Krusovice
Obec Krušovice se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 8 km ssv. od Rakovníka. Obcí prochází silnice 6 E48 , spojující Prahu a Karlovy Vary. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 614 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Krušovicích, pozůstalosti po Vilému Zajícovi z Valdeka a Krušejovic (relicta Wilhelmi dicti Lepus quondam de Krussowicz) pochází z roku 1356. Jak naznačují některé další dobové doklady (Krussyeowicz 1399, Krussieyowicz 1401), byla původní podoba názvu vlastně Krušějovice, odvozená od (jinak nedoloženého) osobního jména *Krušej.
Rok 1932
V obci Krušovice (869 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody, 1 lékař, 2 holiči, 2 hostince, kolář, kominík, kovář, 3 krejčí, akademický malíř Václav Rabas, mlýn, 3 obuvníci, pekař, Fürstenbergský pivovar, 2 pokrývači, řezník, 4obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Krušovicích, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Fürstenberg, zednický mistr.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krušovice
Bažantice a lesnictví
Vznik bažantnice se datuje do roku 1708. kdy zalesněný prostor nevhodný k obdělávání západně od obce byl dokola opatřen hradbou a na příkaz Valdštejna tam bylo nasazeno 30 slepic bažantích a 200 kohoutů. Valdštejn dbal na řádné provádění myslivosti a jejím zvelebováním na svém panství. V roce 1850 byla za knížete Fürstenberka postavena v bažantnici výstavná hájovna. Předtím sloužila za hájovnu chalupa č. 27 (dnes č. 227), kde byl posledním hajným Vosyka. Les sahal v té době téměř až k této hájovně. Bažantnice byla od lesního komplexu křivoklátských lesů oddělena polnostmi zvanými „Kopanina“. Do bažantice to byla ze zámku krátká procházka a hony na bažanty sloužily pro kratochvíli panstva a jejich hostí.
Koncem 19. století žádala správa panství o stavební úpravy v bažantnici za účelem chovu medvědů. Zda se uskutečnil tento záměr nevíme, ale mezi lidmi se říkalo, že tam medvědi byli (p. Matějovský). Poslední fürstenberský hajný dosloužil po druhé světové válce, byl jím Závora. Na zámku sídlili i vysoce postavení lesní úředníci, kteří dbali na lesní hospodářství v oboře a na přípravy a pořádání honů na zvěř. Svědčí o tom i pomník na zdejším hřbitově postavený v r. 1987. Na něm stálo: Karel Schmidt – knížecí Fürstenberský nadlesní a dozorce honu ₊1879. Tito lesní úředníci měli na starosti obhospodařování lesního komplexu Křivoklátské obory, která sousedila s Krušovickým katastrem. Byla obehnána kamennou zdí postavenou z vápencové opuky, hlavně louštínské. Postavena byla v první polovině 19. století v době roboty. Dochovala se až do konce II. světové války, nyní je již v troskách a neobnovovala se.
Vstup do obory z Krušovické strany byl přes zeď po schůdkách. Dolní schůdky byly umístěny v místě dnešního konce plotu prachárny, horní při cestě na Louštín vedle vrat. Cesta byla uzavřena vraty, pečlivě uzavíranými, aby vysoká i černá zvěř nemohla z obory unikat a škodit na polích. Prokázané škody lesní správa musela sedlákům uhradit. Přesto často napáchala zvěř mnoho škod na políčkách přilehlých k lesu. Stávalo se pak, že tito postižení drobní chalupníci si vybírali svou daň na Fürstenberském pytlačením. Tak se občas objevili na stole panských robotníků zajíci a mnohdy i srnčí upytlačené do oka či zastřelené z pytlačky. Pytláci však byly krutě stíháni a o těchto půtkách svědčí dosud pomníčky padlým hajným po křivoklátských lesích.
Zdroj: Črty z historie obce Krušovic I, II, jak se v Krušovicích vařívalo pivo, J. Fencl r. 2000
Fürstenberkové
Fürstenberkové jsou knížecí panovnický rod odvozující své jméno od Fürstenbergu v Bádensku. Rod v minulosti patřil i k české aristokracii, dnešní potomci rodu vlastní panství v Rakousku a Německu.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fürstenberg
Kaplička u Jordánu
O původu a stáří kapličky se dosud nepodařily nalézt žádné informace. Někdy kolem roku 2006 kapličku na vlastní náklady svépomocí opravil Václav Kloub z Krušovic (původní sládek pivovaru Krušovice).
Zdroj: http://www.krivoklatsko.cz
Poezie místa - Josef Václav Sládek: Lesní studánka
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.