Charakteristika Saturnu
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnu, který byl obdobou řeckého boha Krona.
Sondy
Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu že snímků pořízených kosmickými sondami. První byl Pioneer 11, který prolétl v roce 1979, letěl 4,5 roku. Dalšími průzkumníky byli sondy Voyager 1 a 2 v roce 1980 a 1981. Během přeletu bylo pořízeno veliké množství fotografií nejen Saturnu, ale také měsíců. Díky proletu ve vzdálenosti pouhých 6500 km se podařilo nasbírat základní údaje o atmosféře měsíce Titan a jeho teplotě. V roce 1997 odstartovala sonda Cassini-Huygens, která jako první sonda byla navedena na oběžnou dráhu. Sonda stále funguje a zkoumá Saturn a jeho měsíce.
Složení a vnitřní stavba
Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá z 75% vodíku a 25% helia se stopami metanu, vody a amoniaku. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z kovového vodíku či helia, což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500 km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v hloubce 25 000 až 33 000 km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku,která má hloubku přibližně 20 000 km. Kovový vodík je tekutá molekulární látka se zvláštními vlastnostmi, mezi které patří velmi dobrá elektrická vodivost.
Zajímavost
Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda. Galileo Galilei kvůli nedokonalému dalekohledu považoval prstence za další tělesa a tím Saturn za trojplanetu.
|
Měsíce
Saturn je přeborník, má 62 měsíců. Pouze 6 má pravidelný tvar, ostatní jsou nepravidelné. Před lety sond Voyager bylo známo pouze 9 měsíců, během posledních 20 se jejich počet zmonohonásobil. Největší je Titan, který je větší než Merkur, a má vlastní atmosféru. Další informace v podrobné kešce, těch měsíců je opravdu moc.
Polární útvary
4. února 2004 objevil Glenn S. Orton a Padma Yanamandra-Fisherová pomocí přístroje Long Wavelength Spectrometer na Keckově observatoři relativně teplý polární vír, první případ teplé polární čepičky ve sluneční soustavě. Během měření byl pozorován nárůst teploty z 88 K na 89 K a později až na 91 K v oblasti pólů. Jde o nejteplejší místo na planetě. Okolo severního pólu planety obíhá záhadná struktura ve tvarušestiúhelníku(anglicky hexagonal cloud). První snímky tohoto útvaru pocházejí již od sondy Voyager 1 a 2, podrobnější snímky útvaru pak přinesla sonda Cassini. Z pozorování za dlouhý čas vyplývá, že šestiúhelník s průměrem 25 000 km je stabilní a nejedná se o krátkodobý jev. Jeho strany a úhly jsou pravidelné.
Roční období
Na Saturnu se střídají dvě roční období a to léto a zima. Léto nastává, když je Saturn nakloněný ke Slunci tak, že je Slunce v rovině s prstenci Saturnu a sluneční paprsky dopadají na povrch pod menším úhlem než v zimě, a tedy se jich méně odráží do okolního prostředí. Tato dvě roční období se na planetě střídají přibližně každých 15 let. Na planetě se však roční období nijak neprojevují, což je způsobeno vlivem atmosféry a vnitřními procesy v Saturnu.
Prstence
Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou maximálně jen několik set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.
|