Podmínky uznání logu:
Podmínkou uznání logu této earth cache je zaslání odpovědí na otázky na danou e-mailovou adresu přes můj profil, poté se zalogujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Poznámka: Jako pomůcka je potřebný metr!
Otázky/Úkoly:
POVINNÉ:
1.Zjisti nadmořskou výšku v místě úvodních souřadnic a orientaci stěny pískovny ke světovým stranám.
2.Uveď nejčastější převládající odstíny u jednotlivých vrstev .
3.Najdi a pojmenuj období, ve kterém pravděpodobně Žerotické vrstvy vznikly.
4.Jakou průměrnou velikost (od - do) mají složky nejtmavěji zbarvené vrstvy?
5.Zjisti, čím je tvořena nejvyšší část pískové stěny.
6.Změř mocnost v nejširším místě vrstvy bílého písku, která je mezi dvěma výrazně rezavými vrstvami ve stěně pískovny.
NEPOVINNÉ:
vlastní vyfotografování se před stěnou profilu, nebo vyfotografování GPS s pozadím stěny profilu pískovny.Samozřejmě další fota navíc jsou vítána .....
Informace k earth cache:
„Žerotické vrstvy“ jsou pěkně pozorovatelné ve staré pískovně, kde si již ale písek netěží. Stěny pískovny vysoké asi 5 m, jsou již z dálky velice dobře viditelné ze silnice mezi Žeroticemi a Tvořihrází. K profilu pískovny je ze silnice opravdu blízko asi 150 - 250 m pole, ale v době vegetace nedoporučuji jít přes pole, pokud se nechcete dostat do konfliktu s majiteli. K „Žerotickým vrstvám“ se můžeme dostat i z jiných směrů, ale opět pouze přes velká pole, což v době vegetace je naprosto nemožné. Proto jediná vodná a celkem dobrá cesta, kterou doporučuji a je sjízdná s malými obtížemi (je kamenitá, dost rozbitá asfaltka) i autem je ze Žerotic (viz. waypoint)
„Žerotické vrstvy“ - Žerotice
Tato earth cache je nedílnou součástí viničních sérií kolegy Torman Jary „Poznáváme vinice Znojemské vinařské podoblasti“ (ČR) I. , protože podobné půdní podmínky jsou i v nedalekých viničních tratích (Stará hora, Frédy – Horní Dunajovice, U tří dubů - Stošíkovice, Na vinici – Prosiměřice, Špičák – Kyjovice, U lipky – Oleksovice, U Auerova kříže, Nad Kolářovým sklepem – Borotice), které jsou vzdušnou čarou vzdálené cca 1 – 5 km od místa „Žerotických vrstev“. Další earth cache se pokusím vytvořit k viničním tratím v sérii TORMANNA-JARY v Rakousku nazvané „Vinařská krajina Retzer Land (Weinviertel – Rakousko).
Z geologického hlediska patří v rámci regionu širší okolí Prosiměřic ke karpatské předhlubni. Písčitojílové sedimenty dosahují mocnosti více jak 100 m (někdy se uvádí mocnost 350 – 400 m), například geologickým vrtem u nedalekých Stošíkovic se zjistila mocnost 170 m. V těchto sedimentech je zahloubena sníženina kolem řeky Jevišovky a potoka Křepičky. Tato sníženina je vyplněná nejmladšími písčitohlinitými sedimenty a říčními štěrkopísky. Nejrozšířenější je pokryv, kde na povrchu jsou spraše s černozemním horizontem. Pod spraší jsou místy uloženy polohy štěrkopískových teras se zbytky rezavých půd typu fereto z velmi teplých období pleistocénu. Podobné poměry jsou i směrem k Práčím, Lechovicím a Banticím. V katastru Prosiměřic nevystupují na povrch žádné horniny kristalinika Českého masivu.
Nejstaršími (oligocén až eggenburg) ve stratigraficky nejnižší pozici ležícími sedimenty jsou tzv. žerotické vrstvy (podle obce Žerotice – 2 km od Prosiměřic) složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců. Jsou to sladkovodní sedimenty. Pod spraší se nachází prachové jíly, písky eggenburg-ottnangské sedimentace. V jz. části pánve na Znojemsku máme vůbec první doložené sladkovodní sedimenty žerotických vrstev složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců, které přecházejí do rudohnědých, zelených, červeně skvrnitých nevápnitých a faunisticky sterilních písků a jílů. Ve stěně pískovny lze na vzdálenost ca 50 m sledovat výchozy sedimentů ottnangu. Na bázi vystupují zelené jemnozrnné štěrčíky s málo opracovaným převážně křemenným materiálem a chloritickým tmelem. V západní části stěny tyto polohy laterálně přecházejí do zelených jemně písčitých jílů (mocnost ca 1 m). V nadloží jsou uloženy 25-30 cm mocné jemně až středně zrnité křemité štěrky s písčitým tmelem. Na ně nasedá 3-3,5 m mocná poloha rezavě žlutošedých jemně zrnitých a křížově zvrstvených písků. Na bázi této polohy jsou zjevně redeponované málo mocné (3 cm) polohy a čočky zelenošedých jílů, přemístěných zřejmě v příbřežní mořské oblasti. Nejvyšší část stěny pískovny tvoří kvartérní spraše s valouny (přemístěné soliflukcí z nadložní kvartérní terasy). Profil na lokalitě odkrývá sedimenty mořského estuaria a jezer spodnomiocénního stáří (stupeň ottnang). Jejich časové zařazení není ale zcela jednoznačně doloženo, názory odborníků se totiž různí. Ve stěně pískovny nikoliv v horní části, jsou vidět četné otvory. Údajně podle místních obyvatel tu prý hnízdily či ještě občas hnízdí břehule říční (Riparia ripartia).
Zdroje:
Dornič J. a kol.: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34 – 114 Prosiměřice - Ústřední ústav geologický Praha 1985).
Čtyroký, P. - Batík, P. et al. (1983): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-113 Znojmo - Ústřední ústav geologický Praha.
Šmerda J.: geologické články a materiály JMM Znojmo zveřejněné na různých webových stránkách Různé informace o „Žerotických vrstvách“ na internetu, včetně Wikipedie.