými povodněmi na konci 90. let minulého století, při kterých došlo postupně ke zničení rozdělovacího objektu pro manipulaci s vodou a úplnému zanesení nádrže Kříž splaveninami.

Obnovená retenční schopnost vodní nádrže Kříž po jejím odbahnění, spolu s obnovou rozdělovacího objektu a přivaděče, umožnila nadlepšovat průtoky v povodí svodnice vedoucí do rybníků Jáma a Plachta. Vodu je možné převést přivaděčem a částečně snížit letní pokles hladiny v rybnících a tak zajistit alespoň minimální přítok do těchto rybníků v letním období.

Investorem stavby byly Městské lesy Hradec Králové a.s. Celková cena retenční nádrže byla 3,860 mil. Kč.

Stavba odbahnění byla zahájena v létě roku 2006 přípravnými pracemi vytěžením lesního porostu z prostoru historické rozlohy vodní nádrže Kříž. Vlastní zemní a stavební práce na odbahnění nádrže a opravě veškerých objektů nádrže provedli zhotovitel, vzešlý z výběrového řízení, firma POPR spol. s.r.o. Hradec Králové. Stavební opravy ukončila firma urovnáním cest počátkem roku 2007.

Estetika lesa a lokality je podporována historickou i současnou cílenou výsadbou skupin domácích i introdukovaných lesních dřevin, které podtrhují význam této lokality.

Hlavní funkce vodní nádrže Kříž:

• zadržení vody v povodí,
• manipulace vody ve prospěch rybníků Jáma a Plachta,
• polointenzivní chov ryb,
• stabilizace spádových poměrů,
• estetika lesa a lokality.

Technické charakteristiky vodní nádrže Kříž:

• Celkový objem vody v rybníku při provozní hladině ... 7 682 m3
• Plocha nádrže při provozní hladině ... 6 924 m2
• Celkový objem vody v rybníku při maximální hladině ... 10 339 m3
• Plocha nádrže při maximální hladině ... 7 509 m2
• Délka obnoveného přivaděče pro dotaci vody rybníků Jáma a Plachta ... 205 m

Ke keši