LOUPENSKO - prirodni pamatka EarthCache

Loupensko je jednou z nejrozsahlejsich buliznikovych skalnich oblasti zapadnich Cech. Jako prirodni pamatka bylo vyhlaseno 14. května 1976. Lezi na vrcholu a svazich koty Velky les, mezi obcemi Vlci a Nezdice. Rozloha prirodni pamatky je 5,98 ha a nadmorska vyska je 510 – 567 m.

Loupensko lezi na rozsahlem strukturnim hrbetu, jehoz podlozi tvori bridlice a droby z mladsich starohor s telesy bulizniku. V severni casti hrbetu se na jeho vrcholu nachazi buliznikova skala. Ta tvori priblizne 500 m dlouhou skalni hradbu, ktera je misty az 20 m vysoka. Nalezneme zde napadne skalni utvary, jako jsou jehly, veze, plotny a ve vrcholovych odkrytych partiich jsou zretelne tektonicke ohlazy. Svahy jsou porkyte balvanitou suti. I v jizni casti hrbetu se nachazeji skaly, i kdyz mensich rozmeru. Mezi jizni a severni casti hrbetu je zajimava archeologicka lokalita – skladni sidliste (bylo dochovano opevneni) a mohyly ze stredni a mladsi doby bronzove.

Buliznik je jednou z nejstarsich a nejtvrdsich usazenych hornin. Pro vedce je jeho vznik zahadou - nevedi presne, jak vznikl. Jisti jsou si vsak tim, ze to bylo pred 600 až 800 miliony let a nejpravdepodobneji to bylo usazovanim vysrazenych gelu kyseliny kremicite na dne starohorniho more (ze dna pronikaly horke prameny spjate s vulkanickou cinnosti, v nich se oxid kremicity rozpoustel a na dne se pak mohl usazovat kremen). Buliznik je tedy prevazne slozen z oxidu kremiciteho (SiO2) a jeho presnejsi oznaceni je silicit

Jedna se o velmi pevnou horninu, bez zretelne vrstevnatosti. Podleha zejmena mrazovemu zvetravani, proti chemickemu zvetravani a ohybovym deformacim je vysoce odolny. V minulosti pri vrasneni se proto choval jako pevne teleso – dochazelo pouze k jeho vyzdvizeni (dnes diky tomu muzeme pozorovat napadne sklani utvary) ci k jeho rozpukani (diky tomu muzeme v bulizniku najit hustou stit kremennych zilek).

Barva bulizniku byva vetsinou cerna ci cernoseda, nalezt muzeme ale i naruzovele ci nafialovele sede kameny. Zejmena pro svoji tvrdost byl pouzivan jiz v praveku pro vyrobu nastroju, dnes se pouziva ve stavebnictvi.

zdroj: http://www.ig.cas.cz

Loupensko je soucasti geologickeho celku zvaneho Cesky masiv, konkretne se jedna o tepelsko-barrandienskou jednotku. Zdejsi usazene horniny pochazeji ze svrchniho proterozoika (mladsich starohor). Koncem starohor byly tyto horniny postizeny mohutnym horotvornym procesem, ktery se nazyva kadomske vrasneni. Diky horotvornym tlakum doslo ke stlaceni panve usazenin a jejimu zvrasneni v pohori. Protoze je buliznik velmi pevny, doslo pri tomto vrasneni k jeho rozpukani a detailnimu provrasneni. V obdobi kambria (prvni periode prvohor) bylo toto uzemi sousi. K jeho opetovnemu zaliti morem a dalsimu mohutnemu usazovani vrstev hornin doslo v ordoviku (starsich prvohorach). V obdobi karbonu a permu (mladsich prvohorach) probehlo na uzemi variske vrasneni, pri kterem byly horniny prepracovany a doslo k vyzdvizeni a zformovani Ceskeho masivu.

Vetsina kamenu, jak muzete na prvni pohled videt, ma v dolnich patrech mechove cepice. Jsou zde kysele az silne kysele hnede pudy, proto tu najdeme napr. metlicku krivolakou, ktera je prave indikatorem techto kyselych pud, nebo konvalinku vonnou. Dale zde rostou druhy, ktere lze bezne nalezt v ceskych lesich – brusnice boruvka, ostruzinik malinovy, ale byl zaznamena i vyskyt osladice prehlizeneho – tato kapradina se u nas vyskytuje vzacne. Cele uzemi je diky kyselym a tezko zvetravajicim horninam porostle zbytky reliktniho boru s dubem zimnim, borovici lesni ci brizou belokorou.

Fauna

Zije zde bezna fauna, ktera odpovida okolnim lesnim porostum. Nejvyznamnejsi pro tuto oblast je hnizdeni nasi nejvetsi sovy - vyra velkeho - ve skalnich rozsedlinach.

Po zaparkovani auta u hajovny se vydejte vzhuru k rozcesti, kde se napojite na turistickou cervenou a dojdete az k rozcestniku po prave strane, ktery Vas nasmeruje ke skalam.

Podminkou pro uznani logu je zaslat mi pres profil odpovedi na nasledujici otazky:

1. Co jsou to skalní suky, které jsou na Loupensku hojně zastoupeny, a jak vznikaly?

2. Postavte se na souradnice N 49°31.355 E 13°20.905 a zjistete, na jakou svetovou stranu jsou vrstvy na skale pred Vami nakloneny a zamyslete se (a napiste mi), proc to tak je? (samozrejme pro zjisteni muzete pouzit i jine misto, uvedene souradnice jsou jen doporuceni)

3. Napiste mi, jakou maji skaly barvu a proc, kdyz ma buliznik vysoky obsah kremene? (pokud nevite, najdete na techto souradnicich N 49°31.534 E 13°21.077 napovedu)

4. V davnych prasklinach kamene muzeme najit ruzne zilky bileho kremene. Jedna velmi vyrazna se nachazi na souradnicich N 49°31.353 E 13°20.882 (viz. foto) – zmerte jeji sirku a delku. Pro mereni neni nutne mech na kamenech nijak odkryvat nebo nicit – proste zmerte tu cast, ktera je viditelna.

5. Budu rada, kdyz pripojite Vase foto (pripadne foto GPS) se skalou.

zdroje: J. Zahradnicky, P. Maskovcin a kol: Plzensko a Karlovarsko, Chranena uzemi CR XI., 2004; www.geology.cz, www.zcu.cz, www.wikipedia.org