Město Slavonice nabízí kromě pozoruhodných památek také jeden unikát, který nemá zatím u nás a asi ani ve světě obdoby. Na okraji města se nachází kuriózní muzeum samorostů, které vlastníma rukama a s pomocí přírody vybudoval za čtyřicet let pan Karel Tůma. Spojení krásy přírody a lidské fantasie dalo vzniknout této jedinečné soukromé sbírce, která čítá na šest stovek exponátů.

Celoživotní záliba Karla Tůmy

Pan Tůma je vitální důchodce, který celý život pracoval jako lesní technik. V tomto neustálém spojení s přírodou lépe vnímal její krásy a zřejmě tehdy se zrodila myšlenka začít sbírat samorosty. Nejprve samorosty pokryly prostory domácnosti a poté, když už domácí prostředí nedostačovalo, začal jednotlivé kousky umisťovat i ve stodole Když už ani stodola nestačila, vystavil si ty větší exempláře venku na zahradě, a tak v podstatě vzniklo první soukromé muzeum samorostů. Slavonice – tepna milovníků samorostů?

Hájovna, kde pan Tůma bydlí je známá široko daleko. Sem převážně v létě vítají stovky lidi, kteří chtějí na vlastní oči spatřit tuto nevšední sbírku. Jezdí sem nejen Češi, ale i lidé ze zahraničí. Podle slov pana Karla tu byli lidé z ze všech možných koutů světa - z Afriky, Austrálie, Ameriky a Evropy.

Dřevěný hřbitov pana Tůmy

Pan Tůma je na svoji sbírku patřičně hrdý. Vždyť na ní pracoval celých čtyřicet roků. Za tuto dobu jeho rukama prošlo více než tisíc dřevěných skvostů. Ve venkovních i interiérových prostorách je k vidění přes šest set kusů, různých velikostí a tvarů. Pan Karel je opracovává pomocí jednoduchých nástrojů – tupého bajonetu, sekerky a kotoučové brusky. Ty menší dřevěné svěřence, kteří spočívají v krytých prostorech navíc i lakuje. „Venkovní větší kusy mají životnost sedm, osm let a já jim říkám dřevěný hřbitov“ říká s úsměvem pan Tůma, který všechny zájemce ochotně provede areálem. Mimo samorosty pan Tůma ukazuje i sbírku bonsajů. Tyto jehličnaté ministromky pěstuje sám a vsazuje je do pomyslných dřevěných přírodních samorostových květináčů.“

Samorosty a film

Vážné zájemce pan Tůma provede i interiérem. Dříve tu provázel běžně, ale stropy přestaly nápor stovek nohou zvládat, a tak od těchto prohlídek upustil. Kdo má však to štěstí a do patra hájenky se podívá, nebude rozhodně litovat. Útulný lovecký salonek vyzdobený samorosty, kožešinami a třeba i pozoruhodným lustrem z čelistí ulovené zvěře je skutečnou třešničkou na dortu celého muzea. Není divu, že si ho pro jeho kouzlo vybrali i filmaři. Zde se natáčel film Cesta z města a další snímky čtyři snímky české kinematografie. Tady se nacházejí největší samorostové šperky, které pan Tůma vlastní. Jeden z nich – bytelnou dřevěnou palici můžete zahlédnout i ve filmu Pelíšky v rukou Jaroslava Duška.

Samorosty mají svoji cenu

Pokud se domníváte, že samorosty jsou dobrým obchodním artiklem, mýlíte se. Pan Tůma je zásadně neprodává. Každý samorost má svoji hodnotu a ta se nedá přepočítávat na peníze. Zájemců o koupi už byly desítky a všichni odešli s prázdnou. Zakoupit můžete pouze zrcátka vsazená do samorostů, které jsou vystaveny ve stodole. Fotit a prohlížet můžete podle libosti, vstupné je dobrovolné. Pan Tůma se však neomezuje jen na muzeum samotné, na zahradě před domem stojí trampské tábořiště obklopené totemy a křesly ze samorostů. Vprostřed praská oheň a opéká se sele. Občas se ozve zvuk kytary a zpěv. Za táborem na trávě se nachází plácek,. kde si děti mohou zahrát třeba fotbal. Pokud vyznáváte trampskou kulturu nebo jen chcete netradičně posedět s přáteli u táborového ohně, můžete se s panem domácím domluvit. Představivosti se meze nekladou…

Muzeum samorostů je otevřeno v létě hlavně o víkendech, ale pokud pana Karla zastihnete doma, můžete ho navštívit v podstatě kdykoliv, pokud je doma. Jak říká majitel muzea:“Někomu se to líbí, někomu ne, s tím já nic nenadělám, je to spojení krásy přírody a lidské fantasie, záleží na každém, co si s toho odnese…“ At‘ už je to jakkoliv, muzeum samorostů je kuriozita, která rozhodně stojí za návštěvu.