O sérii "Pout k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Modely nejsou ve městě umístěné celoročně, vrací se vždy jen na léto. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Saturn
A přece je vidět!
Tak zhruba tuhle větu mohl vykřiknout Galileo Galieli, když v roce 1610 jako první pozemšťan uviděl Saturn, šestou planetu naší sluneční soustavy. Vidět ji mohl, ale to, že se jedná o z velké části plynné těleso, které je tvořené vodíkem, ještě netušil. Pokud se na Saturn podíváme nějakým kvalitním dalekohledem nyní, všimneme si nápadného zploštění na pólech. Dnes už víme, že zatímco rovníkový průměr planety činí nějakých 120 660 km, ten polární „jen“ zhruba 98 000 km. Disproporce je dána rychlou rotací planety: točí se zkrátka tak rychle, až se mu trochu „zplácávají“ póly…
Co zjistil Voyager?
Americké sondy Voyager, které Saturn zkoumaly v osmdesátých letech, zjistily, že podél jeho rovníků vane vítr obří rychlostí až 1800 km/h. Také víme, že vlivem procesů probíhajících v nitru na povrchu planety nedochází na Saturnu ke střídání ročních období, ač je rotační osa Saturnu nakloněna v podobném úhlu jako osa Země. Tajemstvím už není ani to, že horní vrstva atmosféry je složena z velmi silné, asi stokilometrové vrstvy zmrzlých čpavkových krystalků.
Prstýnky z ledu a prachu?
Saturn má všechny předpoklady, aby vyhrál meziplanetární soutěž krásy. Má totiž ze všech nejvýraznější ozdobu – prstenec nebo spíše prstence. Tvořené jsou ovšem materiálem nepříliš romantickým: úlomky ledu, prachem a kamením. Celkově dosahují ohromujícího průměru 420 000 km, ale silné jsou jen několik málo desítek metrů. Jednolitý celek přitom netvoří, nachází se mezi nimi mezera, tzv. „Cassiniho dělení“, na kterou už v roce 1675 upozornil francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Saturnova šestka
Saturn má šest desítek dosud známých různě velkých měsíců a každý je něčím zajímavý. Zmiňme jen některé. Největším ze Saturnových měsíců je Titan o průměru 5150 km, kterýmžto co do velikosti poráží třeba planetu Merkur. Titan je hustý, a to doslova: 99% jeho značně husté atmosféry tvoří vodík. Měsíc Rhea (1530 km) je tvořen převážně z ledu a jeho povrch je hustě pokryt krátery. Japetus (1430 km) vizuálně působí hodně originálně. Jedna jeho polovina je totiž světlá jako lehce zašpiněný sníh a ta druhá polovina zase tmavá jako asfalt. Dione (1120 km) má větší hustotu než ostatní měsíce, protože obsahuje víc hornin na úkor ledu. Měsíc Tethys (1060 km) se zase proslavil vadou na kráse: přes dvě třetiny povrchu tohoto velkého ledového měsíce, po délce zhruba 2000 kilometrů, se táhne výrazná prasklina…
Jak na finální souřadnice
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- A,B,E,I,D,J = Úlomky ledu, prachu a kamení celkově dosahují ohromujícího průměru AB0E00 km, ale silné jsou jen několik málo desítek metrů. Jednolitý celek přitom netvoří, nachází se mezi nimi mezera, tzv. „Cassiniho dělení“, na kterou už v roce (I/2)(D*2)7(J+1) upozornil francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini.
- C,H = Titan je hustý, a to doslova: CH% jeho značně husté atmosféry tvoří vodík.
- F,G = Americké sondy Voyager, které Saturn zkoumaly v osmdesátých letech, zjistily, že podél jeho rovníků vane vítr obří rychlostí až FG00 km/h.
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
