Historie Nemocnice České Budějovice, a.s.
Prvopočátky zdravotní péče na území města České Budějovice se datují do 14. století, kdy se péči o nemocné a nemohoucí věnoval špitál s kostelem svatého Václava, zrušený roku 1796. Jeho úkoly zčásti převzal nový městský chudobinec, založený roku 1781 na rohu Krajinské a Hradební ulice. V roce 1812 byl předložen budějovické městské radě návrh na založení samostatné městské nemocnice. Přestože stavba byla v roce 1820 odsouhlasena, plány stavitele Josefa Bednaříka vznikly teprve čtyři roky poté a stavět se začalo až v roce 1827. Objekt nemocnice stál v sousedství Mlýnské stoky a Svinenské brány, přibližně v místech nynější Hlavní pošty na Senovážném náměstí. Kolaudace „Bürgerliches Armen - Kranken und Arbeitshaus“ proběhla 4. 10. 1829. Dvoupatrová budova měla pět místností pro nemocné, v přístavku márnici a zahradu. Náklad 19 000 zlatých uhradilo zčásti město a zčásti odkaz prvního budějovického biskupa Johanna Prokopa Reischgrassen von Schaafgotsche. Nemocnici řídili zástupci města, církve a lékařů. Od roku 1850, kdy se ústav stal všeobecnou veřejnou nemocnicí, převzala její vnitřní správu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. K pěti postupným přístavbám objektu a ke zvýšení počtu lůžek došlo v letech 1864 a 1873. Počátkem 20. století bylo k dispozici 80 lůžek a šest lékařů. Přestože v roce 1886 byla zřízena v tzv. Šmídovně na Pražské třídě pomocná infekční nemocnice, prostory už nestačily. Roku 1906 se městské a okresní zastupitelstvo usneslo na vybudování nové nemocnice o 150 lůžkách. Projekt stavitele J. Kneissla vycházel ze vzoru nemocnice v Chebu. Plán hlavní nemocniční budovy, hospodářského stavení i pavilonu infekčního, dezinfekčního a umrlčího byl schválen v červnu 1911. Vlastní výstavbu realizovala na Lineckém předměstí v dnešní ulici Boženy Němcové čp. 54 firma „Josef Hauptvogel“ od jara 1912 do podzimu 1913. Dne 18. 11. 1913 proběhla kolaudace. Celkové náklady ve výši téměř 1,5 milionu korun byly uhrazeny okresním zastupitelstvem, městskou obcí a zčásti odkazem zesnulého stavitele a starosty J. Kneissla. Dne 5. 3. 1914 byl nemocniční ústav s názvem „Kaiser Franz Josef - Jubiläumskrankenhaus“ (Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa) slavnostně otevřen. Dominovala mu nádherná dvoupatrová budova s rozsáhlými sklepními prostory a věžními hodinami. Dnes nese označení „A“. Stará nemocnice na Senovážném náměstí byla stržena. Nemocnice byla ve svých počátcích monoprimariátní. Už v roce 1915 získala souhlas s rozdělením na primariáty interní a chirurgicko-gynekologický. Název se změnil na Všeobecnou veřejnou nemocnici. Po 1. světové válce vznikly další samostatné primariáty: chirurgický, gynekologický a infekční. K osamostatnění ostatních nemocničních oborů došlo až po 2. světové válce, kdy nemocnice změnila název na Státní oblastní nemocnice České Budějovice (později se opět vrátilo označení Všeobecná veřejná nemocnice České Budějovice). Od 1. 1. 1952 se stala Krajskou nemocnicí s poliklinikou a byla začleněna pod nově vzniklý Krajský ústav ná- rodního zdraví. Po jeho zániku zněl od roku 1991 oficiální název Nemocnice s poliklinikou III. typu. Nemocnice byla řízena Ministerstvem zdravotnictví. Od 1. 6. 1996 došlo k registraci Nemocnice České Budějovice. Ta využívá od začátku roku 1998 také objekty bývalé Vojenské nemocnice v ulici Ludvíka Svobody. K 31. 12. 2001 se Nemocnice České Budějovice, příspěvková organizace, stala nestátním zdravotnickým zařízením a 1. 1. 2004 došlo k její transformaci na akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je Jihočeský kraj
Z historie Vojenské nemocnice (nynější Dolní areál Nemocnice České Budějovice
Původně byla nemocnice pro posádku českobudějovických dělostřelců umístěna v ulici Dr. Stejskala č. 15. Ve 20. letech 19. století se posádková nemocnice přemístila do objektu někdejšího hostince na Lidické třídě č. 20, kde působila téměř sto let. Kromě toho existovala ještě c. k. záložní nemocnice v budově kasáren na Žižkově třídě. Roku 1912 byl v areálu nových zeměbraneckých kasáren v ulici Boženy Němcové uvolněn objekt pro umístění nemocných vojáků, zvaný Marodenhaus. Po roce 1920 byl pak celý upraven na divizní nemocnici. Za 2. světové války zde byl umístěn lazaret. Po válce dostal areál název Okruhová vojenská nemocnice a rozšířil se o bývalý městský chudobinec v sousedství. Od 1. 1. 1996 byla Vojenská nemocnice změněna na civilní Okresní nemocnici ve správě Okresního úřadu České Budějovice a dva roky poté byla sloučena s „historickou“ civilní nemocnicí. Pro komplex budov se začal používat název Dolní areál a přesídlila sem řada oddělení z tzv. Horního areálu. V roce 2005 se sem přestěhovala z Vyššího Brodu Plicní léčebna Hrudkov. Historickou budovu dávného chudobince uvolnila Nemocnice České Budějovice, a. s. od 1. 1. 2003 pro potřeby Jihočeského kraje.
Současnost v datech
Nemocnice České Budějovice, a. s. patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice s lůžkovou kapacitou cca 1 600 lůžek. Nemocnice poskytuje akutní péči na 1 260 lůžkách, následnou péči na 260 lůžkách. Kapacita Plicní léčebny se pohybuje kolem 50 lůžek. Nemocnice má 40 zdravotních oddělení s řadou specializací a podoborů. Některá oddělení nebo odborníci z různých oborů se sdružují do center specializované péče, např. Traumatologického centra, Onkologického centra, Diabetologického centra, Komplexního kardiovaskulárního centra, Komplexního cerebrovaskulárního centra a Centrálních laboratoří. Nemocnice má cca 2 350 zaměstnanců a je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Z toho je téměř 400 lékařů a 1 370 nelékařských zdravotnických pracovníků. V nemocnici je ročně hospitalizováno přes 52 000 pacientů, provedeno přes 27 000 operací a přes 600 000 ambulantních výkonů. Za rok se zde narodí přes 2 500 dětí.