H1-Fomes fomentarius Traditional Geocache

Troudnatec kopytovitý
(Fomes fomentarius (L.) J.J. Kickx, 1867; Fomentarius znamená "troudnatý")

Jedná se o víceletou nejedlou dřevokaznou houbu z čeledi chorošovitých. Plodnice je víceletá většinou kopytovitého tvaru. Víceletá plodnice dosahuje až 50 cm šířky a 25 cm výšky. Povrch je pokrytý tvrdou, 1-3 mm silnou, matnou kůrou, která se barví dle stáří. Mladá kůra je většinou červenohnědá, pak oříškově hnědá, ozdobená tmavšími, zvlněnými pásy. Přes zimu dostane kůra jednotnou šedou barvu a taková už zůstane, jen přirůstající vrstva je oříškově hnědá. Staré houby jsou šedé až tmavošedé, s nepravidelnými soustřednými pásy a rýhami. Spodní strana je zploštělá, šedě až šedohnědě ojíněná, při otlačení tmavne.Plodnice přežívá až třicet let. Nejsilnější období růstu je mezi začátkem léta a podzimem. Roční přírůstek pozorujeme naspodu houby, což znamená, že nejnižší vrstva je nejmladší.

Plodnice je bokem přirostlá ke kmeni nebo větvi buku v horských lesích, kde je nejhojnější. Roste však i v nížině, a to např. na břízách, topolech, javorech, dubech, lípách, ořešáku vlašském a habru.Fomes fomentarius je všeobecně rozšířen od polárního kruhu až po Středomoří, přičemž ve střední Evropě se vyskytuje hlavně na bucích, kdežto ve Skandinávii a na vřesovištích a rašeliništích střední Evropy je jeho nejoblíbenějším stromem bříza, na jihu pak topol. Nálezy na jehličnanech jsou vzácné.

Troudnatec kopytovitý patří k  parazitickým i saprofytickým houbám. Saprofytická je taková houba, jež získává energii rozkladem mrtvé organické hmoty rostlinného původu (v tomto případě dřeva). Škodí ovšem také na živých dřevinách. Houba proniká do dřeva stromů přes různá poranění na kmenech, vedle mechanických (polámané větve) rovněž mrazové trhliny, korní spály apod., což způsobuje hnilobu v hostiteli. V prasklinách se tvoří bílé syrrocium (podhoubí). Bílá hniloba rychle proniká a narušuje pevnost kmenů. Infekce je provázena vznikem mechanických trhlin na kmeni, které signalizují riziko statického selhání. Stromy infikované tímto druhem se nejčastěji zlomí v místě kde vyrůstá největší plodnice, v těchto místech bývá hniloba nejrozsáhlejší.

Troudnatec kopytovitý je člověku prospěšný z několika důvodů. Už pravěcí lovci houbu užívali k zastavení krvácení. Plodnice troudnatce kopytovitého obsahují kyselinou listovou ze skupiny vitamínů B, jež je nutná pro tvorbu červených krvinek a rovněž jejich schopnost zastavit krvácení se dlouho přisuzovala tříslovinám, které mají stahující účinky, později se však zjistilo, že obsahují anti-B aglutinin, látku, která shlukuje krevní tělíska v krevní skupině B. V lidovém léčitelství se používal k jednoduché dezinfekci ran. Vysušené a vyklepané staré plodnice dávaly tzv. troud, který sloužil kdysi člověku k uchovávání a přenášení ohně; to bylo důležité v dobách, kdy člověk získával oheň jen s obtížemi. Později se troud používal při střelbě z mušket. Lidé přišli i na to, že se velké plodnice tohoto choroše dají po macerování v louhu vyklepat v tenké plsťovité pláty. Ty se pak sešívaly a dělaly se z nich vesty, rukávníky nebo čepice.

Informace k odlovu keše