(Boletus erythropus)
Říše: HOUBY (Fungi), Oddělení: HOUBY STOPKOVÝTRUSÉ (Basidiomycota), Třída: STOPKOVÝTRUSÉ (Basidiomycates), Řád: HŘIBOTVARÉ (Boletales), Čeleď: HŘIBOVITÉ (Boletaceae), Rod: HŘIB (Boletus)
Hřib kovář je jedlá a chutná houba, avšak před jeho konzumací je nutná delší tepelná úprava, protože syrový nebo nedovařený může vyvolat trávicí obtíže až zvracení. Někteří z vás ho můžou znát pod řadou lidových názvů, např. cikán, červený hřib, dubovka, jedlový modrák, kovář, luháč, máčkový hřib, modrák, mračínko, oheňák, počeček, podjalovčák, poteč, sinal, sladký modrák, sural, zaječí hříbek, kombod nebo černý kozák.
JAK VYPADÁ?
Tento hřib patří do skupiny tzv. modráků, jejichž dužina se po rozříznutí na vzduchu barví do modra. U kováře se zbarvuje ihned tmavě modře. Modrání dužiny a červenání ústí rourek vyvolává u mnoha lidí nedůvěru, a je proto považován za hřib satan. Dužina satana také modrá, ale jen zvolna a světlounce. Satan se liší i šedým kloboukem a na purpurovém třeni má síťku. Podstata všech barevných změn spočívá v tom, že se k pigmentům v plodnici dostane kyslík, např. při rozříznutí houby. Kyselina variegátová a xerokomová, přítomné v plodnici, oxidují za katalýzy enzymů fenoloxidáz na modrou formu chinonmetid.
Klobouk má v průměru 5-20cm, v mládí polokulovitý, poté se rozvírá a je polštářovitý a vyklenutý. Barvu má od kaštanově hnědé po tmavě hnědou. Za sucha je jeho žlutá pokožka sametově hladká a matná, pokud zaprší, může se zdát až slizká. Na místech, kde je způsoben nějaký tlak, je zbarven až do černa. Okraj má okrově žlutavou barvu.
10-20 milimetrové rourky jsou v mládí žluté, po otlačení ihned modrají. Póry jsou drobné, okrouhlého tvaru, v mládí žluté, časem však získávají rumělkovou či krvavě červenou barvu. U starších plodnic blednou až do olivové. (dotekem modrají).
Třeň je zprvu vejčitý, pak soudkovitý až kyjovitý, měří 5 - 15 cm x 2 - 4 cm, skoro celý červeně šupinkatý, pod lupou zrnitý. Otlačením ihned modrá. Třeň nemá síťku.
Dužnina je u mladých plodnic pevná a tuhá, u starších houbovitě dužnatí, ve třeni je vláknitá a citronově žlutá, na vzduchu ihned modrá, později se odbarvuje do šeda. Má příjemnou houbovou vůni a chuť.
Výtrusný prach je olivově hnědý, výtrusy olivově žluté, elipsoidně vřetenovité, tlustostěnné a hladké.
KDY A KDE ROSTE?
Hřib kovář roste od května v jehličnatých i listnatých lesích. Je to tedy jedna z našich prvních hřibovitých hub, kterou můžeme v lese najít. Její plodnice lze, pokud nemrzne, najít i v průběhu listopadu. V nižších polohách roste pod buky a duby, v podhorských a horských lesích, kde je hojnější, tvoří mykorrhizu (symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin) se smrky a jedlemi na dobře propustných, kyselých půdách bez vápence. Roste hojně v celé Evropě, vyskytuje se také v Africe, v Malé Asii a v Severní Americe.
MOŽNOST UŽITÍ?
Jak jsem již zmínila výše, nedoporučuje se ochutnávat ho syrového, protože může u některých citlivějších jedinců způsobit zvracení, především světleji zbarvené plodnice, kde může být i malé množství jedovatých látek. Tyto jedovaté látky lze bezpečně odstranit dostatečnou tepelnou úpravou, ať už vařením nebo smažením. Tmavé plodnice jsou již bez jedovatých látek. Z pohledu stavby houby se dají jen těžko od sebe odlišit, tak jsou zatím pod jedním názvem, ale z hlediska chemického složení jsou jiné. Výborný je do omáček i smaženic.
LZE HO ZAMĚNIT?
ANO. I ve starší literatuře bývá tento hřib zaměňován s hřibem kolodějem. Jeho dužina na řezu také modrá, ale méně. Klobouk je světlejší a v horní části třeně má žluto červeno hnědou síťku. Nedostatečně tepelně opracovaný nebo dokonce za syrova pozřený může vyvolat mírnou otravu.
Dalším vzdáleně podobným druhem je hřib Quéletův, jehož třeň je ale pokryt červenohnědými šupinkami. Jeho klobouk je olivově hnědý, oranžově až cihlově načervenalý. V místě řezu také hodně zmodrá, ale rychle bledne. Je jedlý.
Síťku na třeni pod kloboukem, která přechází směrem k bázi v tečkování, má hřib kavkazský. Je jedlý.
Ovšem nejedlým druhem je hřib kříšť, se kterým bývá kovář občas také zaměňován. Hřib kříšť má ovšem odporně hořkou chuť. Navíc je po celém jeho třeni drobná síťka, která je pod kloboukem bílá na žlutém podkladu, poté žlutá a ve spodní části červená až nahnědlá.
Cache je publikována v rámci eventu:
