Historie obce
První písemná zmínka o obci Obruby pochází z roku 1408. Obec Obruby jinak také Velké Obruby leží 6 km jihovýchodně od Kněžmostu.Na území obce se nachází jeden památkově chráněný objekt – dům čp 25. Na severozápadním okraji Obrub se nachází archeologická lokalita – Keltské hradiště. Pravěké osídlení se přikládá dle archeologických nálezů Keltů a později působícím Germánům. Počátky středověkého a tedy i Slovanského osídlení na území obce lze zařadit do 14. Století, kdy v lokalitě dnešních Obrub byla tvrz či zemanský dvorec, která měla stávat ještě na počátku 17. Století v místech budovy školy. Z konce 14. A počátkem 15. století jsou již doloženy konkrétní osoby tohoto panství, Tvrz ve své historii několikrát změnila rodové majitele.Prvotní majitelé, kterými byli vladykové z Obrub byli v roce 1530 vystřídáni pány ze Sloupna. Tito páni prodali ves s tvrzí pánům ze Šanova, kteří po 45 letech prodali Obruby Odkolkům z Újezdce. Za dalších majitelů, kterými byli Lobkovicové, byla ves připojena ke kosteckému panství s nímž sdílela i další majitelé - Krajíře z Krajku. Pozdější majitelé Červínové z Chuděnic popsali zdejší tvrz jako chátrajicí. Nicméně vydržela až do roku 1924, kdy byla zbořena.
Příroda v obci Obruby
Dominantou východně od obce je štěrkopískovna s neogenními říčními písky. Z minerálů a hornin jsou v nich obsaženy chlority, saricity,křemenec čedič, nefelit, augit, olivin, křemité pískovce. Takovéto podloží a lokálně spraše je více méně charakteristické pro celé okolí obce a je určující pro další živou a neživou přírodu oblasti, v nichž se obec Obruby nachází. Geologické oblasti zřejmě vytváří zajímavé i hydrogeologické poměry v okolí Obrub, které charakterizuje několik pramenů v okolních lesích. Zajímavým místem s prameny je především místní lesík Pteč, kterým protéká potok Pteč.
U potoka je i malá, rašelinná louka, kdysi hojná na chráněné žlutě kvetoucí Upolíny evropské. Právě v lokalitě nad Ptečí došlo a dochází k nejrazantnějším krajinným změnám v oblasti v důsledku těžby štěrkopísku.
Po těžbě štěrkopísku již na počátku jeho těžby v sedmdesátých letech 20 století v této lokalitě nedaleko obce vznikla vodní plocha. Tento místní rybník lemují již vzrostlé stromy a je domovem kromě vysazených ryb i divoce žijícím živočichům vázaným na vodní prostředí.
V pískovně se ve všední dny těží a je tam vstup zakázán. Vstup tedy na vlastní nebezpečí. O víkendech v pískovně můžete potkat motorky a čtyřkolky.
Cesta ke keši vede podél louky, posledních asi 60 metrů musíte do lesa trochu do kopce. Svůj vůz můžete zaparkovat na P1, podívat se na zatopený lom a pak pokračovat ke keši pěšky cca 1km podél plotu a pak vylézt nahoru do lesa. Lepší, méně blátivá a kratší cesta je z P2, ale přijdete o možnost si prohlédnout zatopený lom. Keš je umístěna kousek od pískovny, odkud je hezký výhled na pískovnu. Keš je umístěna mimo pískovnu.
