foto z února 2013
Před odlovem celé série mrkněte sem na prvotní informace.
Nyní přicházíme po proudu Únětického potoka k přírodní rezervaci Tiché údolí, vyhlášené roku 1988, o rozloze 63.16 ha. Území je chráněno jako čtvrtohorní profil, skalní step, zbytky vřesoviště s původní květenou. Rezervace začíná pod Úněticemi, kde je údolí překříženo buližníkovým hřbetem - Kozí hřbety (kešek požehnaně, pešek nehrozí), který za údolím pokračuje Holým vrchem, kde je i vyhlídka pojmenovaná po malíři Mikoláši Alšovi. A je tam nádherně!
Celé okolí bylo prakticky nepřetržitě osídleno od počátku neolitu v 5. tisíciletí př. n. l. Slované v 6. století si vytvořili první hlavní centrum na Levém Hradci, později i na Pražském hradě. V okolí Trojanova mlýna procházela stezka, která spojovala hradiště na Levém Hradci s tzv. dlouhou cestou (Via magma), která vedla od sídliště Přemyslovců na Hradčanech přes Podbabu, Suchdol, sedlo Kozích hřbetů a Únětice do severských zemí. Sloužila kupcům, kteří obchodovali s jantarem a jiným severským zbožím. Tato tzv. přemyslovská stezka je dosud dochována jako pěšina křižující údolí Únětického potoka.
Nedaleko ležící Suchdol býval samostatným zemskodeskovým statkem a jeho držitelé se snažili, aby byli soběstační, aby měli vlastní mlýn. Již toto prastaré místní jméno naznačuje, že tam nebyl vhodný tok pro pohon mlýna. Ten byl vystavěn dole v údolí na Únětickém potoce. Nejstarším mlýnem v Suchdole a zřejmě v celých Čechách byl mlýn stojící v místech dnešního Trojanova, při cestě z Levého Hradce na Pražský hrad. Je zmíněn v listině kanovníka Zbyhněva z roku 1125, kdy tento Zbyhněv zakládá u Únětic dva mlýny. V té době byl mlýn skromný, pouze o 1 vodním kole. Tehdy na počátku 13. století byla vrchností obce Suchdol abatyše svatojiřského kláštera v Praze.
foto také z února 2013 :-)
Za vlády Karla IV. v letech 1360 - 1378 byl přestavěn nejen Suchdolský dvůr a celá ves, čítající 20 stavení, ale pravděpodobně i mlýn. Dosud byl dřevěný, nyní byl postaven z kamene. Pak se tu majitelé dvora, včetně mlýna, střídali. Byl to například Ctibor Služský z Chlumu, Teteuer z Tetova, Kateřina Polyxena z Domína. Mlýn je dále doložen k roku 1557, tehdy i pak v r. 1617 je v zápisech zmínka o jediném mlýně při Suchdole. Teprve v trhové smlouvě z r. 1679 se píše o dvou mlýnech suchdolských, velkém i malém. Pozemková kniha suchdolská, založená v r. 1764, má zápisy o dvou mlýnech, Hořejším (při číslování dostal č. p. 16) a Dolejším (č. p. 17).
Koncem 17. století, kdy suchdolský statek vlastnil klášter emauzských benediktinů, byl mlýn rozšířen na 2 vodní kola. Za třicetileté války byl Suchdol zpustošen, jména majitelů i mlynářů Trojanova mlýna se ztrácejí.
V r. 1713 se dozvídáme z berních záznamů, že majitelem mlýna o dvou kolech se stal od r. 1706 Jan Vodička. Mlel pouze pro statek, a to 52 strychů (tj. pytlů obilí, každý o váze 94 kg) ročně. Za to dostal mlynář odpad při mletí a z každé várky půl bečky piva. Pro pivovar ve dvoře připravoval též slad. Ostatním suchdolským sedlákům však mohl mlít jen se souhlasem správce statku. Nájemné činilo 52 zlatých ročně, kromě toho měl mlynář od dvora pronajato 12 korců polí a luk, ze kterých platil 12 zlatých. Držel si několik kusů dobytka, z čehož musel odevzdávat jednoho vykrmeného vepře nebo zaplatit náhradu 12 zlatých. Koňský potah si půjčoval od dvora za roční paušál 1 zlatý. Státní daně činily ročně 50 zlatých.
Mlýn přešel do majetku rodiny Trojanů nejspíš v r. 1730, drželi jej až do r. 1857. Když už mlýn nestačil, postavil Jiří Trojan druhý menší mlýn, zvaný Zadní. Z toho pak platil 80 zl. roční nájem, protože nebyl již tak vázán prací pro dvůr. Když pak v r. 1781 postihla kraj velká průtrž mračen, která zničila nejen úrodu, ale zaplavila i pole a louky bahnem z Kozích hřbetů, bylo oběma mlýnům uleveno na daních po dobu sedmi let z každého korce pole 15 krejcarů. Když hledali jezuité v r. 1755 kacířské knihy, uvedli jako majitele Předního mlýna Václava Trojana a Zadního mlýna Filipa Trojana. Významným podnikatelem byl Karel Trojan. Zakoupil kapličku sv. Václava, dal ji do pořádku, znovu ji nechal vysvětit. V r. 1821 zakoupil také hospodu na silnici a vlastnil ji až do své smrti v r. 1830.
Po zrušení roboty bylo třeba vykoupit mlýn a zaplatit závazky. To vše přivedlo rodinu do finančních nesnází, takže musela mlýn v r. 1857 prodat Karlu Hendlovi. Dalšími majiteli byli Josef Šubrt, po něm Kateřina Glauberová. Její stárek zřídil va mlýně též pekárnu, která se udržela do začátku 1. světové války. V r. 1877 koupil mlýn Jindřich Taussig a podržel jej až do r. 1918, kdy jej prodal Janu Dvořákovi. Za 1. světové války byl nájemcem mlýna Ludvík Kopřiva. Pamětníci vzpomínají, jak se tam mlelo také na černo a jak děti hlídaly, zda nejdou četníci. Kopřiva koupil po válce i Spálený mlýn. V r. 1922 zakoupil celou usedlost hostinský Ladislav Bayerle, přeměnil mlýn na hospodu U Trojanů, kteří tam žili bezmála 130 let. Vodní nádrž upravil na koupaliště. Mlýn byl definitivně zrušen za dalšího majitele, stavitele Ing. Šaška. Ten přestavěl v r. 1942 objekt na byty, ponechal na památku pouze vodní kolo. Z dalších majitelů se tu vystřídali Rudolf Bauer a Otta Kominík.
700 let starý mlýn sice na nějaký čas ožil jako výletní restaurace včetně divadla v přírodě, které tu hráli suchdolští ochotníci, ale další majitelé měli již jiné zájmy, než aby uchovali tuto starobylou, pro Suchdol významnou památku. Proslavil se ještě díky Miroslavu Horníčkovi a Jiřímu Sovákovi, písařům z televizního seriálu "Byli jednou dva písaři" - režisér Ján Roháč. Je to příběh od Gustava Flauberta o dvou rozkošných podivínech, kteří utekli z Paříže na venkov, kde zažívají nejrůznější dobrodružství. Točily se zde i další filmy. Jedné místnosti ve mlýně se řiká Alšův pokojík. Traduje se, že v něm přespával Mikoláš Aleš, když sešel do údolí z Brandejsova statku, kde tehdy pobýval. Ve mlýně byl výčep piva, které měl Aleš rád;-) Aleš přišel na suchdolský statek A. Brandejse na konci listopadu 1877 a vydržel tam až do jara 1879.
V květnu 1999 byl mlýn prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku.
Trojanův mlýn od cesty - únor 2013
Jak na keš?
Na výchozích souřadnicích vidíte nalevo od branky cedulku se jménem. Kolik je na cedulce slov? Máte X.
Keš najdete zde: N 50° 08.(X+X)(X+1)(X+2) E 014° 22.(X)(X-2)(X+2)
KE KEŠI JDĚTE POUZE PŘES UVEDENÝ WAYPOINT! DĚKUJI UCTIVĚ ZA NÁVŠTĚVU A PŘEJI DOBRÝ LOV