Hronov, mesto spisovatelu Multi-cache

• casove narocnejsi kes multi-mystery charakteru
• 1/2 kese ve meste (3 stage), 1/2 v prirode (3 stage + finalka)
• „smenarna“ knih

Egon Hostovsky
Tento prozaik a diplomat se narodil v Hronove jako posledni z osmi deti v rodine textilniho tovarnika. Rodina byla zidovskeho puvodu. Hostovsky odmaturoval na gymnaziu v Nachode a ve studiu pokracoval na Filozoficke fakulte v Praze. Tuto skolu vsak nedokoncil a po dvou letech odesel na univerzitu do Vidne, kterou rovnez nedodelal. Vratil se do Prahy, kde pracoval v ruznych nakladatelstvich a publikoval v casopisech. Po nekolika letech se ozenil a stal se urednikem ministerstva zahranici.
V roce 1939 odjel pracovne do Bruselu, kde ho zastihla zprava o obsazeni Ceskoslovenska. Do vlasti se proto nevratil a odjel z Bruselu nejdrive do Parize a pote do Portugalska, kde cekal na americke vizum. Odletel do USA, kde byl zamestnan na ceskoslovenskem konzulatu a znovu se ozenil. Po 2. svetove valce se vratil do Ceskoslovenska a dozvedel se o tragickem osudu svych blizkych - 3 jeho sestry zemrely v koncentracnich taborech, otec pri transportu.
Roku 1948 emigroval podruhe - do Danska, Norska a nakonec se natrvalo usadil v USA. Pusobil jako ucitel cestiny, novinar, spisovatel z povolani a redaktor Svobodne Evropy. Touzil se naposledy podivat do rodneho Ceskoslovenska, avsak roku 1973 umira na rakovinu v nemocnici v Montclairu (stat New Jersey, USA).
Dilo Egona Hostovskeho je ovlivneno jeho zidovskym puvodem, castym stridanim domova a castecne i dilem ruskeho spisovatele F. M. Dostojevskeho. Hostovsky se proslavil jako autor psychologickych romanu, zameruje se na zkoumani psychiky introvernich jedincu. Jeho hlavni hrdinove se citi mezi lidmi odcizeni, neumi komunikovat nebo jsou nuceni opustit vlast. Mezi jeho nejznamnejsi dila patri: Zhar, Vseobecne spiknuti, Ghetto v nich a Pripad profesora Kornera.

Josef Capek
Josef Capek byl basnik, prozaik, dramatik, malir, fotograf, grafik, knizni ilustrator a krome toho take autor slova „robot“. Byl jednou z nejvsestrannejsich osobnosnoti mezivalecne ceske kultury, ale proslavil se zejmena jako malir.
Narodil se jako prostredni ze tri deti v Hronove, detstvi vsak stravil v Malych Svatonovicich (tam se jiz narodil Karel Capek). Po ukonceni dvoulete tkalcovske skoly ve Vrchlabi pracoval jako delnik v upicke tkalcovne. Pote se odstehoval do Prahy, kde studoval Umeleckoprumyslovou skolu a kde se natrvalo usadil. Po navratu z cest do Francie a Spanelska se zabyval novinarskou cinnosti a rozvijel svou malirskou tvorbu. Psal do ruznych novin (Narodni listy, Lidove noviny) a venoval se literarni tvorbe.
V zari roku 1939 byl zatcen a uveznen za sve protifasisticke postoje (napr. za sve protihitlerovske kresby). Behem druhe svetove valky byl premistovan do ruznych koncentracnich taboru (Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen), kde pusobil v malirskych dilnach a kreslin napr. rodokmeny nacistu. Krome toho se tajne venoval literarni cinnosti a prekladani basni z anglictiny a spanelstiny. Na konci unora roku 1945 byl prevezen do koncentracniho tabora Bergen-Belsen, kde vypukla tyfova epidemie. Zemrel kratce pred osvobozenim tabora mezi 13. a 15. dubnem roku 1945 na tyfus. Jeho skutecny hrob proto nezname, ale symbolicky se nachazi v Praze na Vysehrade.
Literarni pocatky Josefa Capka jsou spojeny s tvorbou jeho bratra Karla (Krakonosova zahrada, Ze zivota hmyzu, Adam Stvoril, atd.). K jeho samostatnym pracim patri: baladicka novela Stin kapradin nebo utopisticke drama Zeme mnoha jmen. Vyznamna je i Capkova tvorba pro deti: Povidani o pejskovi a kocicce, O tlustem pradedeckovi a loupeznicich, atd. Po jeho smrti vysla sbirka Basne z koncentracniho tabora, v nichz zaznamenal sve trpke a bolestne zazitky.

Alois Jirasek
Alois Jirasek byl prozaik, dramatik, politik a profesor. Narodil se v Hronove jako ctvrte dite z osmi v rodine rolnika a pozdeji pekare. Navstevoval benediktinske gymnazium v Broumove a pote v Hradci Kralove, kde odmaturoval. Na Filozoficke fakulte Karlovy univerzity v Praze vystudoval obor historie a pote 14 let pusobil jako profesor dejepisu a zemepisu na gymnaziu v Litomysli. Odtud presidlil zpet do Prahy a pokracoval v pedagogicke praci a literarni cinnosti. Pratelil se a spolupracoval s radou umelcu (M. Ales, J. V. Sladek, Z. Winter, J. Vrchlicky, atd.) Od roku 1909 byl trvale v penzi, casto vsak jezdil do rodneho Hronova, kde si koupil sve letni sidlo a kde ho v roce 1926 dokonce navstivil T. G. Masaryk. V roce 1917 podepsal Jirasek jako jeden z prvnich Manifest ceskych spisovatelu (pozadavek na sebeurceni ceskeho naroda - vznik samostatneho Ceskoslovenska). Po vzniku noveho statu pusobil jako senator za Cs. narodni demokracii. V roce 1929 se na pocest Aloise Jiraska zacalo v Hronove stavet divadlo, avsak jeho otevreni se Mistr nedozil. Zemrel v Praze, ale pohrben byl v rodnem Hronove. Behem sveho zivota byl nekolikrat navrzen na Nobelovu cenu za literaturu, kterou vsak nikdy neobdrzel.
Dilo Aloise Jiraska je velmi obsahle a podava prurez temer celymi ceskymi dejinami. Zameruje se na vyznamne dobove udalosti, avsak neni historicky verny (idealizoval, poupravoval). Nejstarsimi dejinami se zabyva v knize Stare povesti ceske, husitstvim v dilech: Mezi proudy, Proti vsem, Husitsky kral nebo v trilogii tri Janu (Jan Hus, Jan Rohac, Jan Zizka). O dobe pobelohorske se dozvidame z knih: Temno, Psohlavci nebo Skaláci. Tema narodniho obrozeni je obsazeno v dilech: F. L. Vek nebo Filozofska historie. Za zminku stoji i jeho vyznamne divadelni hry (Lucerna, Vojnarka, Emigrant, Otec), ktere mely premieru vetsinou v Narodnim divadle. Mezi dila, ktera se odehravaji na Nachodsku, muzeme jmenovat ctyrdilnou kroniku U nas (ve ktere Jirasek nazyva Hronov Padolym), Skaláky (o selskem povstani r. 1775) nebo Skály (z obdobi tricetilete valky).