Václavova štola
Tato štola vznikla v první polovině 20. století. Práce na ní prováděl stát, zastoupený c. k. Báňským ředitelstvím v Příbrami. Byla založena proto, že štola č. I nezastihla žádné staré práce a ani žíly. Po několika metrech byl vyhlouben sledný komín po nalezené žíle a z něj získány ukázky chudé rudy. Další dvě hloubení v tomto prostoru sice narazila na stařiny, ale ty byly zatopené vodou a tak byly bez jejího vyčerpání opuštěny a zasypány. Pouze jedna křemenná žíla vykázala zvýšené obsahy zlata (10 - 22 g/t) a stříbra (10 - 356 g/t), avšak měla pouze malou mocnost a po zhruba 30 m vyklínila. Proto bylo od dalšího průzkumu v tomto prostoru upuštěno.
V celém údolí Kocáby od Nového Knína až k jejímu ústí do Vltavy bylo v minulosti rýžováno zlato. Bohužel, charakteristické zbytky po této činnosti se do dnešní doby až na pár výjimek na jejím horním toku nedochovaly.
Královské zlatohorní město Nový Knín
První zastávka naučné stezky je věnována stručné historii jednomu ze čtyř středověkých královských zlatohorních měst na území Českého království - Novému Knínu. První historicky doložené zmínky o Knínu lze datovat do roku 1186, kdy se zde uskutečnilo mírové jednání mezi knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. Počátky těžby zlata lze klást do přelomu 13. a 14. století, kdy Knín existoval jako dvorec. V důsledku hornické kolonizace na začátku 14. století se původní osada rozdělila na dvě části Starý Knín a hornické městečko Nový Knín, které je již roku 1331 hornickým městem se sídlem královského výkupčího zlata od těžařů. V roce 1351 císař Karel IV stvrzuje Knínu výsady královského horního města. Etapa největšího rozkvětu dolování skončila ve 30. letech 15. století, kdy byl Nový Knín vypálen husity a doly zničeny. V 16. a 17. století dochází k postupné obnově téměř všech dolů v okolí, ale původní slávy již nebylo nikdy dosaženo. Přesto byl význam Knína poměrně značný, neboť pod jeho správu náležely doly u Mníšku pod Brdy, Slap, Štěchovic, Bratřínova či poměrně vzdálené Krásné Hory u Sedlčan.
Od 18. století je Knín již jen provinciálním městečkem, jehož význam nepovznesly ani další pokusy o obnovu některých dolů v 19. a v první polovině 20. století. Nezdarem skončil i poslední, na svou dobu velkoryse pojatý pokus o obnovení těžby hrabětem Sylva - Tarouccou v nedalekých Libčicích (1911 - 1923). Historickou těžbu dokumentuje i řada štol v samotném centru města (pod restaurací „U Mikulášků“, pod kašnou či pod budovou městského úřadu). Tato štola je v současné době zpřístupněná, na rozdíl od ostatních však měla výlučně praktický význam - s největší pravděpodobností sloužila k zásobování budovy pitnou vodou.
Pro další generace zatím zůstává ukryto v zemi téměř 100 tun zlata na ložisku Mokrsko - západ, jehož zásoby byly ověřeny bývalým státním podnikem Geoindustria v létech 1980 - 1990. Svou velikostí toto ložisko patří k největším v Evropě.
Na panelech jsou reprodukce historické podoby „Mincovny“ v Novém Kníně (sídla vrchního horního úřadu) a historických fotografií Libčického dolu.
Zdroj: Pavel Lhotský
http://www.zlatokop.cz/CKZ/clanky/cesky/NovyKninStezky/1StezkaNovyKnin.htm