Na Uzgruň jezdila často se svojími rodiči aj malá Karolínka. Byla to taká všetečná cérečka a dycky sa chtěla ve všeckém vyrovnat svojému staršímu bratrovi. Menoval sa Kubík a gdo ho znál, vědél, že je to múdrý a obrychtovaný ogárek.
Obá súrozenci bývali s rodiči v městě, ale moc rádi sa na Valachy vracali. To býl úplně iný život... Mohli zgłýňať po lese, hónit sa, obírať jahody, hafery aj maliny. Gdyž dostali žízeň, odběhli sa napit k Milanovéj studánce, kde bývali zas mloci a schovávali sa tam aj jarášci.
Na podzim nosívali dom hromadu hřibú, ale žádné gemby, samé praváky! Mohli zbírať ledajaké kúzelné bylinky a vařit z nich čarovné lekvary, podivovať sa vstavačom, hořcom aj iným vzácným kvítkom a gdyž bylo teplo, cabrali sa v potoku a stavjali na něm mlýnky, kerých klapání bylo slyšet do daleka. A zima! Jaká tá tu bývala! Všude bílo, střechýle až k oknom a toho sněhu, co tu každú zimu napadlo. To sa vracali dom ke kamnom mokří a zmrzlí, ale s lícama červenýma jak jablíčka. Z okna sa dívali na rozzářené hvězdičky, keré tu byly tak nízko, že sa Karolínka aj Kubík těšili, že až eště trochu porostú, že si nejakú utrhnú.
Tady v údolí byla pořáď nejaká zábava. Třeba žaby, gdyž jich stovky začali vylézat z rybníčka eště na sněh, tož to byla panečku podívaná. Na vesno si spolu vyřezávali píščalky a zkúšali pískat jak ti ptáčci, co tady dookola poletovali. Tá najmenší sovička, co sa jí říká kulíšek, kolikráť kolem nich proletěla, ale to už býl večér a čas vrátit sa dom, aby ich neodnésla klekanica.
Často chodívali za strýcem Bačovým do Dynčáka. Znál tady gdejaké místo, měl velikánského psa Arčika a ovečky, keré mu hlavně Kubík pomáhal naháňat v létě do košára a v zimě do salaša. Zastavili sa aj u hajného, od jejich stařenky slýchávali všelijaké historky o pokladoch, co si ve skale aj v hluboči schovávali hlavně zbojníci a šverci, keří sa tu prv po kotároch potulovali.
Ale najpěknější místečko je v hoře nad potokem, tam sa dá přes rubisko vartovať na vysokú, kerá sa v podvečér vydává na pasínek a k potoku. Tady Karolínka ráda sedávala a snila o pěkném ogárkovi a o pokladě, kerý by býl enom její. Nemosél by to byť hrnec dukátů, ale stačily by pěkné kaménky, jaké sa dajú v okolí najít – všelijaké skaly a břila, jaká je aj dúle v potoku vidět. Tož sa zajímala aj o to z jakéj skale je hora Dupačka aj celé Javorníky a co je to za břilu v potoku pod její najlepší vyhlídkú.
Karolínce se podařilo zjistit, že Javorníky patří ke Karpatské soustavě a mají flyšový vývoj.
Flyš vznikal v hlubinách pradávného moře Tethys na konci období druhohor a na začátku třetihor, přibližně před 250 milióny let. Na okraji kontinentu docházelo k podmořským sesuvům a k přeskupování vrstev podle velikosti usazovaných částic. Nejdříve se usazovaly větší a menší úlomky hornin, potom písek a prach. Postupně se stmelily a vznikly tak pravidelně se střídající vrstvy dnešních flyšových hornin – slepenců, pískovců, prachovců a jílovců – jak jsou vidět u vyhlídky i v potoce Dynčáku.
Později byly tyto vrstvy vyzdviženy a přesunuty alpinským vrásněním, které vtisklo dnešním flyšovým pohořím základní rys – pásmovitost. Po ústupu moře se zvětráváním usazených hornin vymodeloval dnešní reliéf pohoří. Hřbety tvořené odolnějšími flyšovými horninami – paleogenními pískovci, byly vypreparovány dlouhým působením eroze v průběhu třetihor, naopak odnosem měkčích usazenin vznikly brázdy a nižší vrchoviny.
Javorníky nesou řadu typických znaků roštového pohoří. Z hlavního hřbetu vybíhá řada kolmých rozsoch, oddělených hlubokými údolími s bystřinami. Hřbety jsou tvořeny odolnějšími vrstvami pískovců, brázdy a nižší vrchoviny jsou vázány na méně odolná souvrství jílovců. Tyto jevy je možné pozorovat na několika místech kolem údolí Dynčáku. Kromě vrstevnatých hornin se zde objevují i pseudokrasové puklinové jeskyně od malých, jaké můžeme vidět například u finále nedalekých keší Zbojnický poklad či Lanový park až po velké, měřící několik desítek metrů, jaké je možné v Javorníkách najít na několika místech. Zdejší povídky a zkazky ukazují i na to, že v dřívějších dobách byly tyto puklinové jeskyně využívány k uložení pokladů místních zbojníků.
Nedávno byla na Uzgruni objevena paleontologická a geologická lokalita mající mezinárodní význam. Jedná se o výchozy vrstev v zářezu Vsetínské Bečvy. Vrstvy pocházejí z období druhohor a vznikly z mořských usazenin před desítkami miliónů let. V řečišti potoka mají flyšové vrstvy drobně rytmický charakter a byla zde zjištěna hranice mezi křídou a paleogénem. V těchto vrstvách se nacházejí mikroskopické organismy, které mají z geologického hlediska mimořádný význam pro datování stáří hornin i na vzdálených lokalitách (je to modelová lokalita pro srovnávací studie v celé Evropě). Geologové lokalitu navrhují na národní přírodní památku.
Další zajímavostí v údolí potoka Dynčák je, že se ve flyšových vrstvách vyskytují i pelokarbonáty – chudé železné rudy tmavošedé až hnědočerné barvy, jakých si můžete všimnout napříkad u výchozích souřadnic. Pelokarbonátové železné rudy, vázané na flyšové sedimenty se místy vzácně, jindy častěji vyskytují v různých částech Beskyd a daly v minulosti vznik hutnictví železa na Ostravsku.
Pro zalogování zašlete přes profil odpovědi na otázky:
- Jaká je výška nejsilnější vrstvy - viz waypoint vrstvy?
- Změřte nadmořskou výšku u waypointu potok.
- Jaký sklon mají různě silné a barevné flyšové vrstvy v potoce? (S ohledem na vodorovnou hladinu potoka)
- Odhadněte délku vodorovného plochého kamene v potoce.
- Která zvířátka jsou zobrazena jako kořist rysa na 9. stanovišti Kulíškovy naučné stezky?
K logu doporučuji vložit vlastní fotografii, kde bude zřejmé, že jste na místě určeném souřadnicemi - není podmínkou logování.
Logovat můžete hned a současně mi zašlete přes profil odpovědi na otázky, pokud nebudou odpovědi správně, ozvu se mailem.
Geologické informace byly čerpány z webů: www.javorniky.org, www.priroda-valasska.cz
EN: Cache was created mainly for the kids. It is located on Pygmy’s trail on a viewpoint, where you can observe layering of flysch rocks.
Flysch originated in the depths of the ancient Tethys Sea at the end of the Mesozoic and early Tertiary period, approximately 250 million years ago. At the edge of the continent came to pass submarine landslides and rearrangements of layers according to the size of sedimented particles. First were settling large and small fragments of rocks, then sand and dust. Gradually the layers cemented and so arose regularly alternating layers of flysch rocks as we can see them today - conglomerates, sandstones, siltstones and claystones - as seen directly at the viewpoint as well as in the Dynčák creek.
Later on, these layers were lifted and moved by the Alpine movement, which gave todays flysch mountains their fundamental trait – zonality. After the retreat of the sea, today relief of mountains has sculpted by weathering of sedimented rocks. Ridges composed of more resistant rocks – Paleogene sandstones – were shaped by a long-term impact of erosion during the Tertiary period. Contrarily the chutes and lower highlands were modeled by denuding of softer sediments.
Javorniky carry a wide range of typical signs of gridiron mountains. From the central ridge juts several perpendicular crotches, separated by deep valleys and streams. Ridges are composed of resistant sandstone layers, chutes and lower highlands are bound to the less resistant layers of claystone.
Recently been discovered in Uzgrun paleontological and geological site of international importance. This is the default layers in the notch of Vsetínská Bečva. Layers are dating from the Mesozoic and are formed from marine sediments tens millions years ago. Flysch layers are slightly rhythmic in the stream of the creek and there was found the boundary between Cretaceous and Paleogene. In these layers are microscopic organisms that have special geological significance for dating of the age of the rocks even on the remote locations (it's model location for comparing studies across Europe). Geologists suggest the location to become the national natural monument.
Other attractions in Valley Stream Dynčák is that in flysch layers also occur pelocarbonat - poor iron ore dark gray to brownish-black color, which you can see by default For example the coordinates. Pelokarbonátové iron ore, coupled flysch sediments in places rarely, sometimes more likely to occur in different parts of the Beskids and in the past have given rise iron in Ostrava.
To log the cache, send through the profile answers on these questions:
- What is the height of the strongest layers - via the waypoints of layer?
- Measure the altitude at waypoint stream.
- What inclination have different strength and color flysch layers in the creek? (Inclination of the layers to the horizontal surface stream)
- Estimate the length of a horizontal flat stone in a stream.
- What animals are displayed as a prey of lynx on the 9th stand of Pygmy’s trail?
I will be glad if you add a photo of you on the spot specified by the coordinates (voluntary).
Logs without answered questions will be deleted. I will email you in case of any wrong answer.
Geological information mainly from: www.javorniky.org, www.priroda-valasska.cz