Skip to content

Kostel sv. Ducha Traditional Geocache

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše.

[b]Rico Reviewer[/b] - reviewer pro ČR

More
Hidden : 5/5/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Obec Trnová se nachází nedaleko obce Jíloviště v malebné krajině nad Vltavou.


První zmínka o obci Trnová je z roku 1342. V tomto roce pověřil břevnovský klášter Peška a Oldřicha z Kosoře založením vesnice v lese řečeném Rubeta, tj. Trnová. Spolu se založením obce byl založen i kostel sv. Ducha. Z původní stavby se zachoval gotický portál z 1. pol. 14. století v severní zdi lodi (dnes zazděn), který byl objeven při opravě fasády. ¨. Při založení obce bylo počítáno se svobodným lánem pro budoucího faráře (plebána). První písemná zmínka o trnovském plebánovi pochází z roku 1359, když při ustanovení nového zdejšího faráře (jmenovitě neuvedeného) asistoval sousední jílovišťský farář. Trnovská fara byla však díky pozdnímu založení počítána mezi nejchudší, protože neměla žádné přifařené vesnice a platila pouhé 2 groše papežského desátku. Tím si můžeme vysvětlit i tu skutečnost, která je pro historii trnovské farní správy charakteristická – a sice, že se zde velmi často střídali faráři. V letech 1359 – 1411 se v Trnové vystřídalo 13 duchovních. Při arcijáhenské vizitaci r. 1380 bylo v Trnové zjištěno, že místní plebán koná bohoslužby jen ve sváteční dny. Kostel byl chudě vybaven stříbrným kalichem, kněžským ornátem, třemi ubrusy, starým misálem a bohoslužebnou agendou. Od husitských válek, kdy zanikla zdejší fara, byla Trnová nejspíše administrována ze Zbraslavi. Velkou nevýhodou pro břevnovský klášter bylo, že Trnová územně nesouvisela s ostatními břevnovskými pozemky, a tak zřejmě málo výnosný statek odprodal pražskému měšťanovi. Majitelé vsi se potom často měnili.
V 15. a 16. století nemáme o Trnové téměř žádné zprávy díky nepokojům v zemi v době husitské a pohusïtské. Dovršením útrap českého venkova byla třicetiletá válka, která přinesla utrpení a zkázu zejména vesnicím zbraslavského kláštera v okolí Trnové. Trnová sama byla jako zázrakem ušetřena, snad díky tomu, že byla stranou dálkové cesty směřující z Prahy do Jižních Čech.
Kostel byl přestavěn díky majitelce trnovského velkostatku Františce Terezii Frischmannové z Ehrenkronnu v roce 1720. Náhrobník obnovitelky kostela je dodnes dochován v podlaze lodi. Rodina Minetti vlastnila dále statek Větrný Jeníkov a v roce 1744 jej odkázala vlašskému špitálu na Malé Straně v Praze. Z tereziánského katastru vyplývá, že i Trnová patřila načas do majetku tohoto špitálu. V roce 1743 bohatě obdaroval zdejší kostel František Josef z Badamberka († 1756) a obnovil a nově založil zdejší farnost. Prvofarářem se stal Norbert Saatzer, který zde působil v letech 1743 – 1747. Za jeho nástupce Martina Augustina Margatsche byla v roce 1750 postavena nová kamenná farní budova (čp. 2). Za faráře Antonína Hladíka bylo farní obročí majitelem statku a patronátním pánem kostela Christiánem Josefem Gfässerem vyhlášením nového instrumentu r. 1787 podstatně ochuzeno. Proto se zde v následných letech faráři často střídali. Roku 1789 získal Trnovou Jan Ferdinand ze Schönfeldu, majitel známé pražské tiskárny a knihkupectví na Starém Městě Pražském. Snažil se o povznesení zemědělství a proto 1791 založil při trnovském velkostatku „rolnickou“ školu pro zdejší selské syny (v dnešní budově č. p. 16). Nepochybně zdejší farář František Košťál doporučil r. 1838 o dva roky mladšímu rodákovi z Osic Václavu Škroupovi zakoupení statku Trnová, čímž došlo k jistému zlepšení hmotného zajištění fary. František Košťál zde pak působil až do své smrti. Jistě ne nezajímavá je skutečnost, že tehdejší majitel Trnové byl bratr Františka Škroupa, hudebního skladatele a kapelníka divadla v Praze a Rotterdamu, dodnes známého autora nápěvu naší národní hymny „Kde domov můj“. Václav Škroup zemřel roku 1860 a byl pochován s manželkou Annou Marií, roz. Vinterblumovou a dalšími rodinnými příslušníky v rodinné hrobce při jižní zdi trnovského kostela. Za faráře Jana Pondělíka, kdy již nebyla naděje na obnovu svatováclavského kostela v Jílovišti, byla r. 1864 tato obec vyčleněna ze vzdálené farnosti Líšnice a přifařena k Trnové. Chudý důchod fary, závislý na místním velkostatku a nepatrné štole od trnovských domkářů byl alespoň trochu rozmnožen o štolu z Jíloviště. Ve druhém desetiletí 18. století vznikl v Trnové panský velkostatek. Půda v Trnové však byla příliš chudá, takže mnozí majitelé velkostatku v Trnové dlouho nezůstali.

Za faráře Josefa Matouška došlo díky nedbalosti německého patrona kostela trnovská svatyně zpustla a v r. 1880 musela být úředně uzavřena. V následujícím roce se uskutečnila generální oprava, střecha štíhlé zvonice s bání a hodinami získala tehdy tvar prostého jehlance. Byly pořízeny nové varhany nákladem 3500 zlatých. Matouškův nástupce Karel Matouš se zaměřil na úpravy interiéru sakristie kostela a fary. Za něho byla v r. 1895 postavena nová zdejší školní budova (dnes rodinný dům), v níž se vyučovalo až do roku 1952. Velikým štěstím pro jeho nástupce Františka Černého bylo, že mohl být hmotně podporován bratrem Josefem, farářem na lépe situované sousední faře v Líšnici. Za něho byl vnitřek kostela r. 1907 nově vymalován emauzským benediktinem Pantaleonem Majorem v duchu benediktinské beuronské umělecké školy. V roce 1907 byl interiér nově polychromován dle návrhu benediktina Pantaleona Majora. Dne 10. srpna 1907 koupil velkostatek Trnovou Václav Schloger. Ten se zaměřil především na pěstování obilí a chov skotu, přičemž dodával velmi kvalitní mléko do Prahy. V souvislosti s novým majitelem se s Trnovou seznámila slavná operní pěvkyně Ema Destinová. její švagr, majitel vysočanské mlékárny baron Frey z Freydenfelsu jí na jaře roku 1908 vyjednal letní pobyt na zámku v Trnové. Pan Schloger jí vyčlenil jedno celé zámecké křídlo, do kterého zavítala po ukončení turné. Do Trnové pak s oblibou jezdila v letech 1909 – 1911. Vznik Československé republiky a s ním spojené roztrpčení proti staré monarchii i katolické církvi vedly i v trnovské farnosti k rozchodu některých občanů s církví. Ovšem více než Trnová bylo přestupovým hnutím zasaženo sousední Jíloviště. Vysvětlení lze najít v tom, že na Jílovišti se zasazovali o přestup k nové československé církvi bývalí katoličtí kaplani ze Zbraslavi. Časem se ale ukázalo, že ani tato nová církev nezapustila v Jílovišti pevné kořeny. Po faráři Františku Černém byla trnovská fara, jako jedna z nejmenších pražské arcidiecéze, pro nedostatek kněží obsazována duchovními v důchodovém věku, nebo spravována ze sousedních farností. Po strahovském premonstrátovi Augustinu V. Arnoldovi spravoval Trnovou excurrendo mníšecký farář Arnošt Šíma. Po něm r. 1943 nastoupil jeho kaplan ThDr. Václav Bogner, kterému bylo úředně zakázáno vyučovat na vysoké škole. Po skončení války odešel zpět na teologickou fakultu Univerzity Karlovy a administrací farnosti Trnová bylo pověřeno zbraslavské děkanství. Tamního děkana Václava Šebka zpravidla zastupoval Karel Boba. V letech 1946 – 1947 byl dosazen do trnové emeritní farář z Borové u Poličky Jan Biskup, který byl autorem brožurky „Dějiny Trnové nad Vltavou“, vyšlé v Praze r. 1947. V r. 1948 se správy trnovské fary ujal nový farář z Vraného nad Vltavou Karel Boba, který byl však za totalitárního režimu za přečtení pastýřského listu pražského arcibiskupa Josefa Berana v červnu 1950 uvězněn. Od roku 1951 byla Trnová trvale administrována z Líšnice. Za Josefa Fořtela byly zavedeny bohoslužby jednou za měsíc v odpoledních hodinách. Za Karla Kroupy byly zavedeny pravidelné nedělní bohoslužby v 8.00 hodin od velikonoc do vánoc. V 70. létech 20. století provedl P. Josef Javůrek generální opravu kostela i šindelové střechy věže. V r. 1979 odkoupil farní budovu Josef Javůrek, který počítal, že po dosažení důchodu se odstěhuje do Trnové. Po jeho předčasné smrti přešla fara r. 1983 do světských rukou. Po jeho smrti zůstala i Líšnice neobsazena a Líšnice a Trnová byly svěřeny pod správu duchovních z Mníšku pod Brdy.      Více zde: http://obectrnovapz.webnode.cz/ http://farnost.mnisek.cz/historie/trnova/

Additional Hints (Decrypt)

pueáaíz gié cbxynql, v ir zar zhžr olqyrg cevaprman

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)