"Staří mlynáři vymřeli a s nimi i ostatní mlýnská chasa, utichly i jejich mlýny, ale voda v potoce plyne dál!"
Před odlovem celé série mrkněte na pilotní informace. Neprohloupíte :-)
A jste na konci putování ve šlépějích mlynářského krajánka. Snad se Vám to alespoň trochu líbilo a pokud jste to dali na jeden zátah za dvaciáše, kloubouček. V minulých dílech bylo klasikou, že jste došli (kačerky došly) ke mlýnu a následně hledali (kačerky hledaly) kešku. Tentokráte dojdete k samotnému ústí Únětického potoka a protože série nemá bonusovou krabku, užijete si alespoň bonusovou procházku. Ta však není samoúčelná, zavedu Vás na místo, kde stával ještě jeden mlýn. Neležel sice na Únětickém potoce, ale jako zakončení pěkně zapadá.
Aby nebyl badatel kačer uveden nějakým způsobem v omyl, je nutné vysvětlit a objasnit, že dříve než Nový a Braunerův na Únětickém potoce stál v Roztokách mlýn na řece Vltavě - zvaný Vltavský nebo Moldavský (Vltava = Moldau) - doložený poprvé v r. 1539 a údajně snad založený v r. 1498. Tento mlýn č. p. 53 byl dlouhou dobu jediným mlýnem v Roztokách. Přesto, že nepatří k popisovaným mlýnům na Únětickém potoce, určitě by byla škoda Vás k němu nepřivést a celou sérii nezakončit piknikem u řeky:-)
Vltavský mlýn - únor 2013
Dominikální fase z r. 1713 vykazuje v Roztokách dva mlýny: mlýn na Vltavě (herrschaftliche grosse Muhle) a druhý malý panský mlýn (herrschaftliche kleine Muhle) - nynější č. p. 5. K roku 1749 dostávala vrchnost nájem: velký mlýn 535 zl., vesnický (malý) 75 zl., nový ml. 20 zl. Je zřejmé, že právě tento Vltavský mlýn byl zdaleka největší z roztockých mlýnů. Měl 5 složení a patřilo k němu 17 strychů polí a 11,5 strychů zahrad. V roce 1793 byl ohodnocen na 10 621 zlatých.
Z poznámek kronikáře B. Hosmana se dozvídáme: na řece Vltavě býval Moldavský mlýn, u rohu mlýnské zahrady stál starý srub, od srubu vedla pěšinka podle řady topolů ke třetímu vchodu do mlýna odkud se po lávce chodilo na malý ostrůvek do staré budovy, kde se říkávalo "U pátého kola". Tam totiž bylo umístěno kolo ženoucí stroje v někdejší hadrovně a později olejně. Při Moldavském mlýnu bývaly ve Vltavě čtyři ostrovy. Největší dvacetikorcový zanikl, když byla v r. 1990 zasypána Čakovská struha. Druhý ostrov o dvou jitrech 300 sázích byl porostlý vrbovím, které zužitkovávali roztočtí pletaři košíků. Tento druhý ostrov, původně široký, později upravený na úzký, sloužil k nahánění vody do vorové propusti, prvního zdymadla ve střední Evropě (ostrov určitě nepřehlédnete, někteří na něm možná i byli). Třetí ostrov (525 sáhů) a čtvrtý u mlýna (335 sáhů) také zmizely.
V roce 1882 si mlýn pronajal R. Fischer za 535 zl., za pilu platil 30 zl., za ostůvek15 zl. Vyráběl se zde ruční hadrový papír. Obilí se pravděpodobně již nemlelo. Roku 1890 tu fungovala olejna L. Hellera ze Štětí. Roku 1909 zde firma Josefa Reiniše vyráběla ohnivzdorné pokladny a v roce 1914 byla převedena na válečnou výrobu. Od roku 1920 zde Jindřich Černý vyráběl mýdlo, od roku 1938 firma Veisberger barvy. Od roku 1950 zde sídlí "Penicilinka". V letech 1897-1898 byla postavena zdymadla a jez. Při roztockém břehu byl vybudován 936 metrů dlouhý plavební kanál k plavebním komorám, oddělený od hlavního toku novým ostrovem. Současně byl zasypán náhon a odtokový kanál od mlýna a tím zrušen jeho vodní pohon.
V Roztokách tedy byly tři mlýny:
1. mlýn Vltavský (moldavský) nebo velký č. p. 53, nyní "Penicilinka"
2. mlýn Veský nebo Malý na Únětickém potoce č. p. 5, nyní zvaný Braunerův
3. mlýn Nový nebo Rybniční na Únětickém potoce č. p. 10, nyní zvaný Zámeček
Jak na keš?
Až se dostatečně pokocháte ústím potoka do Vltavy na úvodních souřadnicích, přesuňte se na souřadnice N 50° 09.509 E 014° 24.038. Pokud půjdete dolní cestou, zajímá Vás druhý strom nalevo, pokud půjdete horní cestou, zajímá Vás druhý strom napravo. Co je to za strom (stačí rodové jméno)? Počet písmen ve jméně stromu je X.
Keš najdete zde: N 50° 09.(X+2)(X-2)(X+3) E 014° 24.(X*20-2)
DOBRÝ LOV A DĚKUJI UCTIVĚ ZA NÁVŠTĚVU.