A na tom je zalozena nase hra, která nam prinasi ruzne pocity.
Zemepisne souradnice se pouzivaji k urceni polohy na povrchu země.
Zakladem je nulty polednik ustanoveny roku 1851 v Kralovske
greenwicske observatori. Puvodne byla jeho poloha vyznacena
na dvore observatore mosaznym paskem, nyní silnym laserovym
paprskem osvetlujicim londynske nocni nebe.
Pro další poledniky se pouziva oznaceni vychodni delka, tedy E.
Oznaceni zapadni delky je pak W, pro zapadni polokouli.
K oznaceni polohy na Zemi jsou ještě nutne rovnobezky.
Rovnobezky jsou kruznice na povrchu Země se stejnou
zemepisnou sirkou .
Rovnobezky na sever od rovniku, tedy severni sirka, ma oznaceni N.
Na jih od rovniku, tedy jizni sirka s oznacenim S.
Zatimco poledníky mají stejnou delku, rovnobezky se smerem
na sever a na jih zkracuji.
Vice psat by bylo asi zbytecne.
Znama pripominka- na vychozich souradnicich krabicku nenajdete.
Abyste finalku nasli, pouze spocitate:
Jaka je vzdalenost mezi polednikovymi pasy o siri
jednoho stupne na rovniku,
A-
71 km - 3
111 km - 7
141 km - 9
Jina vzdalenost je asi v nasich zemepisnych sirkach,
tedy na 50te rovnobezce:
B-
41 km - 2
51 km - 3
71 km - 4
Jaka je vzdalenost,
z N 50 10.000 E 015 40.000 do N 50 10.000 E 015 50.000
zaokrouhleno na km
C-
4 km - 8
12 km - 10
26 km - 12
Pokud bychom se z vychozich souradnic „prokopali“
stredem zemekoule dostaneme se na jizni polokouli,
jake souradnice budou na nasi navigaci?
D-
S 40 45 555 E 165 05 545 - 0
S 50 45 555 W 165 05 545 - 1
S 50 15 555 W 164 04 445 - 2
Z tohoto mista to mame jiz kousek na jizni pol.
Kolik km to je?
E-
4000 km - 7
4200 km - 8
4400 km - 9
Odtud se vratime na vychozi souradnice, to je „pres pul sveta“,
jak daleko tedy?
F-
13 600 km - 0
15 600 km - 1
16 600 km - 2
A – B = R
C – A = S
A – D – D = T
E – A + F = U
E - B - F = V
C – B - D = X
A + F – B = Y
E – B – F = Z
N 50 1 R. S T U
E 015 4 V. X Y Z
Pokud jste vse dobre spocitali, jiz vite, ze z vychozich
k finalnim souradnicim je to primym smerem 13,8km.