AGT 11: Cerna rokle / Black ravine EarthCache

Černá rokle má mezinárodní stratigrafický význam se stratotypem hranice mezi stupni lochkov a prag. Je to i významná paleontologická lokalita. Rozkládá se na ploše 13,26 ha v nadmořské výšce 230 až 345 metrů. Leží na katastrálním území obcí Kosoř a Radotín. Byla vyhlášena v roce 1970.

Geologický podklad území je velmi dobře odkryt v dnes již opuštěných lomech i v přirozených skalních výchozech. Je tvořen spodnodevonskými vápenci stupňů lochkov a prag. Hranice mezi oběma stupni je nejlépe odkryta v opuštěných lomech v severozápadní části chráněného území. Zde byl také v roce 1958 stanoven původní stratotyp této hranice. Studovaný profil patří mezi nejlépe zpracované geologické profily této hranice na světě a slouží zároveň i jako stratotyp lochkovského a pražského souvrství.

Starší stupeň lochkov je tvořen tmavě šedými až černými, velmi jemně zrnitými vápenci s vložkami tmavých vápnitých břidlic. Jedná se o radotínské vápence lochkovského souvrství. Střídání zrnitosti uprostřed vápenců i vložky břidlic svědčí o činnosti mořských proudů, které střídavě, patrně v závislosti na klimatických změnách, přinášely hrubší a jemnější materiál. Radotínské vápence obsahují hojné zkameněliny. Častí jsou zejména ramenonožci, velcí mlži, plži, rovní hlavonožci a trilobiti. Ke vzácnějším patří zbytky pancéřnatých ryb a části krunýřů až přes 1 m dlouhých členovců.

Na lochkovské souvrství souhlasně nasedá mladší pražské souvrství, které je zastoupeno facií vápenců dvorecko-prokopských. Jedná se o světle šedé kalové vápence s nápadnou hlíznatou stavbou. Pravidelné střídání vrstev s různým podílem jílové složky snad i v těchto případech odráží periodické klimatické změny.

Na hranici obou souvrství došlo ke globálnímu změlčení (poklesu mořské hladiny), které je označováno jako lochkovsko-pražský hraniční event. Vyšší dvorecko-prokopské vápence se usazovaly již v klidném a patrně hlubším prostředí, s omezenou činností proudů. Vystupují jak v opuštěných lomech, tak tvoří přirozené výchozy „V Sudech“ v severozápadní části Černých roklí pod prvními domky obce Kosoř. Tyto vápence jsou na zkameněliny chudší.

V území s převládajícími jižně ukloněnými svahy spadajícími do údolí Kosořského (Šachetského) potoka převládá nelesní vegetace. V horní nejsušší části svahů nalezneme xerotermní trávníky a v místě přirozených skalních výchozů společenstva skalních stepí, které lokálně přecházejí v plošně velmi omezené porosty šipákové doubravy. Na styku lesních porostů s xerotermními trávníky a na dalších příhodných místech se vyvinula přírodovědecky cenná lemová křovinná společenstva s bohatým bylinným patrem. Na těchto biotopech byla zaznamenána řada ohrožených druhů, například kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Vzhledem k absenci pastvy však travinné porosty plošně zarůstají druhově chudými teplomilnými křovinami. Největší narušení vegetačního pokryvu území představují vysázené porosty nepůvodního akátu a borovice černé.Většina přirozených lesních porostů je omezena převážně na spodní vlhčí část údolí: v dolní části svahů to je habrová doubrava s dosti chudým bylinným patrem, v nivě potoka pak zlomky potočního luhu. Z faunistického hlediska je zde bohatá zejména fauna bezobratlých, z nichž byli systematicky studováni především motýli – žije zde například otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč metlicový (Hipparchia semele), soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami) a soumračník skořicový (Spialia sertorius) a nesytka česká (Pennisetia bohemica). Význačným druhem skalních stepí je ploskoroh pestrý (Ascalaphus macaronius). Někteří zdejší plži svým výskytem indikují kvalitu přírodního prostředí. Plazem charakteristickým pro stepní stanoviště je užovka hladká (Coronella austriaca). Z ornitologického hlediska stojí za zmínku především hnízdění výra velkého (Bubo bubo). Ze savčí fauny je pozoruhodný častější výskyt kuny skalní (Martes foina).

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Jaká hornina převládá v těchto odkryvech? Prosím o celý dvouslovný název a nejedná se o břidlici.
2) Na výchozích souřadnicích se nachází informační cedule naučné stezky, je na ní vyobrazena zkamenělina jednoho ryze českého trilobita :-). Jaký je jeho celý trojslovný název?
3) Velmi opatrně přistupte k okraji propasti (děti zde vůbec nedoporučuji). Na jedné ze stran můžete vidět skalní plošinu. Na které je to straně?
4) Přesuňte se na souřadnice N49°59.305 E14°19.984. Zde je na odkryv nádherný výhled. Jaký je počet vrstev v nejbližším skalním oblouku?
5) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

Zdroj:
Publikace: Geologická minulost České republiky
Publikace: Geologické rozhledy
Portál: Wikipedie.cz
Portál: Cittadella.cz
Infocedule v místě umístění