vznikla v roce 1925. Po vzoru pasáží typických zejména pro Paříž ji vyprojektoval ve stylu
Na počátku 16. století zde stál dům s modlitebnou Jednoty bratrské. Ta byla na příkaz krále Ferdinanda I. v roce 1548 zrušena. O mnoho let později projekt Ladislava Machoně na místě zbořeného domu naplánoval stavbu domu pětipodlažního. Pasáž měla 28 obchodů, suterénní restauraci a v domě mělo být původně 31 bytů. Stavba byla zkolaudována dne 13. července 1925. Náklady na celou stavbu činily 1 600 000 Kč, z čehož 160 000 Kč byla cena pozemku. Na stavbu poskytla hypotéku Občanská záložna v České Třebové ve výši 960 000 Kč. Na pasáž měla podle Machoňova projektu z roku 1927 navazovat tržnice a další pasáž do Smilovy ulice.
Průčelí domu je zdobeno čtveřicí soch spodobňující rybáře, textiláka, truhláře a barviče, které vytvořil sochař Karel Dvořák. K nejvyhlášenějším podnikům své doby patřila zdejší Hoffmanova kavárna s cukrárnou. Machoňova pasáž sloužila svým účelům až do nedávných let. Přestože byla v roce 1958 prohlášena za kulturní památku značně chátrala.
Rekonstrukce Machoňovy pasáže 2011 - 2013
Pasáž se uzavřela v lednu 2011. Oprava a dostavba měla trvat 17 měsíců. Po rekonstrukci má být v Machoňově pasáži otevřeno 17 obchodů, restaurací a infocentrum, další 4 rozsáhlejší plochy budou využity k administrativním účelům. Ve vyšších patrech jsou zachovány bytové prostory jako v období vzniku pasáže. Novinkou budou dva průchody, které nakupující zavedou z původní Machoňovy pasáže do nové přístavby a na parkoviště. To bude mít dvě podlaží – v suterénu budou parkovat rezidenti, v přízemí je v plánu zhruba 40 parkovacích míst pro veřejnost. Návštěvník pasáže by měl mít pocit, že se vrátil do třicátých let minulého století. Tento dojem by měla umocnit štukatérská výzdoba, omezení počtu reklamních ploch i replika mozaikové dlažby, která je složena ze 780 tisíc kostiček, které musely být vyskládány ručně podle původního vzoru. Slavnostní otevření se zařízenými obchody je pak v plánu na jaře 2013. Za rozsáhlou rekonstrukci Rozvojový fond města zaplatí, namísto původně plánovaných 150, zhruba 177 milionů korun.
Ladislav Machoň
* 28. 04. 1888 - † 22.12.1973 - Praha, Česká republika. Vystudoval českou techniku v Praze u J. Schulze a J. Fanty. Po práci pro ateliér J. Kotěry zakládá roku 1917 samostatný projektový ateliér v Praze. Aktivní člen Společnosti architektů, Klubu architektů, Inženýrské komory, SVU Mánes, Svazu architektů ČSSR a ČSR. Za 2. světové války účastník odboje. V dubnu 1939 vezl od J. Masaryka z Londýna vzkaz A. Eliášovi od E. Beneše. Stal i členem Přípravného revolučního národního výboru a v roce 1945 i členem České národní rady. Po roce 1948 ho postihla komunistická perzekuce - pro jeho styky se zednáři. V padesátých letech byl politickým vězněm a roku 1960 byl rehabilitován a jmenován zasloužilým umělcem (1968). Jako architekt se zapsal svou mnohostranností od urbanismu přes návrhy a rekonstrukce budov, interiéry, scénografii až k pomníkům. Byl reprezentant moderního klasicismu a funkcionalismu. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A. Komenského v Naardenu patří k významným dílům naší meziválečné architektury. K Pardubicím měl velmi dobrý vztah, protože zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu.
Styl art deco:
Univerzální dekorativní styl, který se rozšířil především v Evropě a v USA ve 20. a 30. letech dvacátého století v průmyslu a řemesle. Nese rysy mnoha směrů, především kubismu, futurismu a secese.
Ladislav Machoň a Pardubice:
Velký význam pro město Pardubice, pro které ve 20. a 30. letech navrhl pět veřejných budov ovlivněných různými architektonickými styly.
• Ředitelství pošt a telegrafů (1923–1925)
• Polyfunkční dům s pasáží na třídě Míru (1923–1925)
• Státní reálka (1925–1929)
• Poštovní úřad na třídě Míru (1929–1938)
• Komplex soudu a finančních úřadů (1931–1938)
Kromě toho navrhoval úpravy v blízkosti jím projektovaných staveb, např. Smetanova náměstí u divadla (1927), úpravu nábřeží u budovy soudu i s předmostím u Prokopova mostu. Podílel se také na přípravě Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala roku 1931.