Na Benecku se dne 19.11.1886 narodil v domě čp. 77 Bohumil Hanč. Český sportovec, běžec na lyžích.
Titulu Mistr lyžař může používat Hanč od roku 1907, neboť 24. února 1907 získal svůj první titul ve druhém ročníku mistrovství zemí Koruny české v běhu na lyžích na 50 km. Svůj triumf obhájil i v následujících dvou letech 1908 a 1909. Dalšího ročníku se nezúčastnil, neb narukoval do císařské armády do Sarajeva. Zde se setkal se svým přítelem ze Sokola Václavem Vrbatou.
Po vojně se oženil a se svojí ženou Slávkou žil v domku v Hrabačově. V roce 1912, když Hančovi a jeho manželce zemřelo dítě, Bohumil slíbil, že už závodit nebude. Neměl čas na trénink, protože musel splácet domek. Byl však na něj vyvíjen velký tlak, protože 24. března 1913 se běží "VII. Mezinárodní lyžecký závod distanční na 50 km o věčně putovní cenu Českého zemského svazu ku povznesení návštěvy cizinců v království českém" a na závod se chystali dva výborní Němci. Navíc prý hrabě Harrach slíbil vítězi, že se stane hajným v jeho lesích. To bylo pro Hanče velmi lákavé, protože byl příležitostný zedník a tkadlec. Nakonec 23. března 1913 utekl z domu od své těhotné manželky, vzal si čtyři buchty a došel na Labskou boudu.
Druhý smutný hrdina tragické události na Zlatém návrší, Václav Vrbata, se narodil v Kruhu u Jilemnice dne 11.10.1885.
Symbolem bratrské pomoci a obětavosti se stal čin mříčenského občana Václava Vrbaty z čp.96. Nejspíše poblíž Harrachových kamenů se setkal s Hančem, půjčil mu část svého oblečení a vydal se pro pomoc.
Nebohého Bohumila se tehdy vypravil hledat mimo jiné i Emerich Rath, jehož výkon byl vskutku nadlidský. Pro záchranu Hanče udělal maximum. Našel jej bezvládného ve sněhové vánici a pokusil se ho odnést na zádech do bezpečí. Rath však s hrůzou zjistil, že záchrana Hanče je nad jeho síly. Vrátil se pro lyže a zcela vyčerpán dorazil na Labskou boudu, kde oznámil, že našel Hanče. Záchranáři sice Hanče přinesli, ale pozdě, teplý pokoj ani intenzivní masáže oslabeného srdce však nestačily. Nedaleko od místa, kde ležel Hanč, zmrzl i Václav Vrbata, Hančův kamarád, který jej přišel povzbudit a ve sněhové vánici mu půjčil kabát a čepici.
Zájemce si může odlovit keš Mohyla Hance a Vrbaty
Čin Vrbaty, který za záchranu kamaráda obětoval svůj život, se stal impulzem ke vzniku záchranných služeb a 12. května 1935 i jednotné organizace Horské služby v Krkonoších.
Na památku jejich tragické smrti, je 24. březen slaven jako Den Horské služby.
U výročí sta let od tragické události odhalil na rodném domě pamětní desku sám pravnuk Bohumila Hanče, ing. Aleš Hanč.
Malá zajímavost na závěr. Pokud se od rodného domu Bohumila Hanče podíváte skoro východním směrem, pro detailisty, kurz 75°, vzdálenost asi 120 metrů, spatříte za živým plotem mezi břízami malou chaloupku, takzvanou Pazdernu, kde se narodila naše současná špičková lyžařka Šárka Záhrobská.
Po přemístění jsem keš umístil trochu nezvykle, dalo by se říci skoro experimentálně.Jak je mým zvykem, je uložena tak, aby byla odlovitelná i v zimě bez zuřivého hrabání v metrové vrstvě sněhu. Nikde nemusíte nic přehrabovat, akce čisté ruce. Uvidíme, jestli vydrží. Provoz je zde minimální, víceméně pouze kačerstvo.