Náhorní rovina, kde se před více jak pěti sty lety odehrávala bitva
Bitva dvou švagrů
V druhé polovině 15. století je jihovýchodní Morava sužována česko – uherskou válkou mezi Jiříkem z Poděbrad a jeho zetěm uherským králem Matyášem Korvínem. Oporou českého krále se stalo Hradiště (dnes Uherské Hradiště), které chtěl Matyáš dobýt. Roku 1469 vytáhl Matyáš se svým vojskem proti Hradišti. Obsadil Strážnici a Veselí, zmocnil se také hradů Buchlova a Brumova, město Hradiště obléhal, avšak nedobyl. Matyáš se tedy rozhodl město vyhladovět a za tím účelem nechal Moravu kolem města přehradit řetězy, aby obležení nemohli být zásobováni. Útoky Uhrů na hradby prý trvaly devět dnů a desátého dne došlo k hlavnímu útoku, který trval od jedné hodiny v noci až do poledne. Ani tentokrát se vojskům uherského krále nepodařilo překonat hradby a obránce města. Kronikářské zprávy, které jsou však historiky považované za přehnané, uvádějí tři tisíce mrtvých Uhrů a stejný počet Slezanů. Matyáš s nezdarem odtáhl k Brodu, kde rozbalil svůj stan.
Na pomoc obleženému městu přitáhl se svými vojsky koncem října 1469 syn Jiříka z Poděbrad kníže Jindřich z Minsterberka. Ale jeho švagr Matyáš se také pohnul k městu, aby zabránil jeho vysvobození. Jindřich vyslal k Hradišti na výzvědy jízdní oddíl šesti set rejtarů, který měl zjistit situaci. Matyášovi vojevůdci špatně odhadli situaci; neuvědomili si, že hlavní část Jindřichovy armády je až v druhém sledu a domnívali se, že s tak malou silou se na ně Češi neodváží udeřit. Vojsko zůstalo klidně ležet a vzpamatovalo se až ve chvíli, kdy české voje sešikovány k boji táhly od Bílovic proti nepříteli. Stalo se tak dne 2. listopadu 1469 v blízkosti Hrubého boru, památného stromu stojícího na hranici katastru obce Bílovice. Poté co pan Ulrich Kounic se 600 jezdci zjistil, kde se nepřítel přesně nachází, Jindřichova vojska se sešikovala a zaútočila na Matyáše v jeho ležení. Vůdce moravského oddílu Leopold Krajíř udeřil na pěšáky krále Matyáše a oddíly z Čech na jeho jezdectvo. Po krátké, ale urputné bitvě se Uhři dali na útěk směrem k Uherskému Brodu.
Hrubý bor dnes a na archivním snímku, jak vypadal, než jej 11. července 1968 poničila vichřice
Odkaz na porážku uherského krále Matyáše v této bitvě je obecně nejrozšířenějším výkladem jízdy králů ve Vlčnově. Král Matyáš, poté, co utekl z prohrané bitvy a nocoval v lese nedaleko Brodu, prchal přestrojen za ženu dál k uherské hranici, doprovázen skupinou svých nejvěrnějších, podle některých šlo právě o Vlčnovjany. A na památku té události se jezdí jízda králů.
Na místo vítězství českých a moravských vojsk dnes upozorňuje kříž na kopci mezi Bílovicemi a Mistřicemi, do jehož paty byla v roce pětistého výročí bitvy vložena pamětní deska.
Nalezení keše
Výchozí souřadnice Vás dovedou ke zmiňovanému kříži s pamětní deskou. Na zadní straně kříže je vytesán letopočet ve tvaru ABCD.
Několik kroků od kříže je turistický rozcestník. Z údajů na něm uvedených zjistíte, kolik kilometrů urazíte po cyklostezce č. 5049 z Uherského Brodu do Uherského Hradiště. Tento údaj je ve tvaru EF.
Údaje dosaďte do následujícího vzorce
N 49° F(C+E).(D-A)(A+C)(D/E)'
E 017° (A+E)(C*E).(D-E-A)(B-C)(B-D)'
Tyto souřadnice jsou místem posledního odpočinku vojáků padlých v této bitvě a nachází se přibližně půl hodiny chůze od místa bitvy. Na místě je turistický rozcestník. Místo, kde se rozcestník nachází je v nadmořské výšce ve tvaru KLM.
Na rozcestníku je kromě údaje o nadmořské výšce také letopočet, který se nachází na nejvýše umístěné tabulce. Letopočet je ve tvaru PRST. Hodnoty dosaďte do vzorce a získáte souřadnice finálního umístění keše.
N 49° R(L+S).T(M-P)(K-S)'
E 017°L(K+S).(R+T)(L+P)(K-L)'
Abychom nerušili padlé vojáky odpočívající v pokoji po boji, je finálka uložena asi 200 metrů od rozcestníku. Nevkládejte, prosím, do krabičky kinderodpad.