Malý letterbox Sluhy Letterbox Hybrid

Tato "vonbroninka" vás zavede do obce Sluhy. Ačkoliv je vesnička malá, rozhodně má co nabídnout - tak jsem se rozhodl vás seznámit.

Farní chrám sv. Vojtěcha stojí uprostřed vsi a je prastarého románského původu. Podle staré pověsti byl postaven již ke konci 10. století za panování knížete Boleslava II. (967-999) a zasvěcen sv. Vojtěchu.

Okolo roku 1241, spíše ale roku 1248 byl v boji mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem původní chrám pobořen. Stavba byla goticky přestavěna r. 1270.

Ve 14. století za panování Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic, se stal zdejší kostel farním děkanátu Brandejského a faráři platili půlletně po 21 gr.č. desátku papežského. K farnosti náležely vesnice Sluhy, Mratín, Velký i Malý Brázdim.

Kostel byl upravován v roce 1899 a ve druhé polovině dvacátého století, kdy došlo ke zjednodušení některých detailů. V roce 1899 byl kostel barokně přestavěn, vysvěceny 2 nové oltáře. Ve východní stěně sakristie zvnějšku vsazeny dva náhrobky z červeného mramoru.

Fara - jednopatrová budova čtvercového půdorysu z r. 1780. Uprostřed trojosého průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutkami po stranách. Patro odděleno pásovou korodonovou římsou. Střecha mansardová, krytá prejzy. Součástí objektu je rovněž zahrada s ohradní zdí a hospodářské zázemí fary.

Kdysi za obcí, dnes uvnitř zástavby, na návrší u hřbitova stojí kamenná, hranolová zvonice se 4 okny ze 16. století. Nahoře býval letopočet 1698. Ve zvonici bývaly původně zavěšeny tři zvony, avšak nejmenší byl v neznámé době ukraden. Zůstaly tedy dva.

První písemně doložená zmínka o dvoru ve Sluhách pochází z r. 1238, kdy byl jeho majitelem Zbraslav z Miletína, číšník krále Václava I., jenž jej odkázal své manželce Domaslavě. R. 1266 se uvádí Přibyslav ze Sluh.

Tvrz ve Sluhách je poprvé doložená v deskovém zápisu z r. 1390. Osudy vsi a tvrze v husitském období nejsou známy, teprve po r. 1458 jsou tu dosvědčeni rytíři Služští z Chlumu a po r. 1495 Myškové ze Žlunic. Od poloviny 16. století se vystřídalo mnoho majitelů z řad šlechty i měšťanstva, po r. 1586 např. staroměstský patricij Mikuláš Karyk Řezna, který jej odkázal svému švagrovi Václavu Šturmovi z Hyršfeldu, místosudímu zemskému.. Tehdejší trhové smlouvy však nepřinášejí o tvrzi žádné podrobnější informace. V Kronice Služské je uveden kšaft (závěť) Václava Šturma z Hyršfeldu jako překrásná perla českého písemnictví a právnického důmyslu.

Posledním předbělohorským vlastníkem tvrze byl Ehrenfried Berbisdorf z Berbisdorfu, činný účastník stavovského povstání v l. 1618-1620. Po bitvě na Bílé hoře uprchl do zahraničí a majetek mu byl zkonfiskován, přičemž Sluhy dostali klementinští jezuité. Řád je obratem prodal a stejně postupovali další držitelé, takže teprve po r. 1656 se tu objevil majitel, který sledoval víc než jen spekulační cíle, tvrz byla však v tu dobu již zničena Švédy (v r. 1639). Byl to původně tyrolský šlechtický rod Losy z Losintálu, který se v Čechách domohl povýšení do panského stavu a učinil Sluhy součástí rodového majetku. V roce 1658 se uvádí, že byla služská tvrz v rozvalinách.

Stavba neznámé podoby později prošla mnoha úpravami, svým majitelům sloužila bezpochyby až do počátku 17. století. Rezidenční funkce stavby, poškozené za třicetileté války roku 1639 a později již neopravované, zanikla definitivně roku 1656-58. Poté byla tvrz využívána především ke správním a hospodářským účelům. Ctěničtí majitelé ji roku 1780 nechali zčásti zbořit a zbylé konstrukce použili při výstavbě nové vrchnostenské sýpky. Jednalo se o robusní stavbu tyčící se na skalním stupni poblíž poplužního dvora ve východní části vsi. Podsklepená obdélná budova rozměrů asi 24 x 10 metrů měla nad přízemím ještě patro a pod polovalbovou střechou navíc půdní polopatro. Z původní stavby gotické tvrze se v ní dochovaly zbytky dvojúrovňového suterénu. Horní byl trojprostorový, přičemž ze střední místnosti vedlo schodiště do dolního sklepa, tvořeného jednou obdélnou místností, vytesanou z větší části do skály.

Zbytky tvrze přežívající v barokní sýpce stávaly ve Sluhách až do konce osmdesátých let 20. století. Poté bylo torzo mezitím zpustlého objektu zbaveno nadzemního zdiva, takže počátku devadesátých let 20. století se dožily pouze části obvodových zdí s dvojúrovňovým suterénem. Před rokem 1995 však byly rovněž zničeny. Dnes již po této památce není bohužel ani stopy.