Pribyslavicka papirna Traditional Cache
pripluv: Nastal čas... Ale byla má první a to se počítá :)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Menší nahlédnutí na začátek místní papírenské historie, která se začala psát roku 1690. Vzhledem k tomu, že listing o čtyřiceti tisících znacích by těžko někdo četl, najdete zde pouze nejzákladnější výtah.
Přibyslavická papírna
První zmínka o mlýnu u Přibyslavic, na jehož místě stojí dnešní papírna, je uvedena v kupní smlouvě ze 14. září roku 1551, podle které Zdeněk z Waldštejna kupuje od Jaroslava z Pernštejna zámek Sádek se dvorem a poplužím. Ve výčtu poddanských vsí jsou i Přibyslavice se dvěma mlýny. O mlýně, místo kterého dnes stojí papírna, víme, že na konci 16. století měl dvě složení a byl v provozu ještě po celou třicetiletou válku. Na základě záznamu v urbáři obce Přibyslavice z roku 1585 týkající se záznamu poplatků a povinností jednotlivých domů, byl jako majitel veden mlynář Marek, který převzal tento mlýn od bývalého majitele mlynáře Jana Dohnala. Jedním z posledních majitelů tohoto mlýna byl mlynář Vaněk, který umírá 1659. Po něm získává mlýn Vobůrka, který ho však nechává zpustnout.
Zpustlé a opuštěné usedlosti přecházeli podle tehdejšího práva do majetku vrchnosti a tak se stalo i v tomto případě. K Vaňkovu mlýnu patřilo také rozsáhlé vodní dílo a proto vrchnost hledala způsob, jak ho využít.
Roku 1660 zde byl zřízen hamr. Hlavním důvodem definitivního zániku mlýna a zřízení železného hamru byla skutečnost, že se u sousedních Petrovic, u Předína a Třebíče v té době těžila železná ruda a v okolních lesích byl dostatek dřeva k získání dřevěného uhlí, které bylo potřeba k tavení železné rudy. Hamr měl tedy lepší vyhlídky na existenci než mlýn ve vylidněné a zpustošené zemi po válce. Následky války se podepsaly i na Přibyslavicích – na přiznávací listině ze druhé poloviny 17. století se můžeme dočíst, že komínová daň byla vybrána pouze u 19 domů.
K hamru patřila stojatá pec, výheň a vlastní hamr hnaný vodou z řeky. Zdejší hamr vyráběl hlavně kujné železo pro kováře na ráfy a podkovy, kosy, sekery a hřebíky pro panství a okolní hospodářství a jiné hospodářské náčiní.
Roku 1671 hamr vyhořel a přesto, že obytné budovy nebyly ohněm poničeny, už nebyl znovu obnoven. Důvodem mohl být úbytek dřeva k získávání paliva a jako důsledek toho jeho rostoucí cena, pokles těžby železné rudy a její nevalná jakost.
Další vývoj osudu tohoto místa dokumentuje gruntovní kniha obce Přibyslavic, kde je na stránce věnované mlýnu uveden zápis Mlegn Wankovskeg pustý. Léta 1690 Milostivá vrchnost dala na tomž místě papírnu vystavěti a jest panská. Přibyslavice v této době náleží brtnické vrchnosti. Majitelem panství byl Antonín František Collart, který zřizuje papírnu na tehdejší dobu velmi dobře vybavenou.
Výrobní budova stála na pravé straně náhonu a byla v ní umístěna postupně tři vodní kola zajišťující pohon papírenských stoup a mlecích kamenů, dvě nabírací kádě, místnost pro třídění a sklad hadrových cárů a nákupní místnost a kuchyň pro vaření apretury na klížení papíru. Dále zde byla budova sušárny, sklep a stáje. Pro papírníka byly zřízeny čtyři pokoje a dvě kuchyně.
Papírníci se vždy těšili velké vážnosti v celém okolí. Mívali svoje vlastní pečetě, obvykle s obdobnou značkou jako byla na vodoznaku. Byli svobodní a nikomu nepoddaní, nepodléhali robotě, avšak z papírenského mlýna, jak se dříve papírnám říkalo, byli povinni platit nájemné.
Výroba klasického papíru zde byla zastavena na přelomu tisíciletí, firma nyní vyrábí z nasávané kartonáže, což je mimojiné činnost, kterou dělala posledních vice než šedesát let a patří ke špičkovým světovým výrobcům. Nasávanou kartonáží se rozumí například obaly na vejce či misky na ovoce, kterých se v Přibyslavicích ročně vyrobí okolo čtyři sta miliónů kusů…
Rod Fundulusů se významně zapsal do historie papírny v Přibyslavicích
Ke keši samotné:
Jedná se o nenáročnou záležitost a krátkou procházku či projížďku po cyklostezce Jihlava-Třebíč-Raabs okolo bývalé papírny. Vyberete-li si počasí s nízkým tlakem, nejspíše ucítíte BČOV, není to ale nic dramatického.
Parkování:
Možností máte spousty (viz waypointy). Odpoledne a o víkendech se dá parkovat před firmou Huhtamaki. Parkoviště je soukromé a patří firmě, nicméně nikomu vadit nebudete. V pracovním týdnu přes ranní směnu nezaparkujete a ani to nedoporučuji. V noci budete podezřelí (firma je střežena ostrahou). V těchto případech radši využijte dalších možností.
Další varianta je vedle komunikace u fotbalového hřiště. Zde zaparkujete vždy (nebude-li nějaké zásadní utkání).
Poslední uvedená varianta je přístup z druhé strany od Rezkova mlýnu. Sice půjdete chvíli po silnici spojující Petrovice s Novou Vsí, ale je zde minimální provoz.
Rozhodnete-li se osedlat kolo či koloběžku (což doporučuji) a vydat se po stezce na delší trasu, vězte, že cestou budete míjet další krabičky vhodné k odlovení… Kolem bývalé papírny je zámková dlažba, takže na in-line nic moc.
Kousek pod keší se nachází strom, díky kterému tato byla zařazena do série Významné stromy. Na něm krabičku nehledejte.
~ ~ ~
Additional Hints
(Decrypt)
Cnerm f pubebfrz