Tam, kde pan Liška dává dobrou noc (březen 2013)
Před odlovem této série výrazně doporučuji přečíst si pilotní info u 1. kešky.
Na Hořejším mlýně v Úněticích hospodařil mlynář Ondřej Dvořák, v roce 1856 pak Jan Dvořák. Mlýn byl kolem roku 1875 přestavěn, rozšířen nad přízemními budovami a obytnými místnostmi byla vztyčena vysoká sedlová střecha, vybudován byl i nový náhon.
Za mlynáře Jaroše v letech 1912-1913 mlýn prodělal další přestavbu. Místo sedlové střechy dostalo stavení obytné místnosti, v severní části další přístavbu, v přízemí obchod smíšeným zbožím a pekárnu. Mlýn byl vybaven moderním zařízením: turbínou, třemi válcovými stolicemi a parním strojem. Později pracoval na elektrický pohon, nejdříve z vlastního zdroje, později od roku 1928 z veřejné sítě. Jaroš však nezvážil, že přestavba a nové vybavení budou nad jeho finanční možnosti, a tak následně přišel mlýn do dražby. Poté byl rozdělen tak, že stodoly, chlévy a 5 ha polí koupil p. Antonín Liška, mlýn s pekárnou pan V. Šuma, který mlýn pronajal p. Machovi. Před a ve druhé světové válce ve mlýně a pekárně byl nájemce p. Václav Fichtner. Pan V. Fichtner si v případě potřeby pomáhal ve mlýně spalovacím motorem. V roce 1946 p. Liška mlýn s pekárnou od pí Šumové odkoupil, mlýn pronajal Václavu Fichtnerovi a pekárnu panu Zajíčkovi. Sám si ponechal hospodářské budovy a pole. Mlýn byl po roce 1950 znárodněn a byl v něm sklad.
Tehdejší majitel p. František Liška byl diskriminován a zařazen do pomocného technického praporu (kdo neví, o co jde...strýček Google Vám odpoví). Když byl propuštěn, vybavení mlýna již neexistovalo, a tak v roce 1970 mlýn upravil na byty. Bydlel zde i jeho syn Václav Liška a potomci vlastní nemovitost i v současnosti. V únoru 2013 zde bydlí místostarosta Únětic se svou chotí, která provozuje místní knihovnu ;-)
V Úněticích v letech 1897-1899 působil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Kaplanoval tam, než byl jmenován farářem v Klobukách u Slaného. Rád se sám nebo se svým častým hostem, spisovatelem a rovněž knězem V. B. Třebízským, zastavil na kus řeči s panem otcem z Hořejšího mlýna. V letech 1877-1879 pobýval v nedalekém Suchdole malíř Mikoláš Aleš a zacházel i do Únětic.
V darovací listině z roku 1125, v níž daruje pražský kněz Zbyhněv obec Únětice pražské kapitule, je podrobné popsána ves, majetek, poddaní a je tu i nepochybně historicky první doložená zmínka o mlýnu. Místní obecní kronikář pan Dvořák udává místo, kde by měl mlýn kdysi stát: před obec, do mokřiny před č. p. 106.
Zdeněk Smetánka v knize Legenda o Ostojovi vydané Mladou frontou v roce 1992 mlýn a jeho umístění popisuje takto:
K únětickému statku náležel i mlýn na potoce Slatinici. Je to první vodní mlýn v Čechách, který máme na vsi bezpečně doložen a jehož existence je právě v Úněticích dobře pochopitelná. Pro skupinu lidí pracujících na kostelním statku, ani pro jejich majitele, nebylo již praktické, aby každá jednotlivá rodina semílala své obilí na vlastním ručním kamenném rotačním mlýnku, nehledě na další možné zájemce o mletí z blízkého okolí. Konečně mletí pro sedláky z nejbližšího okolí bylo nejspíše i zdrojem určitého příjmu pro uživatele únětického statku, pro Ráže a Bezděka.
Kde mlýn stál, jak vypadal, o tom ovšem nemůžeme vůbec nic jistého říci, nebot povrchový průzkum v nivě a na březích Slatinice nepřinesl žádné přímé poznatky. Ale něco přece jen můžeme z místní situace s jistou pravděpodobností odvodit. Vodní tok, na němž mlýn stál, má celkem malý spád a proud, byl tedy málo vhodný pro mlýn s vertikálním kolem na spodní vodu. A tak v některém z užších míst, nejspíše přímo ve vsi nebo v její těsné blízkosti, muselo dojít k přehrazení potoka a vytvoření jednoduché zdrže. V technických možnostech obyvatel vesnice asi nebylo vybudovat příliš vysoké zařízení, kopání velkých náhonů a odtoků také asi nepřicházelo v úvahu. Větší přepad vody nebyl zde v rovinatém údolí možný, a proto nemůžeme počítat s vertikálním kolem na svrchní vodu. Mlýny s vertikálním kolem navíc potřebují složité převodové, tzv. palečnicové soukolí, které by převedlo rotační pohyb vertikálně postaveného vodního kola na vodorovný pohyb ležících mlýnských kamenů. V Úněticích proto nejspíše stál typologicky nejstarší typ mlýna roztáčeného vodorovně ležícím kolem, pro jehož pohon postačí menší, ale přesně na lopatky kola usměrněný proud vody. To lze snadno zajistit dřevěným korýtkem nebo dřevěnou trubicí nebo alespoň trubicovou tryskou. U takového mlýna je malé vodní kolo ve spodní části stavby vodorovně upevněno do ložiska a přímo na lopatky přitéká soustředěný úzký proud vody. Z kola vystupuje vzhůru do patra do malé mlýnice svislá osa procházející podlahou. Nahoře je na ni volně navlečen spodní mlecí kámen a kámen druhý, svrchní běhoun, je upevněn tak, aby jím mohla osa otáčet. Otáčky spodního pohonného lopatkového kola přímo sleduje i běh svrchního mlýnského kamene. Není zapotřebí vůbec žádného převodového ústrojí. Jediným regulačním zařízením je kolík na ucpávání přívodu vody na kolo.
Takový primitivní typ mlýna odhalil tu a tam po Evropě archeologický výzkum a podobné zařízení z 13. století se nalezlo i v drtírně zlata poblíž Písku. Takové mlýnky pracovaly do nedávné doby v jihovýchodní Evropě a nebyly to mlýny příliš účinné. Výkonem se mnoho nelišily od mlýnků ručních. V Úněticích nebyl tento mlýn v provozu trvale, ale jen v krátkých obdobích nadbytku vody. Ještě novověký pramen, tereziánský katastr z doby kolem poloviny 18. století, uvádí v nedalekém Suchdole nebo ve Statenicích mlýn na nestálé deštové vodě, což naznačuje, že se zřejmě mlelo nepravidelně, jen v určitých příhodných obdobích. Dá se předpokládat, že kvalita mouky z takového mlýna a ručního žernovu se ještě moc nelišily. Obojí připomínalo spíše šrot.
Tímto mlýnem by se dalo vysvětlit, že kněz Zbyhněv ve starých listinách založil u Únětic dva mlýny. Druhý (první) mlýn se pak zřejmé nalézal v místě, kde dnes stojí Trojanův mlýn č. p. 16 (Suchdol).
Jak na keš?
Stojíte na výchozích souřadnicích před mlýnem a vidíte vchod, ke kterému vedou schody. Nad vchodem je přístřešek o X horních plátech.
Keš najdete zde: N 50° 08.(X+5)(X-4)(X-1) E 014° 21.(X+3)(X-3)(X-4)
Jde to bez holinek, v případě velké vody se můžou hodit :-)
DĚKUJI UCTIVĚ ZA NÁVŠTĚVU A PŘEJI DOBRÝ LOV