Nejstarší záznamy o usazování Židů v Rakovníku jsou z roku 1444. Pánům nestačily peníze na daně a stavby a půjčuje jim Žid Abraham. Jinověrci Židé byli totiž církevními řády zbaveni všech čestných i placených úřadů, vyloučeni z cechů řemesel, byli zbaveni práva vykonávat všeliké zaměstnání a živit se čestně jako ostatní. Naopak zákony světské a výsady panovníků dovolovaly, ba přímo určovaly, aby Židé brali úroky z půjčování peněz, protože z nich museli odvádět daně. Brát úrok ze zapůjčených hotových peněz bylo kanonickým zákonem křesťanům zapovězeno, zvláště pak duchovním. Lichvářství tedy bylo Židům křesťany vnuceno. Od roku 1447 již vlastnili v Rakovníku domy mimo náměstí. Za krále Ferdinanda byl roku 1551 vydán rozkaz, aby na levé klopě svých plášťů nosili žluté kolečko.
Židé vyznávali svoje náboženství a nesměli být pochováváni na křesťanských hřbitovech, ve středověku byli zbaveni rovnoprávnosti, zatlačeni do ghett a nesměli bydlet na náměstí. Rakovnické ghetto se rozkládalo mezi ulicí Vysokou a ulicí V Brance. Postavení Židů se zlepšilo po napoleonských válkách za císaře Františka. V roce 1834 jich bylo v Rakovníku napočítáno 67. Příznivý pro ně byl zákon z roku 1859. Z ghetta se už stěhovali na náměstí, kupovali a stavěli tam nejlepší domy a věnovali se vedle obchodu i živnostem a průmyslu. Po sčítání obyvatelstva v roce 1881 už město Rakovník vykázalo 366 Židů.
V dějinách Rakovníka od F. Levého se uvádí, že v dobách za válek husitských u nás Židé mluvili většinou česky. Teprve později v důsledku násilné germanizace v 17. až 19. století hovořili německy. To názorně dokazuje židovský hřbitov založený roku 1635 na jižním svahu "Spravedlnosti". Nejstarší náhrobky mají nápisy hebrejské, později německé a poslední české. Pohromou pro Židy bylo vyhlášení norimberských zákonů v třetí říši v Německu za Hitlera 15.9.1935. Zákony je zbavovaly rovnoprávnosti s ostatními obyvateli Německa. Také u nás v tzv. protektorátě bylo povinné od 1.9.1941 označování Židů žlutou hvězdou s nápisem JUDE. Odsun Židů k jejich likvidaci v plynových komorách započal v Rakovníku 18.2.1942 a z novostrašecké oblasti 23.2.1942. Z rakovnických 108 deportovaných Židů skončilo 91 v plynových komorách a jenom 17 se jich vrátilo.
Židovský hřbitov
Poměrně rozsáhlý hřbitov (4310 m2) na svažitém pozemku nad Rakovnickým potokem byl založen roku 1635. Několikrát byl zvětšen – roku 1745, 1856 a 1891. Dochovalo se na něm 430 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelný z roku 1656–57. Hřbitov má urnové oddělení, obřadní síň z počátku 20. století s iluzivní výmalbou byla nedávno opravena. Hřbitov je stále používán k pohřbům. V klasicistním domku hrobníka z 19. století je malá expozice o životě Židů na Rakovnicku, která je rovněž přístupná po dohodě se správcem hřbitova.
Synagoga
Rakovnická synagoga se nachází v ulici Vysoká, severně od Husova náměstí v místech kde kdysi bývalo židovské ghetto. Postavena byla v roce 1763 v barokním slohu jako náhrada za starší modlitebnu. Několikrát pak byla přestavována. K bohoslužebným účelům sloužila do nacistické okupace. V letech 1940-1950 byla využita jako sbor Církve čs. husitské a pak opuštěna. V letech 1992-1994 prošla zásadní rekonstrukcí do své původní podoby. V původním stavu se zachoval modlitební sál se štukovou výzdobou, který dnes slouží jako koncertní síň. Ve zbylé části domu byla zřízena galerie pojmenovaná po malíři Václavu Rabasovi. Při vstupu z předsíně do modlitebního sálu se dochoval kamenný portál z let 1887-1888 se zlaceným hebrejským nápisem „Toto je brána k Bohu, kterou vcházejí spravedlivý“.
Samsonův dům
Na rohu uličky V brance ve vchodu do bývalého židovského ghetta se nachází tzv. "Samsonův dům", č.p.233. Objekt patřil rodině Samsonů, která ve městě žila v 16. a 17. století, jejíž členové zastávali v Rakovníku významné úřady. Nejznámější byli pravděpodobně Bartoloměj a Diviš Samsonové plnící funkce (mimo dalších) také rakovnických primátorů. Dům č.p. 233 patří k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. Při opravách byla na domě odkryta renesanční sgrafita znázorňující výjev ze života biblického Samsona. Dochovaná výzdoba a architektura interiéru svědčí o renesanční původu přední části budovy. Na snímku z Vysoké ulice (OM č.p. 540) z přelomu 19. a 20. století je dobře vidět vchod do přízemního krámu. Vpravo v patře se ještě dochovalo malé renesanční okno, které bylo po opravách nahrazeno větším. Sgrafity bylo ve městě zdobeno více domů (na náměstí a v Trojanově ulici), ale veškerá výzdoba byla zničena ve 2. polovině 19.století.
Zdroje:
Židovská obec Praha
Židovské muzeum Praha
Muzeum TGM Rakovník
Rozkošná B., Jakubec P.: Židovské památky Čech, nakladatelství Era, Brno
Pokud by si někdo chtěl hřbitov prohlédnout tady je kontakt na správce 731805276. Shodou okolností je to kolega kačer b-r-m.
Pozor keš se nenachází v prostoru hřbitova!!!CWG prosím měňte jen za CWG.
