Historie
Na levém břehu Vltavy již ve 14.století ležely pozemky, které připadaly budějovickým měšťanům, kteří na nich vystavěli hospodářské dvory. Ze začátku se jednalo o dvůr Urbanův Hallerův a Horitzerův označované souhrným názvem Tři dvory.Později přibyla ještě jedna usedlost a počatkem 16.stol se proto ustalilo označení Čtyry Dvory. Přestože se osada dále rozrůstala název již zůstal nezměněný.
Kvůli poloze na vltavském břehu trpěla osada častými povodněmi. Frekventovaná cesta z Budějovic do Písku přiváděla do Čtyř Dvorů vlastní i nepřátelské armády, tak např:1452 zde tábořila vojska Jiříka z Poděbrad ,1479 zdejší usedlosti vyplenil Racek Kocovský. Přítomnost vojsk museli čtyřdvorští strpět za třicetileté války (1618-1648) během války o rakouské dědictví (1741-1744) i za válek napoleonských.Čtyrem Dvorům se nevyhýbaly ani požáry: roku 1588 vyhořel po úderu blesku dvůr Tomáše Bauera ,v roce 1728 hořely dvě čtyřdvorské usedlosti a 1798 čtyři. Významná událost je spojena z převratným rokem 1848 , ve zdejším Vrtičkově hostinci byl založen spolek Budějovických vlastenců Slovanská Lípa jenž byl ustanoven k podpoře všeho českého, od té doby nesl hostinec po dlouhá léta jméno U slovanské lípy. Čtyrem Dvorům se nevyhla ani průmyslová revoluce. Ve druhé polovině 19.stol se začaly budovat průmyslové podniky a stavěly se obytné domy pro jejich zaměstnance, v roce 1885 začala pracovat Sattlerova továrna na kamna a ve stejné době Taussigova cihelna, roku 1891 česká továrna na umělá hnojiva. I vnovodobé historii ve vsi opakovaně hořelo:1866 shořel jeden statek 1874 tři a 1891 vyhořel hostinec U Slovanské lípy, tyto požáry vedly k založení spolku dobrovolných hasičů (1897).
V roce 1911 byl zaveden el. proud. Pokračoval čilý stavební ruch, většina nově přistěhovaných byli Češi, kteří se začali domáhat svých politických práv v obci,jejiž správa zůstavala převážně v německých rukou.Na obranu českých zájmů vznikl odbor Národní jednoty pošumavské, v roce 1912 začal činnost Sokol. Za první světové války padlo 68 občanů a 17 zůstalo nezvěstných. Z meziválečných udalostí připomeňme alespoň zřizení knihovny a stavbu Sokolovny. Obětmi nacistické perzekuce se stali zdejší sokolský činovník Ludvík Pilbauer se synem,obecní tajemník Emil Novák a jako partyzán padl Rudolf Podruh. V květnu 1945 byli u Čtyř Dvorů zastřeleni Eduard ****** ( příjmení zjistíte na stage 2) a Josef Lorenc. V povalečných měsících došlo k odsunu 390 osob německé národnosti.
Ještě několik let po válce zůstaly Čtyři Dvory samostatnou obcí s čilým společenským životem, působil zde hasičský sbor,Sokol,Okrašlovací spolek,baráčníci,Spolek včelařů,Sportovní klub, hrálo se ochotnické divadlo. Už v roce 1946, ale místni národní výbor vyjádřil svůj souhlas k připojení obce k Budějovicím. Louky na levém břehu Vltavy byly v roce 1960 využity k založení zemědělského výstaviště, jehož areál se rozšiřoval a stal se místem konání celostátní výstavy Země živitelka. Čtyři Dvory se staly také centrem studentského života, 17.listopadu 1964 byl položen základní kámen vysokoškolského areálu. Stojí tu koleje, rektorát Jihočeské univerzity, biologická a filozofická fakulta. Také Československá akademie, věd zde zbudovala svůj areál s ústavy entomologie, parazitologie a experimentální botaniky. Hlavní změna nastala pro Čtyry Dvory v roce 1972, kdy započala výstavba panelových sídlišť, která se stala domovem pro stále větší počet obyvatel Českých Budějovic.
Dějiny Čtyř Dvorů jsou vyznamně spjaty s vojenskou historii. Už v 17.stol se zde nacházelo vojenské popraviště na němž byli trestáni vojáci na hrdle za dezerci a neposlušnost.Roku 1793 byly zbudovány vojenské stáje a ve druhé polovině 19.stol vznikla střelnice s vojenským cvičištěm, tento vývoj byl završen výstavbou kasáren jejichž rozsáhlý areál vybudoval v letech 1915-1916 na svých pozemcích Karel Ploner, učitel a majitel zdejšiho dvora. Dokončená kasárna pronajal vojenskému eráru,který zde umístnil 105. dělostřelecký pluk. Nově vybudovaný areál dostal název Kasárna císaře Františka Josefe I a v roce 1924 ho od Plonera vykoupil stát.
Čtyry Dvory jsou rovněž spojeny s nejstarší historií letectví, v roce 1910 uspodářal ing. Jan Kašpar na zdejším vojenském cvičišti letecký den,vzlet se mu ale nepodařil. O rok později uspořádal mnohem povedenější leteckou produkci Kašparův bratranec Evžen Čihák a roku 1913 Oswald Kahnt. V tetech 1923-1935 byla část cvičiště využívána jako polní letiště prvního leteckého pluku. Létáni se ovšem neobešlo bez nehod. Při přistaní 16. Dubna 1920 zavadil italsky dvouplošník Caproni o střechu jedné z budov rolnické školy,po dopadu na blízkého pole explodovala nádrž a tříčlenná posádka zahynula. Na podzim 1923 se při neuspěšném seskoku s padákem zabil Antonín Ježek.V roce 1935 na letišti havaroval letoun jehož dvočlená posádka se zachránila seskokem. Další vojenské letadlo se zřítilo u Čtyř Dvorů v dubnu 1947 a vživé paměti máme havarii dvou stíhaček MiG 21 z roku 1998.
Ke keši samotné
Přijměte moje pozváni na procházku Čtyřmi Dvory stojíte na startovních souřadnicích na pravém břehu Vltavy. Přejdem Dlouhý most, mineme mašírující vojáky 105. Dělostřeleckého pluku po levé ruce máme Schanzův dvůr. Počátek jeho historie je datován do roku 1368 jméno nese po svém nejslavnějším majiteli. Mikuláš Schanz koupil dvůr v roce 1595. Byl to vyznamný budějovický měsťan, jeho otec přišel do Budějovic z Horních Rakous v roce 1540, když se v Rudolfově začalo dolovat stříbro. Mikuláš se stal brzo váženým občanem, od roku 1568 až do své smrti 1618 zasedal v městské radě. Byl zakladatel Budějovického bratrsva literátů. Roku 1609 byl povýšen do šlechtického stavu.Rozšířil dvůr přikoupením polí a luk od měšťana Václava Netolického. Dnes je dvůr ve vlastnictví reklamní firmy, která jej po povodní (2002) začala renovovat.
Nás bude zajímat součet čísel ciferníku hodin ve štítu statku poznamenáme si jej jako hodnotu A
100 metrů po proudu řeky se nachází Lannova loděnice. Rod Lannů byl vyznamným zaměstnavatelem a mecenášem. Byl natolik významný, že je mu věnována tradiční cache GC43B1Q, my si loděnici pouze prohlídneme, můžeme odlovit vyše zmíněnou cache a budeme pokračovat dále. Půjdeme směrem k Výstavišti, hned jak přejdeme píseckou silnici, vypátráme pomník jednoho občana Čtyř Dvorů (viz. obrázek). Čtyřdvorský truhlář,byl 9. května 1945 při odzbrojování prchajících německých vojáků zasažen zbloudilou kulkou.Nápis na desce je dnes již téměř nečitelný, stojí na něm:"Na tomto místě byl zastřelen dne 9. května 1945 německými okupanty Eduard ****** ze Čtyř Dvorů, stár 56 roků. Čest jeho památce ! Věnuje SBS Čtyři Dvory".
Nás bude zajímat počet písmen příjmení poznamenáme si jej jako hodnotu B
Budeme pokračovat dále k Restauraci U Slovanské lípy (viz. obrázek), dnes se již restaurace jmenuje jinak. Ti z Vás, kteři četli listing pozorně vědí, že v roce 1848 se zde odehrávali revoluční události, byl zde založen Spolek Budějovických vlastenců Slovanská lípa
Nás bude zajímat počet okapových rour vedoucích ze střechy do země ( strana k Husově ulici ) C
Budeme pokračovat dále po Husově třídě, mineme kapličku o niž se zmiňuje Čtyřdvorská kronika:"Roku 1869 postavena byla na náklad Vojtěcha Lanny ve středu obce kaple přímo nad studánkou s bohatým zdrojem pitné vody, která jest pro obec skutečným pokladem, jelikož o dobrou čistu vodu na bahnité půdě zdejší obce jest nouze nemalá. V kapli nalézá se oltář s obrazem svatého Vojtěcha. Na kapli zavěšen zvon s letopočtem 1868, rovněž Vojtěchem Lannou darovaný zhotoven firmou Perner a syn. Tento zvon važil 30kg, v prosinci 1923 praskl a byl vyměněn za nový v průměru 39cm, naladěn na zvuk B vážící 35kg. Nový zvon pokřtěn Jan-Pavel". Zde nebudeme zjišťovat žádnou indicii pouze poprosíme sv.Vojtěcha o pomoc
Pokračujme tedy dále po Husově třídě, až na bývalou náves stojí zde památník obětem první světové války (viz obrázek), opět uvedu citát z kroniky: "Dne 19.9.1920 o 2.hodině odpolední konala se slavnost k položení základního kamene k pomníku padlých vojínů. Případnou řeč přednesl pan učitel Moravec. Do podstavce vložena byla listina se jmény všech místních padlých a nezvěstných vojínů,jejichž památce pomník tento byl věnován. Slavnost odhalení pomníku konána byla dne 17.10.1920. Pomník pak věnován obecnímu zastupitelstu v ochranu a okrašlovacímu spolku k udržování"
Nás bude zajímat ciferace roku kdy byl pomník renovován poznamenáme si jej jako hodnotu D
Nyní se půjdeme podívat na nejvýznamější sekrální čtyřdvorskou památku, kostel jak jinak než Sv. Vojtěcha. Přestože obec Čtyři Dvory dosáhla v roce 1930 už 3500 obyvatel, věřící byli odkázáni na kostely v Budějovicích. Jako reakce na tuto situaci byl ve 30. letech 20. století založen „Výbor pro postavení katolického kostela ve Čtyřech Dvorech”, v jehož čele stanul prelát Msgre Dr. A. Melka, profesor bohosloví v Českých Budějovicích. Jako architekt kostela byl vybrán J. Čermák, praktikující katolík a člen III. řádu sv. Františka. Slavnostní položení základního kamene se konalo 8. května 1938, stavba kostela však probíhala již od 12. listopadu 1937. Vysvěcení kostela s první mší svatou proběhlo dne 23. dubna 1939. Na stavbu kostela navázala v roce 1939 stavba přednáškového sálu a řeholního domu.Po dokončení areálu byli dne 17. listopadu 1939 do řeholního domu uvedeni františkáni v čele s představeným P. Létavkou. Dne 12. října 1947 prošel kostel biskupským svěcením za účasti českobudějovického biskupa J. Hloucha. Stěně presbytáře dominuje velký kříž s plastikou sv. Vojtěcha a sousoším „Pohané” od sochaře J. Vítka. Na oltáři se nachází svatostánek v podobě včelího úlu, zhotovený pražským pasířem H. Grünfeldem. J. Vítek je rovněž autorem reliéfů křížové cesty na stěnách lodi. Při jižní stěně lodi jsou umístěny dva oltáře, blíže presbytáře je oltář se sousoším sv. Josefa s Ježíškem, ranná práce významného českého sochaře J. Wielguse. Areál kostela sv. Vojtěcha užitím řady historických reminiscencí v architektonickém výrazu programově usiluje o kontinuitu s tradiční sakrální architekturou, zároveň se však nezříká uplatnění ryze funkcionalistických forem, které dále rozvíjí. Jeho postavení v rámci meziválečné funkcionalistické architektury je tak nejen v Českých Budějovicích zcela výjimečné.
Nás bude zajímat počet klik na hlavních vratech do kostela ( schodný s počtem schodů) poznamenáme si jej jako hodnotu E
Když jsme si prohlédli stavbu, kde čtyřdvoršti posilují ducha půjdeme se podívat ,kde posilují tělo. Najseme sokolovnu (viz obrázek). Sokolové tělocvičné jednoty Sokol Čtyři Dvory cvičili od založení v roce 1912 do zimy 1920/1921 v létě venku, v zimě v sálech hostinců. Roku 1920 měla jednota již 350 členů a cvičení po hospodách už přesahovalo kapacitu sálů. Sokolové podali v lednu 1921 žádost o darování nebo levné odprodání vojenského baráku. Byl jim nabídnut barák v Německém Brodě, ale neměli na něj peníze. Rozhodli se přesto objekt koupit. Založili Družstvo pro postavení tělocvičny, které vedl bratr Ludvík Pilbauer. Zahájili sbírku a barák v Německém Brodě za 15.000 Kč a 3.000 Kč kauce koupili. V únoru 1921 jelo do Německého Brodu 14 sokolů, vojenský barák rozebrali a materiál přivezli do Čtyř Dvorů na připravené staveniště. Bylo toho 5 vagónů. Pozemek na rohu ulic Jaukerovy (později ulice Kramářova a pak Sokolská) a Na Zlaté stoce koupil Ludvík Pilbauer a jednotě propůjčil. Základní kámen sokolovny byl slavnostně položen dne 28. března 1921. Do základního kamene byl vložen pamětní list s podpisy členů jednoty. Na stavbě potom pracovali dva placení zedníci jimž bylo vždy nejméně 10 bratrů po ruce. Pomáhali ženy, dorost a s dopravou vojáci. Pracovalo se celé jaro a léto. V kronice se objevil i zápis, že „práce je čím dál více a v pracovní povinnosti nastává únava“, ale stavba se nezastavila. Jen se stavělo trochu déle, než se předpokládalo. I tak je postavení sokolovny za šest měsíců heroický výkon. Dne 20. června 1921 byl na štítu sokolovny umístěn nápis VLASTNÍ SILOU. Slavnostní otevření sokolovny se uskutečnilo dne 18. září 1921. Na stěně sokolovny je umístěna pamětní deska se jmény sokolů zavražděných nacisty.
Nás bude zajímat ciferace roku narození Rudolfa Daňka, poznamenáme si jej jako hodnotu F
Nyní vyrazíme na poslední stage prohlédnem si děłostřelecká kasárna (viz obrázek) lépe řečeno to, co z nich zbylo. Jak už bylo napsáno výše kasárna vybudoval v letech 1915-1916 na svých pozemcích Karel Ploner učitel a majitel zdejšího dvora. Dokončená kasárna pronajal vojenskému eráru,který zde umístnil 105. dělostřelecký pluk. Nově vybudovaný areál dostal název Kasárna císaře Františka Josefe I a v roce 1924 ho od Plonera vykoupil stát
Nás bude zajímat počet M v řimské čislici ve štítu, poznamenáme si jej jako hodnotu G
N 48.59.( A * D) + (B * C) + F+E
E 014.27.( F * D)+ G+C
Zdroje: Českobudějovicko 1. levý břeh Vltavy, Kronika Čtyr Dvorů, Českobudějovický deník ,Slavné stavby. Použité ilustrace z kroniky Čtyr Dvorů
Ps. Děkuji Bublaninám za betatest a jazykové korekce.
