Stromy jsou našimi neustálými průvodci, učiteli i ochránci. V jejich větvích najdeme mnoho křižovatek, ze kterých pokračují další cesty stromu v podobě větví, které utváří korunu stromu a společně s letokruhy kroniku stromu.
Lidský strom života je také plný křižovatek, nových cest a rozhodnutí, ne vždy jsou radostná a tvořivá. Když pak přijde čas, ohlédnutí se na náš celý život, můžeme někdy spatřit, že náš strom života nemá krásnou korunu, má slabý kmen, ochablé kořeny a ani nemá žádné plody.
Je až neuvěřitelné kolik společného máme s tímto slovem „ STROM“, ale také s tím, co se za ním skrývá za obraz i význam.
Těch pohledů můžeme mít velice mnoho, ale vždy bude začínat někde hluboko v naší minulosti, v počátcích našeho života, kdy jsme si začali tento svět pomalu pojmenovávat, uvědomovat a citově prožívat.
Není vůbec náhodou, že jako u stromu začínal tento děj života již u malého semínka, které jak rostlo, nabíralo na sebe stále jasnější formu, do které postupně pouštělo i náplň v podobě výchovy našich rodičů, učitelů a celé společnosti. To potom ovlivnilo na mnoho let naše názory na život, jeho vnímání i utváření.
Stromy si však ponechali svou čistou přirozenost a jejich život se stal službou tomuto světu.
Proces lidského vývoje jsme si za ta tisíciletí mnohokrát pozměnili a přizpůsobili dle vlastních potřeb a tužeb, ale ne vždy to byl správný zásah.
Stejně jako stromy i my rosteme směrem vzhůru, rosteme za světlem za sluncem, chceme tvořit, sdílet, prožívat.
Představme si, že tělo je jako kmen stromu, kořeny jako naše prsty u nohou, které nám umožňují stát rovně a také přijímat energii ze země, ruce jsou jako větve, prsty na rukou jako malé větývky a hlava jako koruna stromu.
Též na nás je znát jak, kde a v čem zakořeníme (v čem žijeme a čemu věříme). Pokud má strom v přírodě vhodné podmínky, poskytuje nám všem neobyčejnou službu, krásu i prožitek.
Je-li vše v harmonii i v našem životě, bude i náš strom života krásný a plný občerstvujících plodů v podobě našich myšlenek, slov a činů.
Člověk i strom, může vyrůst skoro kdekoliv, ale vždy se to projeví na jeho síle,růstu, možnostech i schopnostech. Není účelem života přizpůsobovat se špatným podmínkám, ale nacházet nové podmínky pro život, aby z každého mohl být krásný „s t r o m“.