Zajímavosti
Za zmínku stojí krásný smíšený les, kde rostou vedle sebe smrky, břízy, borovice a modříny. Většina lesa je v létě plná borůvek. Proto prosím při vstupu do lesa opatrně.
Na konci vesničky – směrem na Senožaty je překrásný výhled západním směrem. Za dobrého počasí je viditelnost až 40 km.
Místopis
Ves Lhotku nalezneme při cestě z Humpolce do městyse Senožaty za obcí Jiřice. Původní náves se nachází poněkud mimo cestu vlevo ve směru jihovýchodním. Původní návsi vévodí kaple s rybníčkem. Odtok z rybníčku tvoří přítok na pozemek vpravo jižním směrem, kde se nachází podmáčené místo s pozůstatkem hrázního tělesa a ostrůvkem uprostřed bývalého rybníčka. Toto je pozůstatek bývalé tvrze Lhotce.
Historie
Ves Lhotka se připomíná poprvé již roku 1226, kdy náležela k majetku želivského kláštera. Během 14.století byla rozdělena na několik částí, z nichž jedna patřila klášteru, další drželi příslušníci nižší šlechty a měšťané. Z nich známe z období 1380-1393 Peška, pannu Budislavu, paní Evu a novoměstské měšťany Mikuláše a Markétu. Na jejich dílech vsi však panské sídlo nevzniklo. Zatímco klášterní díl zůstal zachován, zbytek vsi postupně zřejmě skoupil Jindřich z Dubé, majitel sousedního humpoleckého panství a hradu Humpolce. Na klášterním majetku sídlili služební manové - nápravníci, kteří odpovídali majiteli za správu svěřeného majetku. Jednoho z nich známe díky zachovalým listinám o sporu o ves mezi panem Jindřichem, klášterem, a panem Petrem Malovcem z Pacova. V roce 1413 je tak připomínán nápravník Vacek ze Lhoty. Toto je ovšem jediná zpráva, kterou lze spojovat s panským sídlem na Lhotce. Již v roce 1385 je sice v Humpolci zmiňována osoba purkrabího Tobiáše ze Lhoty, jestli však šlo o osobu spravující ves Lhotku a panské sídlo není známo. V mladších pramenech po roce 1413 se však již hovoří výlučně o vsi.
Závěrem
Prosím všechny aby při výměně postupovali v souladu s nepsaným pravidlem kus za kus. Zároveň prosím o opětovné zamaskování keše a v rámci možností zabalení na ochranu před vlhkostí.