Tato keš je věnována vzpomínce na Járu Kaštila, který byl zákeřně zavražděn právě někde na cestě mezi Žešovem a Prostějovem.
Jára Kaštil
Rodina Kaštilova byla poznamenána těžkým osudem. Všichni členové rodiny byli aktivními skauty.
Bezprostředně po zřízení Protektorátu se Jaromír Kaštil i jeho žena Marie, rodiče Járy, zapojili do odbojové činnosti. Jaromír Kaštil byl hned v roce 1940 zatčen gestapem a celých šest válečných let internován poblíž německého Hamburku v koncentračním táboře Neugamme, posléze na palubě původně zaoceánské lodi Cap Arcona, kotvící u pobřeží Severního moře, jejíž velikost v průběhu války Němci využili pro věznění zajatých občanů několika evropských zemí.
Mezitím se v Prostějově Marie Kaštilová a její syn Jaroslav stali aktivními členy partyzánské brigády Jana Žižky, odbojové skupiny operující na Prostějovsku a Vícovsku, jejímiž členy byli jak místní lidé, tak ruští vojáci v čele s kpt. Volkovem. Jaroslav Kaštil zajišťoval mimojiné spojení mezi Prostějovem a Vícovem. V Prostějově měla skupina svá centra jednak v domku rodiny Kaštilovy na tehdejší ulici Kudlichgasse, nyní Barákově ulici č. 51, a jednak ve sklepě lahůdkářského obchodu Kaštilových, který po manželově zatčení vedla Marie Kaštilová, na tehdejším náměstí Ringplatz č. 25, nyní náměstí T.G.Masaryka, v místech kde se nyní nachází cukrárna Florida. Rodina se tak vystavovala značnému nebezpečí, neboť v domě v Barákově ulici bydlela německá rodina, která jim byla přidělena k ubytování. Navíc ukrývali tříleté židovské děvčátko, dceru jistého Dr. Hermanna, který musel se svou ženou uprchnout k partyzánům na vysočinu před internací do koncentračního tábora, což by pro dítě bylo těžké.
Na konci války se Jaromíru Kaštilovi podařilo uprchnout z lodi Cap Arcona a před svým návratem do vlasti ještě pomáhal humanitárním organizacím v repatriaci vězněných. 2. května při jednom z posledních náletů na Prostějov přišel bratr Jaroslava, Milan o nohu.
Bohužel to však nebylo to nejhorší, co rodinu téměř po válce potkalo. 7. června přivezla otce Jaromíra Kaštila rodina po šesti letech domů, ale ještě téhož dne večer došlo k tragické události. Jaroslav Kaštil odjel s jedním z partyzánů na motocyklu na rutinní obhlídku, k čemuž byli pověřeni, jelikož skupina údajně dostala upozornění, že u Žešova se skrývají ještě Němci. Byla to však past přímo některých jedinců z partyzánské skupiny, kteří se údajně podíleli na krádeži zlata. Když se to Jaroslav dozvěděl, chtěl zachránit pověst partyzánské skupiny a požadoval, aby bylo vše navráceno. Z obhlídky se již nevrátil. Byl postřelen na cestě zpět do města a zanechán svým spolujezdcem u silnice až do vykrvácení.
10. června 1945 byl za mohutné účasti veřejnosti pohřben na čestném místě na prostějovském hřbitově, ve věku nedožitých 21 let. Jaroslav Kaštil byl posmrtně vyznamenán "Československým válečným křížem" a skautským vyznamenáním "Junácký kříž". Vedle Jiřího Wolkra je to také jediný skaut, jehož jméno získala jedna s prostějovských ulic.
Skautské středisko Járy Kaštila Prostějov
Po Járovi bylo pojmenováno i jedno z prostějovských skautských středisek, která po roce 1989 obnovila svou činnost.
Znak a nášivka střediska Járy Kaštila Prostějov.
Za pomoc s přípravou keše děkuji kamarádovi sindrak.
Použité zdroje:
K historii Sokola, Orla a skautingu na Prostějovsku do roku 1948, Ivo Slavotínek, 2001
vlastní archív