SKOROTICE
Obec se nachazi na vychodnim upati Ceskomoravske vrchoviny, 4 km vychodne od Nedvedic, v nadmorske vysce 381 m. Okoli obce tvori Nedvedicka vrchovina (Sykor 702 m), bohate zalesnena, velmi clenita cast s typickymi vysokymi hrbety a hlubokymi udolimi.
Dominantou Skorotic je obdelnikova naves se sindelem krytou kaplickou Panny Marie, statem chranenou kulturni pamatkou, ktera zde udajne stavala uz ve 14.stoleti.
![]()
Dalsi vyznamnou stavbou ve Skoroticich je budova skoly z roku 1895.
![]()
Stejne jako mnohe jine maji i Skorotice svoji jedinecnou historii a bohaty vyvoj, prezentovany dodnes zachovanymi pisemnymi prameny
K nazvu obce Skorotic jsou dve verze:
· Ves lidí Skorotovych, tj. podle jmena puvodniho kolonizatora tohoto mista.
· Jmeno odvozuje se od pojmu „skorotici“ – tak se asi nazyvali prvni obyvatele ponevadz meli v horach malo, tedy „skoro“ poli coz je pravda.
Prvni zminka o Skoroticich se dochovala v podobe listiny z roku 1309. Listina, dosud uchovavana v archivu tisnovského klastera Porta Coeli, se Skorotic dotyka pouze okrajove, v soupisu svedku se vedle Lovka z Klecan a Vítka z Cernvira jmenuje take Jan ze Skorotic („Johanne de Scorothicz“). K jakemu rodu Jan ze Skorotic prislusel, neni jiste.
Zajimave je rozmisteni prvnich staveb ve Skoroticich, probíhajici jiz zrejme pod peclivym dohledem lokatora, osoby poverene majitelem panstvi vysazenim jedne ci vice vesnic. K teto domnence nas vede predevsim historicky pudorys Skorotic, dolozeny zejmena prvni presnou katastralni mapou, vyhotovenou v roce 1826. Ta zachycuje vesnici jeste pred jejim pozdejsíi rozvojem, kdy se zastavba omezila pouze na prvotni naves, az napadne kruhoveho tvaru. Prave toto pojeti osady ukazuje na presne vymereny pudorys.
Jakekoliv dalsi zminky o rodu ze Skorotic jiz chybi, az v roce 1374, ze ktereho pochazi dalsi pisemny udaj, se Skorotice nachazely v drzení Arkleba z Klecan. Zminka se tyka prevodu vena ve vysi 70 hriven grosu, ktere Arkleb z Klecan zapsal sve sestrenici Ofce, tehdy manzelce Mikula z Pavlovic. Veno se vazalo na ves Cernvir s mlynem, z niz byla vylouceno patronatni pravo tamniho kostela a „kopec tvrze“, tedy zbytky opevneneho sidla, situovaného pobliz cernvirskeho kostela, a na ves Skorotice. Jakym zpusobem Arkleb prava na Skorotice ziskal, neni znamo. Nabizi se domnenka, ze je obdrzel na zaklade pribuzenskeho vztahu s rodem ze Skorotic.
V blizkosti Skorotic se nachazi zbytky zanikle vsi Pribyslavice. Ta se sice nenachazi primo na uzemi Skorotic, s nimiz sousedi, ale pronikaji sem casti jejiho uzemi. Vlastni vesnice byla polozena v rozsahlem lesnim terenu mezi Osikami, Skoroticemi, Chlebskym, Broumovem, Kreptovem a Cernovicemi. Jiz drive byly v jeji poloze nachazeny puvodni predmety z doby zivota vesnice, bylo znamo nekolik studni, z nichz jedna, s vymluvným pojmenováním „Bezedna“, byla zasypána teprve v sedesatych letech 20. století. K upresneni vzniku a zaniku vesnice neprispivaji ani pisemne prameny. Ty zachycuji Pribyslavice pouze v jedinem pripade, a to v roce 1390.
Obdobi husitskych valek nebylo pro Skorotice zrejme prilis osudne. Snad nejvyraznejsi zmenou byl zanik doubravnicke klasterni instituce, zpusobeny nikoliv primym zasahem husitskych vojsk, ale vlivem nezajmu Pernstejnu na jejim dalsim udrzovani. Do majetku Pernstejnu se cele Skorotice dostavaji definitivne v roce 1496. Ve Skoroticich zachycuje urbar k roku 1582 celkem devet gruntu.
.
![]()
Nabozenske problemy 17. stoleti se objevuji i v zapisech noveho pernstejnskeho urbare: Prodej louky ve Skoroticich byl zapsán takto: „L.P. 1600 v patek po svatem Mistru Janu z Husince“. Po nekolika letech byla zkratka svaty skrtnuta a nahrazena slovem „lotr“.
Jeątě v polovině 19. stol. byli nuceni skoroticti nosit a vozit vodu z potoka od kovarny, coz bylo velmi obtizne, zvlaste v zimnim obdobi. Myslenka vybudovat vodovod z potoka skorotickeho na naves vznikla v r. 1880. Drevene roury byly vedeny z navsi ke skorotickemu potoku a tam v miste zvanem na „Podivi“ zrizena nadrzka a na navsi drevena kasna 1,3 m vysoka. Po 20 letech v r. 1907 byla postavena kasna nova z hrubozrnne novomestske zuly. V roce 1909 bylo drevene potrubi nahrazeno ocelovym – pozinkovanym.
Do pocatku dvacateho stoleti vedly do Skorotic pouze polni a lesni cesty z Cernviru, Nedvedice, Cernovic a Krizovic. Stavba silnice byla schvalena pocatkem roku 1905 dokončena byla v létě 1907.
Převzato dle materiálu Dr. Jiriho Smida
V soucasne dobe tvori Skorotice jednu obec se sousednim Chlebskym a obec ma 139 stalych obyvatel. Tomu odpovida i znak a prapor obce, ktery je rozdelen na dve casti. Nahore v modrem poli je stribrna lilie uvnitr zlateho stoupajiciho pulmesice, coz symbolizuje kapli Panny Marie ve Skoroticich. Dole v cervenem poli je stribrny beranek lezici na polozene zavrene knize se dvemi stribrnymi propletenymi zalozkami. Obetni beranek lezici na Pismu svatem symbolizuje kapli svateho Jana Krtitele ve Chlebskem.
![]()