Keš vhodná pro
AREÁL HRADU ZVÍKOV JE OTEVŘEN
LEDEN - BŘEZEN denně 8:00 - 18:00
DUBEN, KVĚTEN denně 7:30 - 21:00
ČERVEN - SRPEN denně 7:30 - 23:00
ZÁŘÍ, ŘÍJEN denně 7:30 - 21:00
LISTOPAD, PROSINEC denně 8:00 - 18:00
V PŘÍPADĚ POŘÁDÁNÍ KULTURNÍCH AKCÍ SE BRÁNY UZAVÍRAJÍ PO SKONČENÍ AKCE.
Zastavení první – Nad Zvíkovem
N 49° 26.090 E 014° 11.640
Hrad Zvíkov (německy Klingenberg, latinsky Zuecov) se rozkládá na kamenném ostrohu nad soutokem řek Otavy a Vltavy. Zvíkov patří k nejpřednějším stavbám české středověké světské architektury a od roku 1950 je významnou národně kulturní památkou. První krok k založení pravděpodobně uskutečnil Přemysl Otakar I., který roku 1226 získal do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Nejprůkazněji je historie postupného budování doložena za vlády Václava I. (1230-1253). Roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a hrad byl podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu získal hrad za vlády Karla IV.(1346-1378), který jej dal důkladně opravit a rád v něm i pobýval. Do dostavby hradu Karlštejna sloužil Zvíkov i jako dočasné útočiště korunovačních klenotů. Ve třetí třetině 16. Století byl Zvíkov prodán pánům ze Švamberka. Švamberkové provedli na chátrajícím hradě rozsáhlé renesanční úpravy, které však původní charakter stavby nenarušily. Vynikající pevnostní systém hradu umožnil odolávat útočníkům i za třicetileté války. Roku 1623 získali hrad Eggenberkové a po jejich vymření roku 1719 přešel do vlastnictví Schwarzenbergů. Po rozdělení rodu na dvě větve (1790) přešel Zvíkov do vlastnictví mladší (tzv. sekundogeniturní) větve, zastoupené maršálem Karlem I. Schwarzenbergem, sídlícím na blízkém Orlíku. Teprve tehdy bylo přistoupeno k rozsáhlým zajišťovacím pracím: nejdříve byla opravena kaple a zachráněny pozdně gotické malby, ale stav zdiva královského paláce byl již natolik špatný, že se roku 1829 zřítila Nová brána, poté následoval sesuv části paláce nad řekou. Proto byla po roce 1880 zahájena rekonstrukce královského paláce i hradeb. Původní kamenné prvky mají lehce narůžovělou barvu a jsou od nově vsazených částí snadno rozeznatelné. Práce byly ukončeny na přelomu 19. a 20. století a Zvíkov se stal opět skvostem českého stavitelského umění. Hrad zůstal majetkem Schwarzenbergů do roku 1948.
Nacházíte se na přístupové cestě na hrad Zvíkov. Kousek od vás stojí mezi stromy kaplička. Zjistěte, kolik má v horní části výklenků. To bude
A. A nyní vzhůru na hrad. Vlastně dolů. Zvíkov je totiž jediný hrad, který znám, na který se jde dolů s kopce.
Zastavení druhé - Písecká brána
N 49° 26.269 E 014° 11.578
Vstup do hradu vede přes kamenný most Píseckou branou. Příkop byl uměle vytesán do skály v 15. století a byl postupně upravován. Byl původně opatřen padacím mostem. Nakonec byl v 18. století postaven most kamenný. Na mostě stojí kaplička Sv. Jana Nepomuckého také z 18. století.
Nacházíte se na mostě u kapličky Sv. Jana Nepomuckého. Spočtěte hřebenáče na stříšce kapličky. To bude
B.
Zastavení třetí - Hláska
N 49° 26.284 E 014° 11.563
Hláska je nejvyšší z věží na hradě Zvíkově, její celková výška je 32 m. Její stavba byla zahájena někdy po polovině 13. století. Na jižní straně, odkud mohl hrozit útok dobyvatelů s metacími a později střelnými zbraněmi, je ostrý, stěny zesilující břit. Kamenné koule dopadaly pod ostrým úhlem a sklouzávaly bez vážného poškození zdiva. Věž byla přístupná po žebříku nebo strmém schodišti v úrovni prvního patra. Dnes můžeme na severní straně vidět dochovaný portál s krakorci, vchod v přízemí je novodobý.
Spočtěte ukazatele na rozcestníku. To bude
C.
Zastavení čtvrté - Hospodářská stavení.
N 49° 26.322 E 014° 11.517
Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.
Spočtěte otvory po oknech ve zdi hospodářského stavení, ve které je okénko se suvenýry a občerstvením. To bude
D.
Zastavení páté - Červená věž a Železná brána
N 49° 26.364 E 014° 11.476
Červená věž je ze zvíkovských věží nejméně nápadná. Ztrácí se téměř pod horizontem a ve vzrostlé okolní zeleni. Čtverhranná stavba s novodobou střechou postrádá jakékoliv výraznější stavební detaily. V dostupné literatuře se její datování a stáří pohybuje v rozmezí 13. - 15. století. Věž je asi 8,5 m široká, výška zděné části je 20 m, tloušťka zdí je 2 m, postavena je z lomového kamene. Spodní patro sloužilo jako vězení, do kterého byli vězni spouštěni, proto se dříve věž označovala jako Hladomoří. Druhým, původním vstupem do hradu je Železná brána na severní straně. Je vsazena do mohutných obranných zdí. Byla v minulosti zavíraná těžkým železným hřebenem. Roku 1470 byl udělán nový hřeben a roku 1710 byl odstraněn. Vedle ní bývala komora kata a také vrátného.
Zjistěte, jak vysoká je zděná část Ćervené věže. To bude hodnota
E.
Zastavení šesté - Královský palác
N 49° 26.328 E 014° 11.532
Královský palác má tvar pětiúhelníku. Je obestavěn patrovými křídly s velkým množstvím místností, vyzdobených nástěnnými freskami. K propojení slouží otevřené arkádové ochozy, ze kterých jsou vstupy do místností. Také jsou vymalovány nástěnnými malbami s motivy se světskou a církevní tematikou. Palácová část s vnitřním nádvořím je dílem písecko-zvíkovské huti. Zajímavým dokladem o stavebních úpravách je nápis na vnější zdi hradního paláce vpravo od brány z roku 1597. Stavitel Jan Antonín Vlach z Milevska vedle sdělení o provedených omítkách informuje i o pokušení, kterého se mu dostalo od „zlého ducha“.
Spočtěte úzká vysoká okénka - střílny, která jsou na světlé zdi hradního paláce vpravo a vlevo od vchodu. To bude hodnota
F. Nepočítejte ta okénka, která jsou na Hlízové věži.
Zastavení sedmé - Hlízová věž
N 49° 26.319 E 014° 11.538
Patří svojí podobou v českém prostředí k ojedinělým realizacím, a snad proto vyvolávala tolik otázek, dohadů – legend. Jde o nejstarší zachovalou stavbu v areálu hradu, její vznik se přibližně klade do doby kolem roku 1230. Má čtvercový půdorys, vysoká je 20 m, síla zdí je 3,5 m. Její charakteristickou podobu vytváří 44 vrstev hrubě opracovaných kvádrů – hlíz. Pro barvu kamene se jí někdy říkalo „Černá“. Ještě počátkem 20. století se bylo možné setkat s myšlenkou, že jde o památku z 2. století n. l., pozůstatek po germánských kmenech (odtud „Markomanka“). Dodnes dobře viditelné kamenické značky se objevují nejen na Zvíkově, ale i na dalších místech kde pracovala zdejší stavební huť (např. královský hrad, most a farní kostel v Písku). Lidé ve své obrazotvornosti v nich byli ochotni spatřovat spíše tajemné runové písmo. K místnosti v patře se pojí dvě „skutečnosti“ – do dostavby Karlštejna v ní měly být uloženy korunovační klenoty a tady měl působit Zvíkovský rarášek, který strašil v noci odpočívající.
Spočtěte chrliče vně paláce na Hlízové věži. To bude hodnota
G.
Zastavení osmé - Poslední
N 49° 26.(C*D*E-A*F-B*F) E 014° 11.(A*E*F+B*C*E+A*D+B*G)
Místo posledního zastavení zjistíte, když nalezené indicie dosadíte do vzorce. Buďte opatrní při vyzvedávání a ukládání keše. Do keše se sice malá tužka vešla, ale raději si přineste svou.
Pro kontrolu: součet všech indícií je 40.