Od Bergshustera k Samalum pres jazykovou hranici Multi-cache
Od Bergshustera k Samalum pres jazykovou hranici
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Vítejte na souřadnicích šenku u Horského ševce.
V dobách, kdy se v Reichenbergu (dnešním Liberci) Čechům nežilo dvakrát volně a museli se se svým jazykem češtinou skrývat před německou většinou, scházeli se místní Češi mimo jiné i v hospodě U Šámalů. Jen kousek pod ní končila pomyslná jazyková hranice, kde se lámala tvrdá horská němčina s květnatou češtinou.
Zde stála téměř 80 let i hospoda U horského ševce (Bergshuster gasthaus). Od roku 1866 ji zde provozoval Franz Moeller, původním povoláním švec. Hostinec, stojící na rozlehlé louce, nabízel krásný výhled na Liberec a Jizerské hory. V roce 1930 jej nový majitel W. Siebeneicher přeměnil na Jeschenkammbaude (Bouda na Ještědském hřebeni) a hostinec dále navštěvovalo převážně německy mluvící obyvatelstvo Liberce, které jsem zajíždělo i svými auty. S hostinským Josefem Kotkem z hospody U Šámalů vycházeli kupodivu velmi dobře. Dokonce ani tajné porážky vepřů za 2. světové války se nikdo nezmínil, byť se o nich vědělo. V zimě 1940 hostinec Bergshuster z části shořel při sušení lnu.
Po odsunu německého obyvatelstva, po konci 2. světové války se již nepodařilo tento hostinec oživit, byl stržen a pozemek v padesátých letech včetně okolí zalesněn do dnešní podoby. Zmizely tak, jak překrásné výhledy na Jizerky a Krkonoše, tak i místa pro víkendové tancovačky.
Z horského šenku u Bergschustera zbyly dnes už jen ruiny, stále patrné v terénu. Vydáte-li se po cestě dál k finální keši potkáte hned po chvíli kříž s letopočtem 1866. Podle vyprávění starých horalů pod ním leží prajzský oficír z doby, kdy tu toho roku táhla pruská vojska. Hospodský, bývalý švec vám tu nechal radu jak dál a tak hledejte u korenu silneho stromu (fotohint) a pokračujte za šipkou k hostinci U Šámalů.
Po chvíli minete další kříž. Tento připomíná horala Ferdinanda Patzelta, horala všemi zvaného Ferdu Filipa. Rozvaliny jeho stavení naleznete přes cestu kousek zpátky, proti Bergshusterovi. Díky ušlechtilým duším jsou oba kříže od letošního léta 2012 krásně opravené.
A šipka vás dál vede kolem šenku U Šámalů. Právě překonáváte onu pomyslnou jazykovou hranici.
Sváťa Koudela se svou ženou zde se zarytostí ještědských horalů, po čtyřicet let trvající nucené přestávce, pokračují v tradici započaté roku 1864, kdy se tento horský šenk poprvé otevíral. Antonín Šámal jej sice provozoval krátce, přesto se jeho jméno natrvalo zapsalo do názvu tohoto laskavého šenku i povědomí turistů z okolí. Když se za zimního odpoledne setmí, lze tu nasát pravou atmosféru doby, kdy se u Bergshustra mluvilo německy, ale tady pěkně česky.
A aby vám při vzpomínání na staré předválečné časy nevyschlo, paní Alena vám k tomu řečnění ráda natočí některý z ušlechtilých nápojů ... Otevřeno je každou sobotu odpoledne do osmi a neděli do šesti večer , pokud je zájem, tak i déle.
Místo pro uložení finální keše vybral sám Sváťa Koudela.
S textem pomáhal na dálku Marek Řeháček.
Spolu s Lubošem Havrdou jsme podnikali opakované návštěvy tohoto předobrého šenku.
Additional Hints
(Decrypt)
Fanq nav araí cbgeron