Ochranna hraz, reka Ostravice Traditional Geocache
geotechnik: Provoz keše ukončen, do fyzického odstranění krabičky během následujícícho týdne můžete ještě logovat.
Ochranna hraz, reka Ostravice
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
RÁD BYCH PŘEDAL KAČERŮM V RÁMCI MÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE NOVÉ, PODROBNÉ, PRO NĚKOHO MOŽNÁ ZAJÍMAVÉ INFORMACE VE KTERÝCH BYCH RÁD POUKÁZAL NA ZAJÍMAVOST GEOTECHNIKY A STAVEB ČI LOKALIT S NÍ SOUVISEJÍCÍCH, KOLEM KTERÝCH ČASTO JEZDÍ, CHODÍ, SPORTUJÍ NEBO ..
Ochranná hráz, řeka Ostravice
Základní údaje o lokalitě
Název stavby : Ostrava, řeka OSTRAVICE, ochranná hráz v ř. km 0.0-3.0 km
Investor : Povodí Odry, s.p.
Geologický průzkum : K-GEO s.r.o.
Projekt : KONEKO spol. s r.o.
Zkoumaný úsek : 0,0 – 3,0 km
Nadmořská výška profilu : 204 – 209 m. n. m.
Výška hráze : 3,2 – 3,8 m
Sklon svahů (návodní strana): 16 – 29°
Sklon svahů (vzdušný líc) : 23 - 34°
V této části bude shrnuta zpráva průzkumných prací na řece Ostravici a stav ochranných hrází z roku 2013. Níže popsané práce byly prováděny pro účely projektované sanace škod z důlní činnosti, která bude spočívat především v navýšení a rozšíření ochranné hráze. Zájmová oblast se nachází v Moravskoslezském kraji, v katastrálních územích Hrušov, Muglinov a Slezská Ostrava. Studovaný prostor se nachází 3 km podél pravého břehu řeky Ostravice před jejím soutokem s Odrou. Blíže zkoumaný úsek v rozsahu cca 1.00 až 2.38 km pak odpovídá území mezi železničním mostem a protipovodňovou zdí na ul. Bohumínské.
Průzkumné vrty
Celkem byly provedeny 3 ks jádrových vrtů. Metráž nevystrojených vrtů činí 11,5 bm. Vrty J-101 a J-103 byly provedeny strojně, jádrově, nasucho, tzn. bez výplachu. Vrty byly realizovány vrtným průměrem 175 mm do hloubek 4,0 a 5,5 m. Celková metráž strojně odvrtaných vrtů činí 9,5 bm. Šikmý vrt J-102 byl proveden ruční soupravou Eijkelkamp do hloubky 2,0 m s vrtným průměrem 76 mm a 40 mm. Zeminy byly po vytěžení na povrch makroskopicky popisovány a současně byly odebírány vzorky zemin, popř. vody pro laboratorní zpracování.
Inženýrskogeologické poměry
V zájmovém prostoru předpokládáme na základě provedeného průzkumu, archivní dokumentace a mapových podkladů výskyty následujících geologických vrstev: antropogenní navážky včetně tělesa hráze, fluviální jíly, fluviální písky, fluviální štěrky, předkvartérní podloží – neogénní jíly, předkvartérní podloží – karbonské jílovce, popř. pískovce.
Antropogenní navážky jsou v zájmovém území reprezentovány zejména materiály využitými v samotném tělese hráze, popř. pro přísypy k vyrovnání terénu. Mocnost navážek je zde různá, značně nehomogenní, zejména v závislosti na pozici v rámci tělesa hráze a jeho okolí, a byla ověřena od 0,3 do 5,2 m. Generelně lze vymezit dva základní typy zastižených navážek, a to soudržné a nesoudržné, přičemž převažují navážky nesoudržné. U soudržných navážek převažují písčité jíly, které ale mohou přecházet do jílů s nízkou až střední plasticitou až jílů štěrkovitých. U nesoudržných navážek pak charakter odpovídá převážně štěrku s příměsí jemnozrnné zeminy, dále potom tmavě šedé až černé haldovině. Navážkové štěrky jsou většinou středně ulehlé. Při studiu materiálů tělesa hráze nebyla zjištěna žádná zákonitost jejich ukládání, tzn. zeminy se značně a nepravidelně mění a celkově lze říct, že násyp hráze je budován nesourodým materiálem, kdy štěrkovitá haldovina přechází místy např. do jílovitých písků až do stavební suti (popel, cihly, struska, apod.), místy pak s hlinito-jílovitými polohami.
První přirozená vrstva je v zájmovém území většinou reprezentována jemnozrnnými zeminami fluviálního původu, jejichž mocnost je v rozmezí od 0,1 do 3,3 m. Fluviální jíly byly popsány jako převážně písčité jíly, popř. hlíny s nízkou až střední plasticitou, místy s příměsí štěrku, popř. humózní příměsí. Konzistence byla ověřena převážně jako měkká, popř. tuhá, ojediněle pak jako kašovitá a pevná. Z této rozkolísanosti je zřejmé, že konzistenční stav náplavových jemnozrnných zemin významně závisí na srážkové činnosti a úrovní hladiny ve vodoteči.
Říční písky se v zájmové lokalitě vyskytují spíše sporadicky, a to zejména v nadloží štěrkové vrstvy, mohou se ale proměnlivě vyskytovat v podobě vložek jak ve fluviálních jílech, tak ve štěrcích.
Fluviální štěrky byly zastiženy převážně v podloží říčních jílů, popř. navážek. Jedná se o štěrky údolní terasy Ostravice. Jedná se o štěrky středně ulehlé až ulehlé, jemno až hrubozrnné. Štěrková vrstva je v rámci zájmového území hlavním kolektorem. Štěrky jsou většinou částečně zvodněné, tzn. hladina podzemní vody je po většinu hydrogeologického roku volná.
V rámci předkvartérního podloží zde lze vymezit dva základní celky (karbonské jílovce a marinní neogénní jíly), které se proměnlivě podél řeky Ostravice nacházejí v podloží kvartérních sedimentů. Povrch karbonských hornin není rovný, místy vystupuje až k blízkosti povrchu, místy klesá a je překryt marinními neogenními jíly.
Hydrogeologické poměry
Podzemní voda je v zájmovém území vázána na vrstvu fluviálních štěrků, popř. písků, kde kolísá v závislosti na klimatických podmínkách. Ve srážkově bohatých obdobích dochází k celkovému zvýšení hladiny podzemní vody a opačně, tzn. výška hladiny podzemní vody koresponduje s úrovní volné říční hladiny v Ostravici. Propustnost štěrkového kolektoru je průlinová. Hladina podzemní vody je tedy po většinu roku volná. Shora jsou štěrky místně kryty (izolovány) fluviálními jíly, popř. navážkami. Jako počevní izolátor zde funguje předkvartérní podloží. Hladina podzemní vody nebyla nově provedenými vrty zastižena.
Metodika stabilitních řešení a dosažené výsledky
Pro stabilitní výpočty, které jsou základem pro návrh dalšího řešení, byly zkonstruovány jednoduché (idealizované) geologické řezy napříč hrázemi (celkem 3 ks), tak aby postihly měnící se typy geologického prostředí a dané sklonové poměry. Ve všech takto připravených řezech byly provedeny stabilitní výpočty:
1) Metodami mezní rovnováhy pro běžné, povodňovou situací nezatížené stavy (programový systém GEO 4 STAB). Uvažovány byly jak kruhové, tak i obecné smykové plochy. Smykové plochy obecného tvaru byly řešeny metodou Sarmovou. Smykové plochy kruhové pak metodami dle Bishopa a Pettersona.
2) Metodou konečných prvků (programový systém GEO 4 MKP). Použit byl nelineární model Mohr-Coulombovský, uvažující neomezené elastické přetváření za předpokladu hydrostatické napjatosti. Výsledkem je pak stupeň stability Fs ekvivalentní klasickým výpočtovým metodám.
3) Metodou konečných prvků s posouzením filtrační stability pro povodňovou situací zatížené stavy (programový systém PLAXIS).
Dle provedených výpočtů je možno konstatovat, že aktuální stabilitní stav hrází (nezatížených povodňovými stavy) a to i přes značnou odlišnost stávajících sklonů jejich svahů, celkovou geometrii i materiálové složení a geologickou skladbu přímého podloží je možno označit za vyhovující, při dosahovaných stupních stability vysoko nad požadovanou mezní hodnotou. Stabilita filtrační, tedy stabilita při povodňovém zatížení hrází je pak již podstatně komplikovanější.
Závěry z průzkumných prací
V blíže geologicky zkoumaném úseku (v ř. km 1,000 – 2,377) byly zjištěny složité geologické poměry, jejichž důvodem je proměnlivá antropogenní formace. Z tohoto důvodu je plánováno navýšení ochranné hráze po úroveň Qnávrh + 0.8 m. Koruna hráze bude dále v celé délce rozšířena na šířku 4,0 m, přičemž pojízdná komunikace s živičným povrchem bude činit 3,0 m. V ř. km 2,377 navazuje na blíže zkoumaný úsek hráze stávající protipovodňová pravobřežní zeď. Pro zajištění požadované protipovodňové ochrany bude provedeno její navýšení přibetonováním o cca 0,2 m. V tomto úseku je dle průzkumných prací taktéž doporučeno v rizikových místech z hlediska filtrační stability provedení těsnících prvků a opatření v podobě patního přísypu, úprava sklonu svahu a použití materiálu s nižší propustností nebo použití jílocementové těsnící stěny v ose hráze. Popsané práce byly prováděny pro účely projektované sanace škod z důlní činnosti, která jak již bylo uvedeno, bude spočívat především v navýšení a rozšíření ochranné hráze.
Podklady:
Kolektiv autorů (geofyzika, geologie). Ostrava, řeka OSTRAVICE, ochranná hráz v ř. km 0.0-3.0 km, stavba č. 5659. Technická zpráva, číslo úkolu 2012 143. Ostrava: K – GEO s.r.o., 2013.
K samotné keši:
Keš leží v Komenského sadech mezi řekou Ostravicí a cyklostezkou. Je v ní sice obyčejná tužka, ale vzhledem k micro velikosti kešky a tužky doporučuji buď ořezávatko nebo tužku vlastní.
Fotodokumentace:
Additional Hints
(Decrypt)
Qbyr H qibh fgebzh