ČBÁN
Čbán je malá vesnice, část obce Úněšov v okrese Plzeň-sever. Prochází zde silnice II/193 Úněšov - Manětín. Ve vsi je evidováno 40 nemovitostí a trvale zde žije ani ne 20 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1440 v souvislosti s Jindřichem Čbánským. Později patrně zanikl, neboť k r. 1557 je uváděn jako pustina při nečtinském panství. Ves byla obnovena až po třicetileté válce. K r. 1838 zde stály 3 až 4 chalupnické usedlosti a skupina malých chalup. Při válečném dokončení záboru okolí Plzně v roce 1938 se vesnice ocitla na německé straně hranice a je uváděna pod německým názvem Schwan. V roce 1945 bylo v osadě 34 popisných čísel. Od roku 1960 spadá osada pod obec Úněšov a od roku 1970 se osada stává rekreační lokalitou
Zástavba osady je převážně po pravé straně silnice a na nevelké, nad cestou vyvýšené, návsi stojí kaplička čtvercového půdorysu se vstupem zaklenutým polokruhem, trojúhelným štítem a sedlovou střechou se zvoničkou, na níž je osazena deska s německým nápisem a zvon.
neviditelny text
CÍSAŘSKÝ MLÝN
Asi 800 metrů jižně od obce Čbán je ve svahu těsně pod silnící z Úněšova mlýn. Tento mlýn se nazývá Císařský mlýn. Leží na potoce Třemošná a jeho počátky se datují do začátku 18.století. V roce 1953 byl pak mlýn zapsán do státního seznamu památek.
Náhon délky kolem 250 metrů byl veden po pravém břehu potoka. Pod mlýnem až k potoku byla zahrada, po jejímž západním okraji vedl asi 60, metrů dlouhý odpadní kanál. U něj bývalo stavení, které je zaneseno v mapě stabilního katastru a neznámo kdy zaniklo. Vodní kolo na svrchní vodu o průměru kolem 5 metrů existovalo ještě v roce 1965 a sloužilo tehdy k občasnému pohonu okružní pily.
Areál mlýna nyní tvoří tři hlavní objekty a přilehlé pozemky. Stojíme-li na příjezdové komunikaci, tak po naší levé ruce se nachází hlavní, patrová, ve svahu stojící, částečně kamenná a z části roubená budova, v jejíž užitné části se nachází částečně zachovalá bývalá mlýnice. Přízemí je v části obrácené k silnici hladce omítané, k zápraží opatřené dvěma okny. Zadní část se síní je roubená, neomítaná. Patro v části k silnici je hrázděné, obílené, v zadní partii roubené. Průčelí k silnici je hladce omítané a opatřené dvěma okny, ukončené hrázděným štítem, v ose opatřeném dveřmi, a horní polovina tohoto štítu je šalována prkny. Směrem do dvora probíhá v prvním patře dřevěná, vyřezávanými sloupky členěná pavlač s plným dřevěným zábradlím. Zadní štít je svisle šalován prkny. Dřevěnými doškami krytá střecha je momentálně pobitá plechem. Kamenná zárubeň má vyrytý letopočet snad 1817.
Naproti této budově, tj. po pravé straně, se nachází velká stodola - v přízemí roubená a v patře z prken. Je zastřešená sedlovou střechou s plechovou krytinou. V interiéru pak stávali dva mlaty.
Nádvoří uprostřed areálu vévodí mohutný ořešák. A areál pak uzavírá ze severu jednopatrová zděná budova (hospodářské stavení) se sedlovou střechou krytou vlnitým eternitem. Tento objekt vznikl po r. 1839. V přízemí býval chlév s traverzovým stropem, z levé strany schody do patra na jednoduchou pavlač. Zábradlí pavlače je z latí s mezerami cca 0,5 m. Místnosti v patře jsou upraveny na rekreační bydlení, ke kterému je využíván od 50—60. let 20.století i celý areál.
neviditelny text
KUDY KE KRABIČCE
Mlýn je soukromý rekreační objekt – prosím při prohlížení se zdržujte jen na silnici, nevstupujte do jeho areálu, i když je oplocen jen poskrovnu.
Keš se nalézá na opačné straně silnice než je areál. Auta neparkujte přímo u mlýna, ani neodstavujte přímo na silnici – není to vhodné, a je to poměrně nebezpečné – je zde relativně hustý a rychlý provoz, a projíždí zde i autobusy, traktory atd. se kterými je obtížnější se vyminout.
Zdroje:
- Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kolektiv autorů, Nakladatelství Libri, Praha, 2001
- http://nahlizenidokn.cuzk.cz/