Tajné informace starých mořeplavců
"Na den Jedenácti tisíc panen jsme našli průplav," píše ve svém deníku o objevení průlivu mezi Atlantikem a Pacifikem účastník Magellanovy výpravy Antonio Pigafetta z Vicenzy. "Kdyby hlavního kapitána nebylo, průplav bychom vůbec nenalezli, protože všichni jsme se domnívali, že záliv je celý dokola uzavřen; hlavní kapitán však věděl, že musí proplout průplavem s břehy velice strmými, jak to viděl na mapě nakreslené výtečným Martinem Behaimem, uložené v pokladnici portugalského krále."
Tajnými mapami se oháněl také Kryštof Kolumbus a i v jeho případě bývá často zmiňováno jméno kartografa (podle některých autorů plzeňského rodáka) Martina Behaima. Na Behaimových dnes známých dílech však není zakresleno nic, co se vymykalo znalostem jeho doby. Proto se tvrzení o tajných Kolumbových a Magellanových mapách nejčastěji vysvětluje potřebou zlomit strach pověrčivých námořníků z cesty do neznáma.
Mapa Piriho Reise stejně jako Pigafettova kronika však naznačují něco jiného: kromě známých kartografických děl existovaly mapy, které se hned tak někomu neukazovaly. A Kolumbus byl původním povoláním kartograf - kdo jiný by tedy měl narazit na tajné mořeplavecké informace. Dokonce i jeho neustále proklamovaná snaha o cestu do Indie mohla být jen taktickým manévrem: neznámé kontinety nikoho nezajímají, zatímco příslovečně bohatý Orient kapsy mocenášů otevřít dokáže.
Existují i jiné podezřelé indicie. Například portulánová mapa od jiného Turka Hadžiho Ahmeda z roku 1559 s udivující přesností popisuje západní pobřeží Severní Ameriky včetně Kalifornie. Poněkud předčasné znalosti některách kartografů o Novém světě však mohou jen podpořit mínění některých historiků, podle nichž do Ameriky v tichosti připlouvali námořníci mnoha starých kultur, neměli však potřebu se o své znalosti veřejně dělit. Nejspíš dobře věděli proč - stejně jako jiná řemeslnická a umělecká tajemství se i námořní znalosti dědily a chránily před konkurencí.
Z hlubin minulosti
Mnohem podivnější jsou mapy zobrazující kontinenty v době dávno minulé. Nejde jen o zmíněnou mapu Piriho Reise s nezaledněným pobřežím Antarktidy. Jižní polární kontinent bez šelfových ledovců a s ústími velkých řek ukazuje také mapa Orontea Finea z roku 1531. Přestože vznikla dvě století před objevením břehů tohoto kontinentu, je na ní zřetelně vidět Rossovo a Weddellovo moře zařezávající se hluboko do pevniny - a bez ledu. Podle některých vědců to odpovídá situaci před přibližně 12 až 15 tisíci lety, kdy zde skončila poslední meziledová doba a značné části pobřeží byly odkryté.
Skutečnou hádanku týkající se Antarktidy představuje mapa Philippe Buache, která údajně vznikla okolo roku 1737 patrně jako kopie některé ze starých antických map. Je na ní totiž Antarktida znázorněná jako dvojice velkých ostrovů mezi nimiž vede skrz polární oblast široký průliv. Teprve v 60. letech 20. století se podařilo pomocí geofyzikálních měření zjistit, že pod ledovci takový průliv opravdu je. Nebýt ledu, neexistovala by západní Antarktida, ale jen pásmo velkých ostrovů oddělené od vlastního kontinentu širokou vodní cestou. Není přitom bez zajímavosti, že tento průliv popisuje i román Ledová sfinga od Julese Verna...
Tak by se dalo pokračovat ještě velice dlouho. Jen namátkou: Zenova mapa severu z roku 1380 zachycuje Grónsko bez ledu, několik antických map znázorňuje jezera na Sahaře, která zmizela několik tisíc let před jejich nakreslením, Kingova mapa světa z počátku 16. století ukazuje Indii jako velký ostrov zcela oddělený od Asie, což je situace před mnoha milióny let...
Některá z těchto zobrazení mohla vzniknout náhodou, přesto je jejich četnost a shoda s realitou podezřelá. Nelze vyloučit, že jde o jeden kamínek z mnohem větší ztracené mozaiky vypovídající o existenci někoho, kdo tuto planetu mapoval dávno před námi.
O mini sérii
Mini série "Záhadné mapy" se Vás pokusí seznámit s pár nejznámějšími mapami světa, které jsou zahalené tajemnstvím. Nejsou zde rozhodně všechny, ale vybrali jsme ty co nás samotné zaujmuli.
Součástí této minisérie je i mystery keška GC43QY4, která se pokusí prověřit Vaše kartografické schopnosti. vice naleznete v listingu bonusové kešky.
Co budete potřebovat z domova:
- Tužku - ani v jedné keši není!!!
- Gumu - né vždy se Vám vše povede zakreslit na první pokus
- 1x papír A5 - nejlépe nějaký průklepák
- Zkušenosti s lezením po stromech - né vždy je to jednoduché lezení.
Co budete potřebovat v terénu:
- Opatrnost - Dávejte na sebe velký pozor! Pokud možno nechoďte na sérii sami.
- Něco pod nohy - Některé starty jsou vyšší, tak pokud se necejtíte, tak něco pod nohy, ale není to potřeba. Jde to i bez ničeho. Prověřeno námi a dvěma betatestery.
- Šikovnost - K odlovu poslední bonusové keše.
- Trpělivost - K odlovu poslední bonusové keše.
Přeji hodně štěstí a hlavně pozor! Jedná se o stromolezení! Odlov je na vlastní nebezpečí, tak jej nepodceňte a rozhodně nechoďte sami!